Příchozí z temnot

Československý němý klenot jsem sice neviděl v originální celé verzi, ale to nevadí, protože ta restaurovaná a správně chronologicky upravená byla i tak dobrá. V některých chvílích sice obraz trochu zlobil, ale prožitek mi to nezkazilo. Příběh o staré knize, Černé věži a elixíru života, alchymii a lásce v mé sbírce zaujal čestné místo a určitě jsem jej neviděl naposledy. Theodor Pištěk podal skvělý výkon a Jan Stanislav Kolár odvedl bravurní práci i díky svým poznatkům ze zahraničních návštěv. Škoda, že se nenašlo víc takových. (03.02.2014)

Velké zklamání. Čekal jsem tajuplnou mysteriózní zábavu, dostal jsem film, který snad musel působit zastarale i v době svého vzniku. Vůbec nemluvím o atmosféře, o napětí, po tom tam nebylo ani potuchy - ale zcela diletantská práce s kamerou a nesmyslné střihy zničily jakýkoli lepší dojem. Přitom to mohl být dobrý film: jednak touhou šílející "muž z temnot", jednak podobnou motivací veden soused Bor... dva padouši a kde nic, tu nic, potenciál velkej, naplnění minimální. A negativní korunu tomu nasadilo obsazení Anny Ondrákové. Místo femme fatale, jež ničila muže i napříč staletími, postavit před kameru buchtu z pekárny, to je kumšt. Být u toho veselejší hudba, mohla to být aspoň groteska. (15.10.2012)

Keďže ústredným prvkom príbehu je elixír života, čiže fiktívny vedecký vynález, je Příchozí z temnot v prvom rade science fiction. Spracovanie je skôr goticko romantické, čiastočne aj expresívne. Sledujeme dve príbehové roviny, jednu rámcovú z prítomnosti, a aby sme pochopili súvislosti a históriu, tak ďalšiu z minulosti. Záver je zbytočne urýchlený, ale je dosť možné, že v pôvodnej dlhšej verzii bol spracovaný umnejšie. Oboch mužov som si vizuálne trochu mýlil a dosť ťažko sa mi čítali medzititulky vo forme listov. (09.04.2023)

Šlechtic (Karel Lamač) z časů císaře Rudolfa II. vypije elixír života, který ho uspí a probudí ho až jeho potomek ve 20. století Bohdan (Thedor Pištěk). Šlechtic se zamiluje do jeho ženy, která se podobá jeho předčasně zemřelé milé Aleně (obě hraje Anny Ondráková). Vynálezy 20. století jsou mu ve srovnání s ní lhostejné a rozhodne se získat její lásku. Drama plné tajných chodeb, tajemných knih a vzkazů, alchymie, elixírů života, lásky, vražd a vášně silnější než život i smrt. Skvěle natočený temný příběh využívá na svou dobu ještě hodně originálních flashbacků (do doby Rudolfa II.). Starý sluha Josefa Švába-Malostranského je hotový Stroheim. (30.05.2007)

V restaurované verzi, která doplňuje původně chybějící scény a dává jim konečně to správné chronologické pořadí, se Příchozí z temnot ukazuje jako jeden z narativně nejkomplexnějších českých filmů své doby. Máme tu hned dvě postavy, ke kterým se vážou flashbacky z různých časů, kdy samozřejmě ty Lamačovy jsou mnohem delší a důležitější, ale vždy přehledně odvyprávěné (např. opakované navracení se k vypravěči, které diváka udržuje v orientaci a rytmizuje delší pasáže). Film navíc flashbacky moc pěkně stylizuje do samostatných a dobře rozpoznatelných dílčích celků (sad, rudolfínská Praha...), které se už jen svým pojetím a prostředím liší od té primární dějové linie. K tomu se nakonec ještě připojuje odvážná práce s ambivalentním vyzněním příběhu (sen/realita), která mimochodem předčí i některé novější, interpretačně jednoznačnější pokusy na toto téma (Langova unylá Žena za výlohou...). Lamačův vklad je tady holt znát. Jakožto pilný student formálních norem tehdejší americké kinematografie s největší pravděpodobností vnesl do Kolárova filmu pořádek, který z něj, spolu s nechtěně zábavnými momenty (queer čtení apod.), dělá výrazně nadprůměrný počin. Tím spíš, pokud film vidíte s živým doprovodem od skupiny Neuvěřitelno, který perfektně zohledňuje všechny jeho drobné nuance. (04.12.2013)