Nedotknutelní

Můj vztah k Nedotknutelným (přesněji TĚMTO Nedotknutelným, protože s názvem Intouchables budu mít navždy spojenou De Palmovu gangsterku) by se dal popsat asi takto: "Na počátku byl hype." I z toho důvodu jsem si dal se zhlédnutím hodně na čas (film jsem viděl až v televizi cca před půl rokem), a dokonce se věci sešly tak, že jsem stihl vidět i zatím poslední film z dílny dua Nakache-Toledano, Dokud Nás Svatba Nerozdělí. A kupodivu když mi pak prošli "rukama" Nedotknutelní, měl jsem z nich v řadě ohledů velmi podobné pocity. Ano, je to velmi dobře zahrané, po řemeslné stránce velmi dobře vedené, ale zcela průhledné a nepřekvapivé, sestavené z očekávatelných figur a očekávatelných situací (jistě, obvykle v nich není k vidění kvadruplegik), a že by mělo jít o bůhvíjak přelomový film nebo i "jen" film roku, to bych neřekl. Na moji "první signální" to zkrátka a dobře nezapůsobilo a v hlavě mi tato záležitost zůstává už jen díky tomu přeceňování, které se jí dostalo a stále dostává. 8. nejlepší film? Ale prosím Vás... 70% (06.10.2018)

Jeden z řady zase těch milých a pozitivních filmů, který se nenese v duchu šablony a negativní atmosféry současných filmů, ale naopak vypráví pravdivý příběh, na který budete celou dobu nahlížet s nadhledem, ale přesto budete vědět, že film je takřka podle pravdy. Hrozně pěkně se mi na něj koukalo, oba herci předváděli naprosto super výkony. Omar Sy možná ještě o něco lepší. Trošičku mi to jeho hraní připomínalo Eddie Murphyho v 80. letech. No paráda, konečně zase film, na který se budu koukat pokaždé, když se mi naskytne příležitost a budu vědět, že prostě jen tak neomrzí. A to přitom přišel naprosto náhle a okamžitě mě dokázal zasáhnout. Klobouk dolů. (08.03.2013)

Nejlepší francouzský film, jaký jsem kdy viděla (ovšem pravdou je, že jsem jich moc neviděla). Komedie a drama v jednom, každá složka správně vyvážená. Na konci filmu jsem byla naprosto spokojená, šťastná a dojatá. Film jsem viděla, aniž bych věděla, do čeho jdu, aniž bych se koukla na hodnocení na CSFD, proto mě velmi překvapilo, když jsem zjistila, že je tak dobře hodnocený. Hezké nevydírající lidské drama se všemi aspekty lidství, co jen můžou ti dva mít. P.S.: U holení fousů jsem se málem počůrala smíchy. (02.04.2012)

Svěží pojetí starého tématu o vztahu dvou odlišných osob. Francouzský přístup se hned od začátku jeví jako nohem sympatičtější, než ten, na který jsme zvyklí z Ameriky. Scénář si nebere servítky, a ač nejde až za pomyslnou hranu, (v několika momentech) překračuje meze, za které se většina podobných snímků bojí jít. Jako celek se však stále křečovitě drží funkčního schématu a bojí se byť o krok ustoupit. (15.03.2012)

Absolutne nečakané, ale ak by som mal vybrať len jeden, tak najlepší film roku 2011 je tento. Veľmi vtipný, dojemný, pohodový a ústredná dvojka patrí k najsympatickejším filmovým postavám posledných pár (desiatok) rokov. Vôbec sa nečudujem, že to na domácej pôde prebilo úplne všetky Hollywoodske veľkofilmy poslednej doby..... Čo si si vzala? Imodium? Čo si s tým chcela akože spraviť? Zabiť sa? S tým sa tak akurát 3 mesiace nevyserieš. (11.03.2012)