Mama

Mama působí jako film někoho, kdo má vedle nesporného talentu nulové zkušenosti. Andrés Muschietti celovečerně adaptoval svou tříminutovou prvotinu a kvalitativně se rozstřelil ve dví. První půle filmu je atmosférická, napínavá a do jisté míry nevyzpytatelná žánrová pecka, která ví, kdy zasadit úder v podobě standartní lekačky, kdy zasadit lekačku podpásovou a kdy děsivou scénu nechat zcela apaticky plynout v pozadí. V momentě, kdy začne titulní zlo infiltrovat plátno, sice pořád není nic ztraceno, jelikož je panímáma dostatečně škaredá svině, avšak v závěrečné třetině je už fantasmagorie příliš a střídá v objasňování jedno klišé za druhým (stará léčebna, pomatená ženská, duchové, varování/nápovědy zemřelých ve snu apod.), přičemž digitální bubák z plátna téměř nesleze. Nuda. (17.02.2013)

Asi osmset samoúčelových lekaček, kdy se něco objeví, zavřeští, hudba zahučí a ....a pak se vlastně nic nestalo. A debilní příběh, kterej, nevím proč, ale - spoiler - vůbec nenáváže na to, proč očividně milující taťka dětí je odveze na chatu, kde je chce popravit, což se mu nepovede, protože ho sežere Mama, ale ten fotřík následně leze do snů svýho bratra, kde ho prosí, aby jeho holčičkám zachránil život. Pyčovina je to. (05.05.2013)

Zase jeden z těch žánrových prefabrikátů, které se liší pouze kvalitou základní myšlenky, ale jsou naprosto identické ve svém zpracování. Tomuhle snímku by mnohem více slušela španělská duchařská škola, kterou jsem tak nějak kvůli produkující zemi očekával, Muschietti bohužel sází na druhou provařenou variantu, Japonsko v americkém vhskovém podání. Bohužel to nezachraňuje ani máma s koňským ksichtem, která si asi odskočila z nějakého staršího animáku. (27.03.2013)

Očekávat dalšího Sinistera by byla asi chyba, ani na Insidious to zkrátna nemá, ale z Del Torovi produkce je to kousek, který jednoznačně vyčnívá. Strachu sice do lidských srdcí moc nevnáší, za to si ale příjemně pohrává s atmosférou, jen škoda závěrečného CGI pekla a několika nelogičností v ději, které přehlédnout prostě nejdou. (28.04.2013)

Závěrečný pokus o poetickou dojímavost Mamu sráží stejně jako celková mimóznost námětu, ze kterého s každou další minutou civí vypočítavý konstrukt (hlavně finále je spolu s flashbacky evidentním oslím můstkem z bezvýchodné situace). Jenže tahle mamina vaří atmošku jak se sluší a patří, což je potřeba ocenit hlavně ve světle nezvládnutých blábolů typu nového Evil Dead. Technicky mi vadí jediná věc: Prudce zářící reflektory do oken uprostřed hluboké noci. Čekal bych, že takovou školáčinu si minimálně Riestra pohlídá. (26.05.2013)