Zátah 2

Když jsem zde před zhlédnutím v komentářích četl, že dvojka překonala jedničku a (odpovídalo tomu i zdejší hodnocení obou dílů), začal jsem být hodně natěšený. Přesto, úvodních 15 minut jsem se nedokázal na film naladit, protože se mi příliš nedařilo orientovat v nemálo postavách (což mi bohužel dělalo problém po většinu projekce), ale hlavně mě znervózňoval prostý fakt, že už od začátku nevládne akce. Až postupně jsem pochopil, že druhý díl není pouze o tom „co nejrychleji vyběhni nahoru a sejmi všechno, co se hýbe“, ale že je podstatně komplexnější. Zátah 2 výborně funguje jako akčňák, avšak stejně tak se prezentuje i jako více než obstojná krimi gangsterka s příběhem (který v jedničce prakticky absentoval). Takže míst s "kecáním“ tu sice není málo, ale mají svoje odůvodnění, nehledě na to, že jsou to jen krátké pauzy mezi akčními jatky. A co se týče toho hlavního, tedy akce…popravdě řečeno, tahle našlapanou žánrovku jsem opravdu nečekal (a asi ani zatím neviděl...a kdoví, zda v budoucnu ještě budu mít tu čest). Nevím, kolik scén by řadový divák (ne fanatický fanoušek) v klasickém akčním filmu označil za nezapomenutelné, nebo prostě jenom opravdu vydařené (či "kulervoucí", zapátrám-li hlouběji ve slovníku), ale tady jich je opravdu kvantum: „dostaveníčko na záchodech“, „hrátky v bahně“, „výběr výpalného“, „návštěva klubu“, „projížďka metrem“, „občerstvení v restauraci“, „závody aut“, „sourozenecké skotačení“ a „kuchyňská férovka“; tohle všechno jsou akční pasáže, které mě něčím nadchly (ano, tím jsem vyjmenoval v podstatě všechny takové úseky, které se ve filmu nacházejí, a to už o něčem svědčí). A i arzenál zbraní je více než nápaditý; krom klasických „bouchaček“ jsou divákovy nabídnuty obušky, násady od košťat, nože, mačety, láhve, sekáčky, židle, stoly, talíře, baseballové pálky („homeruny“ pobavily), krumpáče, skalpely, kladiva (a jejich brutálně/ní sexy majitelka) a mnoho dalších. A přestože je zde oproti jedničce akce podstatně víc (nahrává tomu i velkorysá stopáž), a choreografové bitek se při jejich vymýšlení nejspíš řádně sjeli (myšleno v obdivném slova smyslu), té do očí bijící je zde ve výsledku méně (vyloženě úsměv na tváři mi vyvolal asi jenom epický souboj v kuchyni, ten už byl na svém konci hodně přes čáru). Proto hodnotím slabším plným počtem (a taky čistě z toho důvodu, že jsem si film zatraceně užil a nehodlám jít níž). (26.06.2014)

Úspěch prvního "Zátahu" stoupnul Evansovi do hlavy a vyvalil na světlo jeho nezměrné ambice. Ty se neomezují pouze na revoluční ztvárnění akce, ale bohužel i na vyprávění. Režisér se evidentně zhlédnul v Leonem a Coppolovi, takže namísto úderné videoherní struktury prvního dílu tentokrát přináší okázalou mafiánskou ságu, kde se třetinu stopáže midlí pohůnci a zbytek filmu důležitě rozpráví a pletichaří bossové. Film se diváky snaží i v dějových pasážích ukonejšit důrazem na formální stylovost a coolness, jenže i přes pěkné obrázky je to prostě jako u špatného porna, kdy divák jen čeká až se pánové vytlachají, aby se mohlo přejít k akci. Ačkoli na papíře by měly dějové pasáže dodávat akci dramatičnost, v praxi se to omezuje v lepším případě na kýčovitý patos a v horším na směšně strojený přívěšek natahující stopáž. Se zájmem lze nyní očekávat, jestli se Evans v plánovaném třetím díle vydá zase jinou žánrovou a stylovou cestou, což by celé trilogii dodalo punc experimentu a hlavně by i zpětně ospravedlnilo volbu stylu dvojky. Momentálně se odklon od živelnosti jedničky jeví spíš jako neblahý vliv sílícího koproducenta XYZ Films, jehož trademarkem se stala povrchní fanservisová pompéznost i vykalkulovaná snaha o jinakost ústící v odtažitost a prázdnou manýru. Tudíž máme v "Zátahu 2" komiksově stylizované figurky bijců se speciálními útoky a kostýmy (Hammer Girl, Baseball Bat Man, Prakoso), ze kterých sice chlístá patos a coolness každým pórem, ale jejich vsazení do snahy o vypjatou mafiánskou ságu jen celý projekt odhaluje jako klukovskou žánrovou fantazii cílenou na filmové hipster-fandy, kteří svůj konzumerismus a snadnou manipulovatelnost skrývají za velkohubé odmítání mainstreamu. Ale to vše jsou jen zmíněné přívěsky, možná i ústupky výměnou za realizační volnost pro hlavní atrakci filmu. zdejší revoluční mix kontaktní choreografie, počítačových efektů a bravurního formálního zpracování, podobně jako svého času "Matrix", spojuje dobové západní a východní trendy akčních filmů do strhujícího celku. S navýšením rozpočtu díky úspěchu prvního dílu si také Evans mohl dovolit posunout akci o krok dál nad relativně laciné souboje. Zatímco v prvním díle tak choreografie vznikala společnými silami Evanse a centrálních aktérů Ika Uwaise a Yayana Ruhiana, tentokrát se štáb rozrostl o profesionály ze zahraničí v čele s hongkongským expertem na automobilovou akci Brucem Lawem a choreografem soubojů Larnellem Stovallem (Undisputed III, Univerzální voják 4). ___ Update po druhém zhlédnutí v 2020: Navzdory všem výtkám platí, že v akčním žánru v oblasti choreografie dodnes nic lepšího nevzniklo, byť třeba série John Wick druhému Zátahu už obstojně dýchá na záda. Jenže tady prostě kombinace fyzicky zdatných performerů, kteří umí rány rozdávat i dostávat, režiséra s citem pro akční scény i vytříbeným stylem a inscenačních ambicí došla doposud nejlepší rovnováhy. (25.01.2015)

Jednička byla dílem výborného choreografa, dvojka výtečného režiséra. Jednička je takový test reel pro tenhle těžkotonážní matroš. Jasně, má jednodušší strukturu a tím i zdánlivě větší tah na branku, jenže tam, kde Evans v prvním Zátahu prošlápl podlahu plynovým pedálem po pár minutách (a po dalších pár minutách lehce monotónně hučel), předvádí ve dvojce precizní tůrování mašiny, která se na závěr dostane do otáček, u kterých říkám zcela zodpovědně: nic lepšího, vymazlenějšího, kontaktnějšího a brutálnějšího jsem v akčním filmu neviděl. Kinetické svinstvo, na které má jen třetí Bourne. Evans se navíc ukazuje být i dobrým vypravěčem, když už ne scenáristou - výborně pracuje s hereckým materiálem (návrat muže-makaka!!!), lahůdkově tahá atmosféru mrtvolných neonových setů i v klidných pasážích a z hlavní postavy se mu daří vymačkat víc než loktovací kombajn. Prostě navzdory celkem vražedné stopáži a velmi průhledné zápletce drží za ohryzek a nepustí. Ten film má pod neskutečně vymazleným estetickým povrchem velmi jednoduché, ale brutálně účinné emoce. Zaháčkoval mě natolik, že kuchyňskou scénu jsem s Ramou (spolu a chutně) prožíval fyzicky - pro mě je to taková Vesmírná odysea bojových scén. The Raid 2 není jenom levelová hříčka, ale monstrózní a uhrančivý svět, něco podobného, o co se s mnohem menším úspěchem pokoušel Refn v Jen bůh odpouští. Tohle je pro mě zásadní žánrová událost, před kterou se konkurence jen třese digitální a drátovou hanbou. [95%] (30.07.2014)

Už 1ka ma rozhniezdila a 2ka potvrdila, že filmový fajt už nikdy nebude taký, aký bol ! Prekroč scenár, ktorý len vatoval oddychovky medzi údernou akciou. Kameraman aj choreograf takto zodpovedali otázku, či sme vo vesmíre sami. Cítim sa úsmevne pri predstave, že túto indonézsky odistenú nálož zhliadne frajer fighter, ktorý si založil filmovú kariéru s kopačkami na nohách. (21.08.2014)