Ledová archa

Famózny prierez spoločnosťou odrezanou od sveta. Funguje presne ako tá naša. Na základe práce zotročovaných más, ktoré však vlastne veľmi k životu ani nepotrebuje. Vodcovia tak hrajú svoje hry. Vrámci nich vymýšľajú rôzne prepojenia, povstania, katastrofy, vojny a genocídy. Choroby. A najmä: Večné zastrašovanie a vyvolávanie masovej obavy. Neustále a každodenne. Podporovatelia vládnucich vyrastajú v materiálnom dostatku, ideologicky sú naočkovaní stupídnymi debilinami. Mysliteľov je len zopár. A aj tí sú vláčení rodinnými traumami alebo nereálnymi víziami ideálnej spoločnosti. Výstižná alegória, ktorá začína ku koncu trochu viaznuť. Naťahovanie záverečných súbojov v prospech klasického komerčného modelu prežitia hŕstočky z hŕstky, ktorá bude zakladať úplne novú, ale tentoraz už dokonalú spoločnosť, ostal žiaľ nezmenený. 75% (18.11.2014)

Willy Wonka se nyní jmenuje Wilford a do Studentské pečeti přidává místo želé a oříšků berušky a šváby. Rozený komunista, který dotáhl své vize k dokonalosti a to tak, že chudák je pořád chudákem a navždy jím také zůstane, ale to je v pořádku, protože v jeho vlaku smrti; kde se veze poslední vzorek populace, má každý své spravedlivé místo. Jenže se mu trochu vzbouří ocas a dere se to dopředu. Cestou to prožívá všelijaké pocity, nejčastěji však rozpaky, že se Velká vlaková revoluce nedaří tak, jak by měla. Wilford je absolutista, perfekcionista a pragmatik a to není žádná sranda. Kdejaký štíplístek musí mít z takového filmu tři dny vlhkou matraci. Je to jedním slovem dokonalé - tím myslím film. Málokterý mě dokázal v poslední době tak pohltit a zdeptat neveselou vizí budoucnosti. Pravý opak optimistického Elysia, kde se přitom v podstatě jedná o to samé, jen jaksi v globálních rozměrech. Setkání s Tvůrcem díky Edu Harrisovi dostává plný grády odkazem na teorie nutkavé sebedestrukce člověka. Jasných pět sněhových vloček. (31.05.2014)

Hodně netradiční projekt podle francouzského grafického románu se znatelným rukopisem jihokorejského tvůrce kombinuje prvky videoherní estetiky, poetiky béčkového filmu a mnoha dalších vlivů, jejichž výčet by byl na delší dobu. Základní koncept je velmi jednoduchý - Země zamrzla, poslední přeživší cestují ve "Wilfordově arše" (vlaku) už 17 let okolo Země. V každém vagonu je něco (různé třídy lidí, různé zásoby jídla, pití, různé služby), přičemž platí pravidlo, čím více jste vepředu, tím se vám žije lépe. Film sleduje skupinu lidí v posledním vagonu, jež plánuje převrat. Jak postupují skrze vlak (vagony, resp. jednotlivými úrovněmi/levely, přičemž každá má svůj nezaměnitelný styl), mění se i vnímání existence vlakového expresu (postupným dávkováním informací). Finále (náznak zacyklení a alternativní cesta) už jen dokresluje celkovou promyšlenost konceptu. (15.09.2014)

Než jsem poznal ostatní filmy Džun-ho Pona (jestli se tak skloňuje), byl jsem k Ledové arše trochu skeptický. To hvězdné obsazení v tuctově vypadající zápletce, která chce být něčím víc... Chápete, zavánělo to. Jenže pak jsem viděl skvělého Parazita, skvělé Monstrum a skvělou Okju a na Ledovou archu se těšil víc a víc, protože je to zkrátka přesně ten pelmel příběh, který by měl natočit právě Džun-ho Pon. Sci-fi metafora na kolejích, propracované postavy, napětí, akce, humor i nějaké ty bizarnosti a nejedno překvapení. Někomu se to může zdát prvoplánové a laciné a takovým divákům se vlastně nemůžu divit, protože Džun-ho Pon není pro každého. Tím však jenom dokazuje, jak výjimečný to je tvůrce. (17.05.2020)

Strýček Bong z východu a jeho dystopická pohádka o tom, kterak zpustlý kapitán Mérika hledá mašinfíru Edu. Což o to, místy je ten žánrový hybrid hodně originální, byť hraničí se samoúčelnou exhibicí či připomíná specifické filmové světy stvořené jmenovcem postavy Johna Hurta. Herci mizí ze scény jako by se hrálo o trůny a jejich výkon je občas překvapivě (Evans) či nepřekvapivě (protézová Tilda) dobrý. Jen škoda, že loutkový revolucionář Curtis a jeho kohorta pojídačů švábího želé neprošli vagónem s fanoušky fotbalové Sparty, aby si všichni nad směřováním tohoto postapo expresu položili otázku: „Proč?“.. (06.05.2015)