Příběh mého syna

To poslední, co bych z toho snímku cítila, je poznání síly lásky (měl si pravdu, normálně mi uniklo 10 minut filmu). Nicméně, ačkoli námět je srdcervoucí a na pozadí bosenko-srbské války se vás snaží přesvědčit, že má co nabídnout, obávám se, že se někde mezi plátnem a divákem stala chyba. Film obsahuje spoustu silných momentů, které v zásadě najdou svůj smysl až na konci, ale ani konec vlastně nenabídne tu správnou sondu do odpuštění, vysvětlení a celožitovního utrpení, o kterém se vás snaží přesvědčit. A tím vlastně ztrácí body. (15.05.2014)

Pre mňa to bolo rozhodne veľké sklamanie. Hoci film pôsobí celkom autenticky a scenár pôsobí dosť zaujímavo, to celé spracovanie a hlavne tá až neadekvátna dramatizácia retrospektívy tomu dosť uškodili. Ja neviem - tešil som sa na toto, veď Penelope Cruz a Emile Hirsch v hlavných úlohách a príbeh zasadený do zaujímavého prostredia vojnovej Bosny, kto by sa na toto netešil? Aj keď to vyzeralo spočiatku veľmi zaujímavo, čím ďalej tým viac mi to prišlo stále viac zvrátené. A čo ma zarazilo najviac - ako môžu dať hrať otca a syna v spoločnej roli, keď ten syn vo filme je len jeho nevlastný, a pri pohľade na Castellittovcov musí asi každého zaraziť tá nepopierateľná fyzická podoba? No neviem, neviem. Keby niet tej úžasnej kamery a krásnych precítených záberov, tak by to bolo fakt už na 2*. (31.05.2013)

Příběh složený z klišé a kýče vyústil v perfektní drama. Jižani jdou na dno, na dřeň, pod kůži, jakákoli emoce musí být vyhrocená. Děj Venuto al mondo je kolekce osvědčených pravd a osvědčených motivů, mohl z toho tedy být standardní příběh o tom, jak těžké je prožít válku, vidět lidi umírat a jak se z toho ve finále zvencnout. Jenže tenhle film dává naději, že jakkoli bude váš život ušpiněný marastem, do kterého se máčíte sami, můžete nakonec najít štěstí, přičemž touha po něm stála na úplném začátku vašeho martyria. Touha po štěstí plodí hnus a hnus zase plodí štěstí, nejen touhu po něm. Venuto al mondo spojuje ukřičenou Itálii s nekompromisním Balkánem a snílkovskou Amerikou, a proč ne? Tenhle film je skvělým dramatem, které není historickou učebnicí, ale příběhem zoufalství, ve kterém lze hledat naději. (07.05.2013)

Hola! V nových filmech je již takřka samozřejmostí, že nás strhne přesně střižená, uhrančivá hudba, která dokáže probudit city, o kterých jsme ani nevěděli.. Nejednou jsem byl v tranzu, když skvělý soundtrack dotvářel obraz k dokonalosti.. Ještě nikdy se mi však, až dosud, nestalo, že by ve mě hudba sama o sobě zanechala tak hlubokou stopu, tak obrovské emoce, jako v případě nebeských tónů Eduarda Cruze. Herecký koncert madam Penélope a role, kterou zde hraje hudba, mi připravily neopakovatelnou emocionální nakládačku! Díky, měl jsem se opravdu filmově. Woo. (28.04.2013)

Původně jsem si myslel, že krásná Penélope Cruz a italský režisérský talent mě potěší s lepším filmem. Je to ale vzorově nezvládnutá dramatická romantika, která využívá toho, že se z části odehrává ve filmově hodně atraktivním Sarajevu. Nicméně příběhem se protínají dvě linky. Jedna před a jedna po. Ta před mi přišla zajímavější a jako celek mi kvůli tomu celý film přišel dost nesourodý. (07.08.2018)