Modrá laguna

“Throwback Thursday #18” - Musím říct, že do Modré laguny se mi opravdu nechtělo, 20 let se mi dařilo se filmu úspěšně vyhýbat, ale bohužel to přibylo na Netflixu, tak jsem si řekl fuck it, let’s watch it. O filmu jsem věděl několik faktů, jedním z nich je, že ho točil režisér Pomády a Bílého tesáka, Randal Kleiser. Druhým z faktů je, že byl film ve své době kontroverzní ohledně nahoty, sexuality a incestu. Dalším z faktů je, že jak Christopher Atkins tak Brooke Shields byli za své herecké výkony vysmíváni a druhá jmenovaná získala za svůj výkon svoji první Malinu. Film jako takový postrádá jakoukoliv logiku a hlavní postavy předvádí strašlivé herecké výkony. Nejlepší postavou ze tří trosečníků je Paddy, toho si však divák moc neužije. Jak pak začnou ty cajdáky mezi ústředním párem, čeká divák na konec jako na zázrak. Říkal jsem si, že třeba konec bude zajímavý, ale ten byl asi nejdebilnější moment celého filmu. Ty bobule věčného spánku bych si zobnul jako snack, kdybych tenhle film musel ještě někdy sledovat. Jedna hvězda za záběry na tamní floru a faunu, druhá za Paddyho. (17.03.2022)

A prečo nie práve takúto robinsonovskú romantiku? Nech je to aj rozprávka o nestarnúcich ľuďoch dokonale upravených aj po rokoch na pustom ostrove. Okrem manželských hádok ich nič neohrozuje, v tom je rozdiel oproti Návratu s Millou, kde bol dej o niečo zložitejší. Krásna Brooke rafinovane hore bez a vo vode aj dole bez, no nepozeraj to. Druhýkrát ale určite nie. –––– Jak to, že máš dítě? – Já nevím. (26.08.2015)

Tohle panejo je srágora. Chápu že to byly počátky VHSek u nás. My tu kazetu taky někde doteď máme. Jenže už tenkrát mi to přišlo hrozně ujetý a strašně divně natočený. A když jsem si do toho přičet tu romantiku, tak se mi chtělo blejt. A to se mi koneckonců chce i dnes po té době, kdy jsem to zase měl tu čest vidět. (02.01.2010)

Nakonec to nebyla až tak ultimátní sračka, jak jsem čekal a prvních třicet minut bylo dokonce zajímavých. Pak to samozřejmě sklouzlo do totálně nepravděpodobné hrůzy, ale ve výsledku šla ta hodina a půl v pohodě přežít. Vím, že za to budu v pekle chodit po Legu, ale pořád to bylo lepší než Osvícení, Kmotr, Casino a další unuděné sračky. 55% (31.07.2017)

Další filmové zpracování dobrodružně romantického románu literárního autora Henry De Vere Stacpoolea, které mělo sloužit jako poetická pocta nevinnosti, lásce a přírodě. Nakonec to dopadlo krapet jinak. Filmoví tvůrci převedli příběh na filmová plátna už za němé éry v roce 1923 a za zvukové v roce 1949. Tento snímek je však nejznámější a je to zřejmě vlivem jeho lehčí divácké dosažitelnosti. Je natočen krásně za použití úchvatných obrazů přírody a krásné mladé dvojice užívající si svobodného života v nedotčené části ostrova. Vodní scény jsou něco, co by jim kdekdo mohlo jen závidět. Hapruje však poměrně chudý scénář, ve kterém oproti filmové verzi z roku 1949 chybí téměř polovina. Už ten začátek, tedy scéna ztroskotání, je značně urychlená. Chybí tomu řádné představení postav a charakteru a hlavně napínavý boj s vodním živlem. Poměrně malý zájem je také na přítomnost domorodců, kteří se někde na ostrově pravidelně objevují za úplňku. Jsou slyšet jen bubny a, snad aby se neřeklo, se některé omšelé scény odehrají na místě jejich prováděného rituálu. Jinak se s nimi po dějové stránce vůbec nepracuje. Rozhořčení však přišlo na zvýrazněnou sexualitu. Někteří se dokonce nezdráhali snímek označit za ekvivalent měkkého dětského porna. Ano, ve velké míře je děj zaměřen na jejich dospívání, kdy se na sobě snaží pochopit změny a jak se s tím vypořádávají. Častá nahota, byť účelově skrytá, je už jen třešničkou na dortu. Dnes už to tak nepřijde, ale na svou dobu takové zpracování prostě narazilo. Romantický aspekt však nebyl jen přirozeně zachován, ale byl na to kladen i důraz. Dobrodružství tak spíše zapadlo vniveč. Příběh je zkrátka značně zjednodušený, ale to zase neznamená,že přes značné zápory by byl zase až tak špatný. Jen to vypadá hodně i přes nádherné prostředí hodně levně. (15.12.2021)