Parade

Mne je jedno ked sa buzny vzajomne pichaju do prdele /hlavne nie mna, ze jo/ a necham ich nech si naprosto nekonfliktne vzajomne skusaju vsetky telesne otvory a vsetky telesne tekutiny. Problem nastava vtedy, ked A/ sa v blizkosti mojej velactenej prdele zacinaju objavovat ovalne a valcovite predmety - vtedy sa zo mna stava eserocka, spolocnost s rucenim obmedzenym, cize ludovo rucim za seba len obmedzene. po B/ ked na mna buzny hystericky ziapu z telky aki su oni normalni, vobec to nie je choroba, bolo to vynate zo zoznamu chorob, oni sa v nicom nelisia od ostatnych, chcu len homorodinky, adopcie deti atd atd ..... a problem nastava, ked sa dozvedam, ze problem je vo mne, lebo som rasisticka, intolerantna, xenofobna a homofobna zruda, jelikoz ten ich seksualny zivot nepovazujem ani picu kurvu za prirodzeny. Tak vtedy som rad ze ich rady kosi isty virus zvany HIV, a vysmievam sa ich utrpeniu ked buzna v rohu fnuka a knuci lebo za jeho seksualne aktivny zivot prisiel kus reality. Akasi bukvica raz povedala . najtazsie na HIV je ze Vam znici cely sexualny zivot - mno mne je to jedno ze HIV im znici ich seksualny zivot ..... nenavist necitim, sak nemam dovod. dnes su prajdy aj Prahe a BA. 20 % (02.05.2019)

Dát dohromady čtyřprocentní menšinu a protřelé zločince, aby spolu uzavřeli smlouvu na ochranu proti neonacistům je zajímavý nápad, ale na to jaký to mělo komediální potenciál jsem se tedy moc nezasmála, spíš mi jen sem tam uniklo nějaké to ušklíbnutí. A na to, aby to fungovalo v té vážnější rovině, tam chyběly uvěřitelné charaktery, s postavičkami spíše karikaturního rázu se dobré drama dělat nedá. Nejvíc mě zaujalo, jak tam cestovali, namačkaní v malém růžovém autě, po Balkáně a nabírali parťáky, škoda, že to trvalo asi jen čtvrthodinku. Zato ta závěrečná citová ždímačka mě zklamala na plné čáře, ta se tam vůbec nehodila. (17.02.2015)

Být hysterická buzna v civilizované společnosti není v dnešní korektní době až tolik zdraví škodlivé a může to vést v krajním případě maximálně tak k ruptuře konečníku nažhaveným milovníkem pánských kolonoskopií. Je to prostě taková roztomilá parafílie jako každé BDSM, fetišismus či voyeurství a měla by být, pokud vás zrovna někdo proti vaší přirozenosti nenutí svázaného, zbičovaného, s klipsnama na bradavkách připojenýma k autobaterii očichávat rok nošené silonky profesionální bezďačky a čumět při tom na šukající klokany, všeobecně otevřeně tolerována. Svou obvyklou filipiku o rozdílu mezi zcela pochopitelným vynucováním si tolerance a afektovaně nepříčetným vynucováním si všeobecného globálního názoru, že je sodomie úpa normální a naprosto přirozená, protože i Ježžžyššš byl beztak gej, tentokrát, milí kakaošťouchové, výjimečně vynechám, abych vám zase nerozkrvácel hemoroidy. Být však hysterická buzna v národech nekulturních animálních hovad či náboženských fanatiků (čti na jih od Segedínu a na východ od Popradu), kde se sice každý zkurvený vrah před i po vraždě pokřižuje, pomodlí a je mu odpuštěno, ale ocaď pocaď!, je naopak zdravotně závadné převelice a může to vést až k ruptuře lebky nebo páteře rozlíceným neonacistou, sveřepým fundamentalistou či vymatlaným šosáckým stoupencem maršála Tita. A tak když se zarputilý řiťopich Bukvo Jebčič a jeho kohorta princezen s ohryzky rozhodnou vykřičet své buzerantství na celé Srbsko prostřednictvím otevřeného buzního defilé, je to neuvážený hazard se životem, a holky budou potřebovat více než solidní pánskou ochranu. A co může být lepšího, než svým homolkaním vytvořit jednotnou frontu kdysi na zmrd znepřátelených bezskrupulózních vyhlazovačů z řad Miloševičových eskader smrti, Tudjmanových etnických čističů a Karadžičových genocidérů, kteří se nyní jako jeden vypatlanec a náhle nerozluční kamarádi semknou na obranu balkánského homokládství. Je z toho rádoby homomédie a svérázné karikaturní až bizarní vypořádávání se s mrazivou minulostí i teplou přítomností, místy i dost vtipné a hustě černotumorné, které však zanechává na patře nahořkle žluklou chuť dlouho nemytého žaludu a v srdci velkou radost, že nám nic z toho zatím zaplaťsatan nevpustili do Šengenu. A nejen v zájmu volně se gajprajdujícího středoevropského buzerantstva velmi doufám, že to tak i zůstane. (25.04.2019)

Zaujalo mě to už od prvních záběrů aka takového menšího slovníku "nářečí" nebo spíše "nadávek". Je to holt děs, co se děje všude kolem nás. Nedávno jsem viděla něco s podobnou tématikou a taky mě to hodně dostalo. Hrozně vtipné mi přijdou ty řeči chlapů, co říkají lesbám, že oni je mohou vyléčit a že asi jim to ještě asi nikdo neudělal pořádně... och jak ješitné a hloupé:D Hrozně se mi líbilo, jak se postupně rýsovaly vztahové linie, kdo jak proč co. Srbština je vážně nádherný jazyk aka aby nás nevyjebali a perlička: ve filmu řekli "najebani sme" a české titulky psaly "jsme v prdeli" :D Lemonade byl nehorázně vtipná karikaturka. "A teď když máte přispět k ochraně lidských práv a té kokotiny... (podívá se na tahák napsaný na ruce)... nenásilný komunikaci, se chováte jak buzny!" Nádherný motivační proslov jak prase. Jeho spánkové pozice mě dostaly. Nejlepší byla ta, jak se držel lampy, kolena na židli a nohy na stole. Tohle je jeden z těch naprosto humorných snímků, který zničehonic nahodí něco nehorázně smutného, což jsem opravdu nečekala, takže mě to dost překvapilo. Vtipné mi přišlo to, když se narodil nový oslík a chorvat "Udělám mu profil na fejsbuk hmm?" a vyfotí ho. Nebo záběr, když Lemonade otevřel dveře a tam spala jeho snoubenka s lesbou, kamera se otočí na něj a on? Měl parohy. Měla bych se asi více zaměřit na srbskou tvorbu, protože jsem viděla teprve druhý snímek, ale oba dva mě braly. "Kde jsou Bolek a Lolek?" (20.02.2014)

Parada je film, na ktorý som sa veľmi tešil. Mal lákavú upútavku, akú som už dávno nevidel, obsadenie napovedalo o vysokej kvalite, na titulky do češtiny sa tiež jeden pán odhodlal, keď som si film stiahol a zbežne preklikal bol viac než zaujímavý a keď som ho odporučil následne kamarátovi, lebo ma upútal ešte pred pozretím, on ako mierne liberálny človek, bol z neho nadšený. Nuž teraz som sa k tomu dostal a mierne ma sklamalo, že režisér skvelého filmu Lepa sela lepo gore, a ďalších filmov, bez servítok pred ústami ako Mi nismo andjeli 1 a 2, sa pustil do témy homosexuality takto. Ešte som nevidel filmy Rane a Sveti Georgije ubiva aždahu, ale či po ich videní, zostane pre mňa stále obľúbeným režisérom je otázne. Veľa zbytočných nadáviek, až príliš na môj vkus, vo všetkých jeho filmoch, ale na druhej strane jeho réžia veľa vypovedá o situáciách, vie byť silne tragikomický, prostredie je u neho jedna veľká nádhera a postavy hrajú výborne. Toto bola dosť dobrá komédia, opäť som sa nasmial, na prednáške v škole som sa musel krotiť a po nej na chodbe radšej tiež, aby som sa nesmial ako blázon, po humornej stránke vynikajúce. Po stránke názoru na homosexualitu som nie až tak spokojný. Môj názor na to mám v profile v denníku, s pochodmi nesúhlasím, nie som za to, aby hocijaká menšina morálne kazila spoločnosť a deti, ale taktiež nesúhlasím s ubližovaním týmto ľuďom, veď by mali byť slobodní, bez toho, aby ich niekto napádal a ubližoval im. Taktiež to, že tam niekto zomrel, ale v realite sa na takom pochode nič nestalo, vnímam skôr ako varovný zdvihnutý prst než ako propagandu týmto menšinám. Chvíľami bol film naozaj cestovný, ale taktiež chvíľami aj strácal dych. Moja téma to tiež nie je, navyše sa mi nepáčilo to zabŕdanie do témy Kosova, skôr sa mi páčilo zbližovanie starých kamarátov z jednotlivých častí bývalej Juhoslávie. Bol to však kvalitný film, bol príjemný, je to Dragojevićov štýl, takže viem odpustiť aj keď to nebol nejaký môj šálok kávy. Srdjan prosím už žiadne témy traumatizujúce spoločnosť, ak ich nepojmeš do hĺbky ako sa stalo tu, skús niečo príjemné a obohacujúce srbskú kultúru ako sú filmy iných režisérov ako Testament, či Montevideo, bog te video. Keďže by som si tento film neváhal opäť pustiť, štyri hviezdy dávam s pokojom. (05.11.2012)