Kapitán Phillips

Srovnání s dánským filmem Únos se nelze vyhnout. Ale zatímco v Únosu bylo půvabné sledovat, jak unesení námořníci kromě příbuzných, pojišťovny a lodní společnosti nikoho nezajímají a vyjednavači se dohadují o každý dolar, v Kapitánovi Phillipsovi kapitánovi Phillipsovi už za pár hodin přispěchají na pomoc letadlová loď, vrtulníky, snipeři.... Filmu taky neprospělo, že loď opustíme poměrně záhy a po zbytek filmu jde už jen o záchranu jednoho rukojmího - kapitána Phillipse, kterýžto je pochopitelně übersprávňák a nikdo jiný než Tom Hanks jej nemohl hrát. Taky mi připadá, že Greengrass se už trochu vyčerpal a po slibném začátku napětí spíše uvadá, závěrečné finále je strašně natahované a vy už se nemůžete dočkat, kdy už je konečně postřílejí a bude konec. Perlička na závěr - skladba před závěrečnými titulky je solidní vykrádačkou Zimmerovy Time. (13.11.2013)

Zhlédnuto v kině. Skoro to vypadá, jako by si Tom řekl: "Kdy jsem vlastně vyhrál svého posledního Oscara…? Cože, to už je tolik let? No, tak jdeme pro toho třetího…“ a šel natočit tento snímek. Captain Phillips byl mnou hodně očekávaný film nejen kvůli Hanksovi, kterého mám rád, ale hlavně kvůli režiséru Greengrassovi, jehož styl se mi opravdu zamlouvá a který jako jeden z mála (možná i jako jediný) umí používat roztřesenou kameru tak, že vás z filmu nebolí hlava a pořád víte, co se na plátně odehrává a to je vždy plus. Můžu s radostí napsat, že film mě nezklamal. Už u úvodních záběrů jde poznat, že tady půjde o něco jiného no a scény, kdy pirátská loď honí loď kapitána Phillipse za zvuků parádního soundtracku (schválně jsem si počkal, jestli ho náhodou nedělal Hans Zimmer, protože v některých pasážích bych mohl přísahat, že tohle je jeho styl) jsou naprosto lahůdkové a i když víte, jak vše nakonec dopadne, tak najednou sedíte na okraji sedačky a fandíte Tomu Hanksovi. Já mu tedy budu fandit i příštím předávání Oscarů. Navíc hlavní záporák je přirozený talent, jsem zvědavý, jestli to bude muž jedné role nebo překvapí. Tady není o čem dál psát, rozhodně silných 100 %. (03.12.2013)

Že jsou filmy podle skutečné události značně přikrášleny o dramatické scenérie a epické wtf momenty, to je známá věc. Zrovna dneska jsem taktéž prožil nevídaný příběh; vyšel jsem z hospody, přešel dvě křižovatky a došel domů. Chytil-li by se tohoto epického příběhu nějaký populární režisér, vypadal by snímek následovně: tajemný muž v černém kabátě vyšel z budovy, plný síly a pozitivní energie. Neohroženě se porozhlédl po okolí a střídmými kroky se vydal vstříc svému osudu. Na rohu páté a Evňů ho přepadli čtyři podezřele vypadající mimozemšťané, kteří mu sdělili, že proroctví alternativních Římanů je skutečné. Muž se zděšením o své nejbližší vyskočil z létajícího příboru a po cestě zabil pár emzáků, aby mohl s elegancí sobě vlastní dopadnout na batmotorku a laserovými děly rozbít několik pancéřových měst. Když zničil čtyři desítky armád a kouzelný štít bestiálního šílence doktora Hrůzošvába, dorazil ke svatému grálu a rozhodl se, že na to sere a jde domů. Nesmíte to tak žrát a věřit těm mystifikářům každou pihu. (05.03.2014)

Těžko u podobného typu filmu vyseknout větší poklonu, než že tvůrci diváka samým napětím nenechají vydechnout. A to i navzdory tomu, že zná nejen výsledek, ale (pravděpodobně) i průběh akce. Celé je to navíc podtrženo nebývale působivou finální scénou na ošetřovně, která sama o sobě stojí za všechny herecké ceny, co se jich jen každoročně udílí. (12.11.2013)