Enderova hra

Termití mimozemšťané si chtějí smlsnout na Zemi, na ní z hysterického strachu nevymyslí nic lepšího, než obrovské peníze (tak proč jsou v programu i dost hloupí smradi?) nacpat do výcvikových programů pro strategicky nadané náctileté děti. Jedno z nich od začátku vyniká, takže je asi jasné, jak to s touhle nadějí lidstva dopadne. Výsledku musí jít divák hodně naproti. Věřil jsem, že budu na konci spokojený. Nebyl jsem. Mě hrdinovo odolávání šikaně starších kadetů nebo budování si okruhu spojenců příliš nebralo. Ano, je to sympaticky nehollywoodské, ale pořád jsem měl před očima, že hlavní hrdinové v nákladné sci-fi jsou děti. To hlavní (asi pětatřicetikilové a pobledlé) je pramálo sympatické, zájem o něj chybí, takže mě opravdu nezačal tížit jeho úděl. Bylo to chladné, divácky nepřívětivé a moc teoretické. Těšil jsem na něco jiného, hravost i dravost chyběla. Můžu už si prosím pustit tu úchylně zábavnou Hvězdnou pěchotu? (21.04.2014)

Jako ilustrace k předloze velmi dobré. Film zachovává celou řadu motivů z Cardovy fenomenální knihy, ale překlad z jednoho média do druhého se přesto nezdařil zdaleka tak dobře, jako např. ve Watchmenech. Úskalí Enderovy hry v tomto případě představuje fakt, že na rozdíl právě od Watchmenů se nejedná o vyprávění, kde postavy jsou symboly, či přesněji řečeno různými stránkami centrálního tématu, ale naopak v jeho středu stojí titulní postava. Ender napříč knihou prochází složitým vývojem a její vyprávění pečlivě buduje různé jeho stránky a aspekty jeho osobnosti. To vše je z filmu vynecháno a namísto toho se prostě ve snaze zachovat všechny klíčové dějové body film žene od jedné scény ke druhé a namísto toho rezignuje na hlubší prokreslení i psychologizaci figury. Nutno uznat, že když divák film rozanalyzuje, lze v něm vystopovat zlomky poměrně komplexní postavy. Nicméně při samotném sledování překotně ubíhajícího filmu Ender nevyhnutelně zůstává jen loutkou vláčenou od jednoho zvratu ke druhému. Kdyby tvůrci namísto samoúčelných vesmírných moneyshotů předěly mezi sekvencemi věnovali zaměření se na hlavního hrdinu a jeho samotu a vnitřní pocity, mohlo to třeba dopadnout ještě lépe. (23.08.2014)

I jako nečtenář knižní předlohy cítím, že filmaři museli hodně škrtat, krátit a využívat různých dějových zkratek, protože naťuknutých (a zároveň nedoťuknutých) motivů a myšlenek je v těch 115 minutách opravdu plno. Pozitivní však je, že to, co zbylo, dává docela dobře smysl a zároveň je schůdné si smysluplně domýšlet věci, které se asi do filmové stopáže nevešly. Gavin Hood (od kterého jsem po nesnesitelném Wolverinovi věru moc nečekal) zkrátka mile překvapil a přinesl jedno z nejplnokrevnějších sci-fi letošního roku. Svou odtažitostí a uživatelskou nepřívětivostí si Enderova hra asi nezíská zástupy fanoušků z řad obyčejných diváků, ale ti, kteří před dalším veselým blockbusterem, v němž statečný mladý hrdina zachrání planetu před mimozemskou invazí, upřednostní radši něco mezi Hvězdnou pěchotou a Pánem much, by si neměli nechat návštěvu kina ujít. Vítaná náhrada za zprasené Elysium. (02.11.2013)

V rámci filmového sub sub sub-žánru o vyvolených adolescentoch zachraňujúcich zemeguľu je Enderova hra skvelá. Ako nečitateľa predlohy ma povinné škrtanie bolelo o dosť menej. No a keď si spomeniem, že po otrasnej trailerovej kampani kedy som očakával preplácaný kozmický Hunger Games od človeka, ktorý skoro zabil Wolverina, tak výsledku dávam palce hore. Šetky štyri. 75% (02.11.2013)

Předlohu neznám, a tak jsem se mohl nechat překvapovat... A že bylo čím. Film je nečekaně vážný, konverzační a zkrátka herecký, triky ani akce v něm rozhodně nehrají prim, a to mě velmi potěšilo. Stejně jako hlavní hrdina, který není klasický ufňukaný chudáček, jemuž nikdo nevěří, nýbrž sebevědomý mladý muž, jenž si jde za svým - respektive za tím, za čím jiní chtějí, aby šel. Harrison Ford dostal hodně prostoru, což je také fajn, Ben Kingsley byl spíše taková ozdoba, ale důležitá. Závěr jsem nečekal a jeho myšlenka - a tedy i myšlenka celého filmu - je chvályhodná. Škoda je jen pohříchu nevýrazné a nenápadité hudby a několika nelogických věcí - proč na závěrečnou strategii nepřišel nikdo z dospělých například (v knize to možná vysvětleno bude). Navzdory tomu, že se mi Enderova hra vcelku líbila, bych ale druhý díl oželel. Jak známe Hollywood, už by totiž nemusel být tak sympaticky "nevelkofilmový". Tři a půl. (13.09.2015)