L'Extravagant voyage du jeune et prodigieux T.S. Spivet

Rodina je víc než věda, úspěch, televizní proslulost, sláva, společenské ocenění... Amélie jr. kouzelně cestuje napříč Amerikou... Jean-Pierre Jeunet svým významem už dávno přerostl kontext evropského filmu a tak dalším logickým a očekávatelným krokem bylo nakročení z pozice suveréna frankofonního prostředí do globálního anglofonního světa. Jeunet ovšem svůj odchod ,,do Hollywoodu" provedl naprosto osobitě a po svém - nekývl na žádnou nabídku hollywoodské produkce (ostatně už si tím prošel v sérii o Vetřelcovi a zjevně to pro něj umělecky byla slepá ulička) a jen transponoval svůj manýristický tvůrčí styl na americké reálie v osobité filmové adaptaci známé knihy Reifa Larsena. Je zajímavé, že přesunem do Ameriky se optika jeho filmu přiblížila jinému solitérovi autorského rukopisu, totiž Wesu Andersonovi, T.S. Spivet se svou poetikou tolik podobá svérázu dětské komedie Až vyjde měsíc... Stejný klíč - snaha do posledního šroubku rozebrat a znovu po svém složit svět dětství. U Jeuneta v magicky barevných vrstvách humoru a žalu překypujícího sentimentem vůči modernímu světu, v magické síle vizuálního vyprávění. Jednoduchý až prostý příběh, který je ovšem v Jeunetově podání pastvou pro oči... (31.07.2014)

Škoda, že v některých momentech na kolejích film ztrácí dech a chvíli mu trvá, než se zase nadechne. Celkově je to ale vydařené dobrodružství, přispívá k tomu povedený závěr filmu a velmi pěkný vizuál snímku. Co mě potěšilo asi úplně nejvíc, je Helena Bonham Carter, která nejenom, že přirozeným výkonem potvrdila svoji hereckou extratřídu, ale naznačila obrovský potenciál v roli matky, rád bych ji v podobných rolích viděl častěji. (12.03.2015)

Nechybí tomu jeunetovské „úlety“ á la Amelie z Montmartru, ale příběh samotný je hrozně jednoduchý, prostě je to jen trochu zvláštní dětský film, jako by jej natočila Plívová-Šimková společně s Robertem Rodriguezem. Takoví Spy Kids bez špionů a s jediným vynálezem perpetua mobile. A samozřejmě poselství nakonec, rodina je vše, i když ji kvůli vědeckému úspěchu zapřete. (01.06.2024)

,,ZÍTRA PŮJDU DO WASHINGTONU D.C. BYL JSEM VÝZKUMNÍK, VĚDEC A ONI MĚ TAM POTŘEBOVALI. POKUD BYCH TU ZŮSTAL, TAK BYCH SE TOČIL POŘÁD DOKOLA. JAK TYHLE NETOPÝŘI. ZŮSTALA BY PO MNĚ POUZE OZVĚNA SAMÉHO SEBE...“ /// Tentokrát umírněnější filmová poetika a fantasie. T.S. je nejen mladej, ale hlavně obdivuhodnej. To se však nedá říct o jeho životě na odlehlým ranči v Montaně… Film pro všechny s klučičí (uličnickou) duší. Nebo se srdcem vědce (nebo dobrodruha?). Já tady našel hodně. Včetně melancholie, která má snahu zacelit prázdnotu – nejen po pravejch úhlech. Tak tohle se ti J.P povedlo! (o čemž svědčí upuštěná kroupa) P.S.: Když já su na tyhle příběhy nějakej ujetej... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Mapa mých světů (Úžasné putování T. S. Spiveta)“, kterou v roce 2009 napsal Reif Larsen, číst nebudu. 2.) Nikdy mě nenapadlo, že se dá rozpoznat falešnej úsměv. 3.) Chci sloužit vědě. Mám na to? 4.) Thx za titule ,,retvi“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (12.08.2014)

Vcelku vydařená pohádka o malém vědátorovi, který se vydal napříč státy za svým životním posláním. Celkem se mi líbil kontrast mezi poklidným životem na ranči uprostřed ničeho na západě a moderním světem plném lži a přetvářky na východě. V podstatě o tomhle to celé taky je. Jedná se o film s obrovským srdcem, který bohužel nemá moc co jiného nabídnout. Jistě člověka potěší, ale určitě neohromí. Nerozumím zdejším přehnaným ohlasům. Za sebe střílím maximálně slabé 3 *. (25.12.2014)