Ledová archa

Než jsem poznal ostatní filmy Džun-ho Pona (jestli se tak skloňuje), byl jsem k Ledové arše trochu skeptický. To hvězdné obsazení v tuctově vypadající zápletce, která chce být něčím víc... Chápete, zavánělo to. Jenže pak jsem viděl skvělého Parazita, skvělé Monstrum a skvělou Okju a na Ledovou archu se těšil víc a víc, protože je to zkrátka přesně ten pelmel příběh, který by měl natočit právě Džun-ho Pon. Sci-fi metafora na kolejích, propracované postavy, napětí, akce, humor i nějaké ty bizarnosti a nejedno překvapení. Někomu se to může zdát prvoplánové a laciné a takovým divákům se vlastně nemůžu divit, protože Džun-ho Pon není pro každého. Tím však jenom dokazuje, jak výjimečný to je tvůrce. (17.05.2020)

Ten, kdo přistupuje k Ledové arše jako k rozpustilé béčkové ptákovině, může se nakonec slušně pobavit. Kdo by snad hledal seriózně pojatou dystopii, šeredně se spálí. Moje jediná hvězdička souvisí spíš s tím, že se film zpronevěřil jedné z nejdůležitějších zásad, jakou od filmového světa vyžaduji. Už ve svém profilu mám napsáno, že od fiktivního filmového světa, ať je jak chce fantastický, vyžaduju pevné logické základy a jeho hrdinové se musí v jeho rámci pohybovat smysluplně. Tady se režisér a scénárista v jedné osobě budováním nějakých logických základů vůbec neobtěžoval. Vše je podřízeno momentálnímu efektu a následující akční scéně. Na to, jaká je to pulpová slátanina, má ale snímek pozoruhodně slušné obsazení a konec konců, ani Joon-ho Bong není jako řemeslník k zahození. Sem tam u mě probleskla jiskřička zájmu při scénách, které byly zjevně inspirovány temně groteskním světem Terryho Gilliama a jeho slavnými snímky Brazil a 12 opic (typické je to u projevu paní ministryně před zástupem ubožáků z nejnižší třídy). Ale to byly jen takové nesmělé záblesky, které neměly návaznost, takže nakonec za mě pouhých 25 % celkového dojmu. (07.04.2016)

Tohle mne řádně zklamalo. U filmu jsem měl dojem, že každých 10 min sleduji úplně jiný žánr či film. Korejci samotní tohle umí a dělají moc dobře, ale tady to prostě vadilo. Dokážu si to vysvětlit jen tak, že ta slušná řádka národností , která se na snímku podílela, si chtěla do něj vtisknout to svoje a tak se o film prostě podělily. Ono to dokonce sedí i s myšlenkou toho filmu a cestou dlouhým vlakem a jednotlivými vagóny. Ale bohužel ten film působí trapně! Evidentní trapnost vychází z toho, že chvíli sledujeme "Mad Maxovské" drama, za chvíli se nám zde vtipkuje z vesela v mnoha scénách, pak zde máme barevňoučké vyjasňování postapokalyptické Utopie jako by vykradené ze sračky Hunger Games ... A přiznejme si, že vykrást sračku, tak nám zbyde v rukou co? No raději si ani nepředstavovat ... :-) Chvíli zde máme prostor na amerikánské "národnostní" kecy, traumatické vzpomínky a monology, a tak bych mohl poračovat ještě hodně dlouho ... Všechno už jsem jakoby viděl (a asi fakt viděl), vlastně mi připadlo, že každý článek vlaku vykrádá nějaký konkrétní film. Ve finále zjistíme, že úplně všechny postavy jak záporné, tak kladné, (a to nemluvě že o kladnost/zápornost a promněnlivost postav zde nouze není ...), ale že všechny postavy jsou zde úplní idioti ... Že všichni naletěli všem, že vlastně ten film je o úplným hovně a jedinej,kdo to má v hlavě nakonec úplně v pořádku a ví co chce a jak to získat, je závislej feťák ... Těch několik akčních scén nebylo zas tak řádně brutálních, jak bych si osobně "představoval" ... a hlavně ... mají špatnou choreografii. Nebo spíš choreografie není dobrá, souboje se mi nelíbily, nic se mnou nedělaly ... Úplný závěr pak je jen totálně tou poslední kapkou moče na pořádné dvouhodinové hromadě sraček, kdy jsem si říkal: "Bože odpusť těm hňupům! Oni snad nevědí, co činí .." :-) Moje kritika je výrazná aby šla "proti" pochvalným recenzím a aby si diváci předem ujasnili, že to není zas taková pecka, jak se z ní dělá a že možná vůbec nedostanou to, co očekávají nebo chtějí ... (24.03.2014)

Famózny prierez spoločnosťou odrezanou od sveta. Funguje presne ako tá naša. Na základe práce zotročovaných más, ktoré však vlastne veľmi k životu ani nepotrebuje. Vodcovia tak hrajú svoje hry. Vrámci nich vymýšľajú rôzne prepojenia, povstania, katastrofy, vojny a genocídy. Choroby. A najmä: Večné zastrašovanie a vyvolávanie masovej obavy. Neustále a každodenne. Podporovatelia vládnucich vyrastajú v materiálnom dostatku, ideologicky sú naočkovaní stupídnymi debilinami. Mysliteľov je len zopár. A aj tí sú vláčení rodinnými traumami alebo nereálnymi víziami ideálnej spoločnosti. Výstižná alegória, ktorá začína ku koncu trochu viaznuť. Naťahovanie záverečných súbojov v prospech klasického komerčného modelu prežitia hŕstočky z hŕstky, ktorá bude zakladať úplne novú, ale tentoraz už dokonalú spoločnosť, ostal žiaľ nezmenený. 75% (18.11.2014)

"Jede vláček přátelství, kdo má arzenál ten vpřed jít smí..." Honila se mi kebulí odrhovačka z pionýrských táborů, zatímco jsem pozorovala, jak si smečka z osvětimského vagónu na chvostu šinkansenu probíjí trasu za šťastnými zítřky do VIP třídy. "Ledové arše" by slušely atraktivnější bojové scény a nejspíš i vyšší rozpočet na vizuální efekty, občas zaskřípala logika v soukolí příběhu, na druhou stranu potěšily herecké výkony (hlavně Tilda si svou groteskní roli vyloženě užívala). Sečteno a podtrženo: na hnojišti katastrofických filmů se urodil zajímavý, byť zdaleka ne bezchybný mezinárodní plod. 70% (13.12.2015)