Režie:
Richard FranklinScénář:
Everett De RocheKamera:
Donald McAlpineHudba:
Brian MayHrají:
Susan Penhaligon, Robert Thompson, Robert Helpmann, Rod Mullinar, Julia Blake, Frank Wilson, Ray Chubb, Martin Copping, Everett De RocheObsahy(1)
Je v komatu... Přesto může zabíjet! Cynické zavraždění své matky a jejího milence bylo teprve počátkem Patrickovy „hvězdné kariéry“. Nyní sice leží v komatu na nemocničním lůžku, ale ani to mu nebrání pokračovat ve svých hrůzných činech. Jako své médium si vybral mladou sestru, se kterou dokáže komunikovat. A to není všechno. Mladík s vytřeštěnýma očima ovládá telekinezi natolik bravurně, že si nikdo v jeho okolí nemůže být jistý vlastním životem. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (33)
V roce 1978, dva roky po hitové Carrie, vznikly hned dva filmy o mužských pacientech v kómatu, kteří ovládají telekinezi a terorizují tak okolí (plus sám de Palma se k telekinezi vrátil thrillerem Zuřivost). Australský Patrick je výrazně komornější než britský Dotek Medúsy, který několika scénami koketoval s katastrofickým filmem, a hrdina tu neovládá telekinezi od narození, ale rozvine se u něj až po upadnutí do kómatu, takže odpadá i flashbacková struktura Doteku - Patrick vlastně působí jako roztažení závěru Doteku na celovečerní stopáž. Pár scén skoro napínavých (třeba komunikace přes psací stroj), ucházející atmosféra, půvabná hrdinka a správně znepokojivý titulní komatózní podivín. A závěrečná lekačka a la Carrie. Druhý film thrillerového scenáristy Everetta De Roche a první z řady jeho spoluprací s režisérem Richardem Franklinem. ()
Málo známý 70.kový horror z australské produkce. Film pojednává o mladé ženě pečující jako zdravotní sestra o vraha své matky a jejího milence, který leží v nemocnici v těžkém komatu. Lékaři a personál tvrdí, že je prakticky mrtvý a jeho mozek nefunguje. Žena však po určité době objeví v Partickovi zvláštní a nelogické skutečnosti, až se dostane k přímé komunikaci s ním přes psací stroj apod. Patrick ovládá telekinezi a telepatii, někteří lidé z okolí hlavní hrdinky umírají ... Tento film je rozhodně zajímavým, nápaditým a atmosférickým horrorem. Celá atmosféra a první polovina je dosti nepříjemná, vleze divákovi pod kůži. Vytřeštěný pohled Patricka ležícího neustále na posteli a zdánlivě nereagujícího na žádný podnět se časem stává hrůzným sám o sobě. Film ale zabíjí zbytečně dlouhá stopáž, kdy se v druhé polovině již nic podstatného neděje a spousta scén by zde nemusela být. Vražd je málo, gore také (téměř mizivý počet několika scén ...). Časem jsem propadal nudě. Jinak ale musím zmínit docela slušnou a pěknou porci nahoty v počátku fimu a rozkuchání živé žáby skalpelem v přímém záběru ... Technicky je film precizně povedený, netvrdil bych o něm, že je to nějaký starý "b-flick" ... Spoustu lidí by možná zaujal, ale mne skutečně pak již dosti nudil. ()
Nejprve jsem viděl předělávku (ne remake) z roku 2013, která mě (právem) nadchla, a tak měl u mě "starý" Patrick hodně ztíženou startovací pozici. Ale pochybuju, že bych hodnotil jinak a můj zážitek z něj byl intenzivnější, kdybych novou verzi neviděl. O horroru ani sci-fi samozřejmě nemůže být řeč, dejme tomu mysteriózní thriller... no, slabší odvar mysteriózního thrilleru. A místy i slušná komedie, třeba Patrickův závěrečný posmrtný reflex je fakt hlína. Atmosférou mi film místy připomínal (stejně jako darkrobykovi) Medusa Touch, ale záživností za ním daleko zaostává. Třetí hvězda tak leda za zajímavý námět a Patrickův vytřeštěný xicht. ()
Hodně přesné hodnocení těchto 69%. Sám jsem dospěl ke stejnému číslu, které je v mé stupnici těsně na hranici čtyř hvězd. Kdyby film nebyl tak dlouhý, určitě bych tu jednu přihodil, protože začátek a první polovina jsou velmi dobré s jednou či dvěma skvělými lekačkami, no postupně už divák začíná vyhlížet závěr, který už je dost nemastný neslaný. Film má překvapivě dost slušnou atmosféru, takže kdo by neměl co sjet, tak klidně s chutí do Patricka. 69% ()
Najlepsi film co sa tyka telekinezy je genialna The Medusa Touch s Burtonom. Toto nebolo vyslovene spatne, len rezisersky nic moc - Richard Franklin natocil perfektny film Road Games 1981, este aj to Psycho 2 sa celkom dalo. Tu uz ale sa reziser dostal do vod siveho, sediveho priemeru - a z tychto vod je najtazsie vystupit. Skoda toho spackaneho zaveru, hlavne ked film divaka navnadi na fajnovu podivanu : 65 % ()
Reklama