Kapitán Phillips

Těžko u podobného typu filmu vyseknout větší poklonu, než že tvůrci diváka samým napětím nenechají vydechnout. A to i navzdory tomu, že zná nejen výsledek, ale (pravděpodobně) i průběh akce. Celé je to navíc podtrženo nebývale působivou finální scénou na ošetřovně, která sama o sobě stojí za všechny herecké ceny, co se jich jen každoročně udílí. (12.11.2013)

Greengrass ve svých filmech vyznává konflikt moderní doby, ať už jsou to brutální vojenské zásahy (Krvavá neděle), teroristické útoky (Let číslo 93), války v arabském světě (Zelená zóna) či fiktivní příběh nepohodlného superagenta (Bournova trilogie). Pokud máte jeho tvorbu rádi, není třeba v případě Kapitána Phillipse váhat – jděte do kina a užijte si to. Dostanete velice působivý koktejl adrenalinu, vydatné eskalace, rytmické hudby a realisticky působícího zážitku, který kašle na heroizaci hlavních postav, zbytečně okázalé scény a Hollywoodem nasáklý patos. Jinými slovy, dostanete to, co patrně čekáte. Měl-li bych Kapitánovi něco vytýkat, byly by to chybičky spíše kosmetického rázu: mezi diváky střídavě milovaná a nenáviděná roztřesená ruční kamera skutečně působí poněkud úsměvně, když revmaticky snímá jedoucí auto s rodinou v civilním úvodu filmu. Greengrass přesto ví, co dělá a táhlé letecké záběry přístavů s obřími nákladními loděmi působí v kontrastu s rozklepanou ručkou o to majestátněji. Přechod z expozice do kolize se chytře odehraje v průběhu pasáže, kdy posádka nacvičuje postup při pirátském útoku, zatímco se chystají útočit skuteční piráti. Tam, kde by si akční klasikové vystačili s jednou scénou, rozehrávají tvůrci táhlou hru o nadvládu s několika vrcholy, přičemž pomocí drobných zvratů a nevyzpytatelného chování udržují permanentní napětí. V druhé půli přijde prakticky identický vývoj, akorát v opačném provedení (ti hodní nahánějí ty zlé). Pořád to funguje a těžko budeme klukům ze SEALs vytýkat, že je kvůli nim film příliš americký (ano, i takové ohlasy už internetem kolují). Pokud je vám to málo, dostanete v samém závěru emocionálně odzbrojující třešničku, jejíž devastující síle odpustíte cokoliv (včetně hudebního podkresu, nápadně připomínajícího Zimmerovu skladbu Time ze soundtracku k Inception). Možná proto, že je fajn občas vidět hrdinu proti své vůli, který si po procházce peklem uvědomí, co všechno si peklo mohlo vzít... a Tom Hanks je vážně vynikající. (kopie vlastního příspěvku pro Filmserver) (25.11.2013)

Další rekonstrukce skutečné události podle Paula Greengrasse je tady. Divák se tetelí blahem, ten náročnější však někde v hlavě v průběhu sledování téhle nebezpečné mise okolo ráje somálských pirátům vnímá, že mrazivou rekonstrukci Letu číslo 93 (nabídla větší osudovost, u Bourna tu byla zase atraktivnější látka a možnosti) jen tak něco nepřekoná. Nervy ale šponuje dostatečně, navíc má v hereckém štítu spolehlivého a stoprocentně amerického Toma Hankse (po delší době získal silnou hereckou příležitost, většinu děje je umírněný, v závěru na americké lodi ale naprosto suverénně zhmotňuje tu vlnu šoku z toho, co se v předchozích hodinách odehrálo). Trestuhodně nevyužitá Catherine Keener mi připomněla Hanksovu manželku Helen Hunt z Trosečníka, jenže ta alespoň dostala v závěru solidní hereckou porci. Karty jsou jasně rozdané, Greengrass se představuje už v trochu tradičním a předvídatelném (a nutno připomenout drobně utahaném) stylu, přesto pořád působivě. První polovina je velkolepější, druhá zase klaustrofobní. Obě dohromady autobiografické. Výsledek je pak soustředěnou podívanou. (08.12.2013)

Greengrass trafil do čierneho - nielen vo filme, ale najmä výberom námetu, ktorého spracovanie si vyžaduje prístup jemu vlastný. Perfekcionizmus za, aj pred kamerou. Pred kamerou stávka na istotu, ďalšia Hanksova oscarová nominácia do zbierky, vyzdvihujem však prácu so somálskymi hercami a pokiaľ sa nominácia ujde Hanksovi, tak by ju automaticky mal dostať aj Barkhad Abdi. Ak mi vadil Greengrassov vizuálny štýl v treťom Bourneovi, tak mi to nemôž(t)e mať za zlé, predsa len roztrasená kamera sa viac hodí takémuto typu filmov, kde sa pomocou nej vieme viac vcítiť do deja a máme pocit väčšej autentickosti. Gradácia napätia perfektná, najmä v dlhých scénach tvorcovia využívali divácku nevedomosť príbehu. Napätie však nebolo na úkor nádielky emócií, ktorých si z kina ponesiete množstvo, a tie sú umocnené najmä záverečnou scénou. V hlave vám bude rezonovať najmä bezmocnosť jednotlivca voči veľkým hráčom vo vyhrotenej situácii, dekadentný rozdiel kultúr a myslenia, a čo všetko dokáže spôsobiť a zapríčiniť beznádej. Všetko krásne vystihuje vystrihnutá časť konverzácie: Kapitán Phillips: "Surely there must be something other than fishing and kidnapping people you could do?" Vodca pirátov Muse: "In America, maybe". 90%. (02.11.2013)

Povedlo se! Kapitán Phillips je opravdu tak napínavý a skvěle natočený film, jak se o něm povídá. Tom Hanks již tradičně skvělý, děj propracovaný, hudba skvělá. Nic tedy nebrání tomu, aby se tento snímek vybojoval i nějaký ten cenný skalp. Určitě by se dalo namítnout, že děj byl na první pohled celkem natahovaný, ale grandiózní a velice emotivní konec toto všechno hravě skryl ...90%...[12.11.2013_Čsfd projekce_Cinestar Černý most] (12.11.2013)