Rytíř pohárů

Terrence Malick rozhodně nebude nikdy mým oblíbeným režisérem a snímkem "Knight of Cups" to jen potvrdil. Většinou mi nevadí se na film dívat, i když je špatný, ale tady mi to vadilo. Celkové nasnímání filmu, které je jakoby odtažité od hlavní postavy, mi neskutečně vadilo a iritovalo mě. Ne, tohle už nechci nikdy vidět znovu. (13.01.2016)

Je to těžké. Když budete někoho mít rádi za to jaký je, jaké má názory, něco s ním prožijete a on pak najednou začne postupně blábolit, říkat nesrozumitelné věci a vy najednou nebudete chápat o čem mluví, nebude asi jednoduché poslat ho jednoduše do háje. Nevadí mi, že Malick točí už poněkolikáté stejný film a ani mi nevadí, že už se ale totálně vykašlal na děj. Vadí mi, že na to musím koukat, protože furt doufám, že třeba zase jednou najdeme společnou řeč a budeme si rozumět. 4/10 (05.02.2016)

Rovnako, ako ma svojho času ohúril Strom života, opačný účinok mal na mňa tento film. Nie, že by som si nenašiel to svoje obľúbené v hypnotických, vizuálne skvostných Lubezkiho záberoch či by som nerozumel Malickovej poetike, len ta priznaná nulová dramaturgia a nikam nevedúce postavy na čele s Baleom, ktorý je oblečený celý film v jednom saku a strúha stále jeden výraz utrápeného štyriciatnika v kríze stredného veku, a jeho ženami, ktoré sa sem tam mihnú a majú väčšiu hĺbku než samotný Bale, ma neoslovila. Možno nabudúce. (06.03.2016)

Mallickovy alegorie byly snesitelné u Stromu života, film K zázraku byl již značně mimo mísu, ovšem Rytíř pohárů je dle mého naprosto přestřelená, pseudointelektuální masturbace. Malick těží ze statutu uznávaného tvůrce, kdy do svého výmyslu obsadí slavná jména a spoléha na to, že se jeho anální tvorbu budou ulepení brýlovci snažit dešifrovat tak dlouho, až jim nezbyde nic jiného, než konstatovat, že tohle je prostě ryzí umění. Líbilo se mi pár jednotlivých momentů a nápaditých přechodů mezi scénami (které jsou řízeny myšlenkou, pocitem atd.), avšak jako téměř dvouhodinový celek je to pro mě ztráta času... 3/10 (13.10.2016)

Opojná kamera, zástupy hereckých hvězd a nekompromisní nahlédnutí do nitra lidské individuality a smyslu života. Tím vším pro mě Knight of Cups byl, avšak tím tento výčet končí. Jsem si totiž zcela jistý, že některé filosofické paralely mi unikly, přičemž hlavním "viníkem" je zde předlouhá stopáž a uspávající voiceover. Asi si tento snímek budu muset dát v budoucnu znovu, jelikož jen pak zjistím, zda jsem nebyl jen v tom správném rozpoložení pro dané téma, celkové poselství a zpracování. „Dreams are nice, but you can't live in them.“ (23.06.2017)