Enderova hra

Moje máma dycky říkávala: je to hra, dokud někomu nevypíchneš voko! Knihu sice jsem nečetl (fakt se to nedá stíhat s těma dalšíma cca třiceti úplněnejlepšímasci-fi, co mám v knihovničce) a film, který teď zmíním, jsem neviděl, ale tipuju, že filmová Enderova hra je minimálně ze třiceti procent takovým Hunger Games po vesmírňácku s tím, že asi bude i o dost drsnější, osudovější a hlavně hravější. Ale dost hádání. Má to úžasný spád od první až do poslední vteřiny, Hood si s režijí evidentně vyhrál, no a s odstupem času (ehm, šest hodin po zhlédnutí) se prostě jedná o zdaleka nejsympatičtější odpočinkové, PLNOKREVNÉ scífo, které jsem tento rok viděl. Moc tomu ani neubírá, že se Asa kdovíproč stále cítí před kamerou nesvůj (všimněte si těch radcliffeovských tiků a záškubů těla), tyhle anti-gravitační skopičiny Vás ve spojení s epesním Jablonskyho hudebním podkresem v sále přikovají do sedadel. (30.10.2013)

Enderova hra mi léta unikala, až na ní jednou přišla řada. Tušil jsem, že půjde o ryzí young adult a tak jsem si s tím dával, nejspíš i proto, trošku na čas. Nakonec jsem nebyl daleko od pravdy. Young adult to sice je, ale místy tak drsný, že jsem i já měl co dělat, abych některé momenty ve filmu ustál. Silné na příběhu je totiž hlavně to, že ač jsou tu hlavní hrdinové děti, chovají se k nim všichni jako k dospělým. Domnělá hra se tak prolíná s realitou a celé je to zaobalené do obrany planety Země proti emzákům, kteří se chystají udeřit a naši planetu srovnat se zemí. Dlouho jsem tak měl co dělat, abych přijal ty dětské tváře a to, co rádoby dospělého vypouštějí z pusy. Finále mě ale totálně zmrazilo v pohovce a nakonec mě donutilo přidat i tu čtvrtou hvězdičku. Díky tomuto filmu jsem si uvědomil, kdy se z chlapců stávají muži. A není to pěkné uvědomění si. (30.01.2023)

Předem se bez mučení přiznám - jsem nečtenář předlohy, možná proto se mi výsledek líbil tak, jak se mi líbil. Upřímně, ve výsledku mi nechybí nic, jasně, někde se určitě mohlo jít do hloubky a asi tomu bude lecos chybět, ale no a? Když budu chtít a až si na to najdu mezo xy dalšíma ságama čas, tak si to přečtu, nechci přesnou literární ilustraci převedenou do hejbacích obrázků, chci fajn military scifi, které jsem dostal - kéž by se takových urodilo víc a přemýšlím, jestli jsem viděl nějakou tak povedenou od Hvězdné pěchoty, oba jsou to filmy (a adaptace) výborné, jen každý jinak. Herci hrají dobře, až výborně, nehledě na to, jestli se jedná o starou überkvalitní gardu (a toho sympatickýho černocha!), nebo porůznou omladinu. Snad jen škoda, že finální otočku jsem čul dopředu, což ovšem nevadí. Jen klacků s kamenů příště víc. . . . . . . . Pokud si to tedy na nějaké příště vydělá. UPDATE: předloha je už nějakou dobu za mnou, mé hodnocení o filmu platí stále. Konec hlášení (07.11.2013)

"Není jiný učitel nežli nepřítel. Jen ten ti řekne, že jsi slabý tam, kde on je silný." Základní vojenskou službu jsem absolvoval, i když jsem po tom nikdy netoužil a k mý další službě vlasti, EU nebo zeměkouli již naštěstí nedojde, protože jsem již o několik desetiletí překročil věk pro získání admirálský hodnosti. Dneska už prostě svět zachraňujou děti a já jsem rád, že si našly jinou zábavu než poflakování s drogovým nádechem. Ať si tedy klidně dělají pořádek ve vesmíru, protože mne to taky přiměřeně bavilo, ale nejdřív si musí udělat úkoly a v osm večer budou doma v posteli. Jinak se neznám a admirál dostane na holou. (15.03.2014)

Asa, né ta společnost co vyváží odpad, ale Asa Butterfield je celkem fajn kluk. Nevím zda byl na tuto roli ten pravý, ale popral se s tím hodně dobře. Příběh bez masivního burácejícího zakončení, za to s perfektním příběhem, který zaujal a jako motivace pro dospývající děcka naprosto ideální. Líbilo se mi hlavně to, jak si dokázal Ender poradit v každé situaci a vše měl totálně pod kontrolou bez černé hmoty v mysli. (09.03.2014)