Kapitán Phillips

Let č. 93 sice těží ze světového ohlasu 11. září, Zelená zóna zase z traumatu irácké války, postavu agenta Bournea mám rád, ale kdybych měl odpovědět na otázku, který Greengrassův snímek si cením nejvíce, neváhal bych ani na okamžik. Kapitán Philips v sobě spojuje jak silného sympatického hrdinu, tak i dramatičnost situace, vědomí umělecké rekonstrukce skutečné události a v neposlední řadě i přítomnost nebezpečného protihráče v podobě kapitána pirátského plavidla. Kamera je tentokrát přehledná, režisér se ve vhodný čas přesunuje z prostorné nákladní lodi do klaustrofobního prostředí záchranného člunu. Příběh se sice soustřeďuje na vylíčení konkrétního případu námořního pirátství, zároveň ale cosi vypovídá o fenoménu banditismu na březích Somálska, o nesmyslných předpisech, kterými jsou svázána obchodní plavidla, i o tom, že každý jev má své pozadí a posádky pirátských lodí ve své závislosti na klanových vůdcích a při existující bídě vlastně ani nemají na výběr. Tom Hanks se pro tento typ rolí snad narodil a nenalézám žádné slabiny snímku, které by stály za zmínku. Celkový dojem: 90 %. (20.10.2017)

S odstupem času mi ten veleamerický a zcela zbytečný úvod "sbalím si fotografii, promluvím si s manželkou o dětech, rozloučíme se" začal vadit víc a víc, a tak jednu hvězdičku z původních pěti odebírám. Nicméně stále platí, že Hanksův výkon (ano, zejména závěr v péči lékařů) dělá z Kapitána Phillipse takřka bezchybnou podívanou. Takřka. Napětí by se dalo krájet, piráti jsou výtečně nepředvídatelné zjevy, Paul Greengrass zase vtahuje do děje jako málokdo jiný... Vůbec nevadí, že (kromě starších Greengrassových filmů třeba stejně jako v Singerově Valkýře) víte, jak to všechno dopadne. A soundtrack Henryho Jackmana se mi líbí i po samostatném poslechu, jen by obzvlášť v závěru nemusel být tak zimmerovský. (20.11.2013)

Skvělě dynamická ruční kamera a "akčně-dokumentární" přístup Greengrasse navozuje napětí již od samého počátku. Navíc jsou poodhaleny i motivace pirátů, takže nadcházející střet kapitánů nebude tak černobílý, jak by napovídalo spektrum jejich barvy pleti. K předúnosové fázi filmu nelze mít nejmenších výhrad - natočena je perfektně, napětí je na maximu, postavy jednají chytře a srozumitelně nás učí, jak bychom si v podobné situaci měli počínat. Boj proti ozbrojené přesile téměř připomíná Smrtonosnou past (nebo je to jen těmi střepy v bosé noze?). Druhá polovina filmu mi osobně přišla lehce monotónní, protože bylo vcelku jasné, kam to směřuje... 8/10 (13.01.2014)

,,KAPITÁNE? BUĎTE V KLIDU A NIKOMU SE NIC NESTANE. NEJSME AL-KÁIDA. JDE JEN O BYZNIS. CHCEME PENÍZE. DOSTANEME JE A BUDE VŠECHNO V POŘÁDKU…“ /// Zdokumentovaná historie jednoho únosu (hm, to mi zní povědomě…). Greengrass jede na 120%, Hanks jakbysmet a já stejně furt myslím na to, jestli 4 (slovy ČTYŘI) somálští kulturisti takhle jednoduše … nebo jestli ty američtí vojáci … kurva furt bych vo něčem přemejšlel. A bohužel ne v kladným slova smyslu. Neustále do mě jebou debilní nápady, proč a jak a nač a nejsu z toho moudrej. Baví mě TO napětí. TA akce. Jasně, když přichází Delta Force, každej si vzpomene na bin Ládina (byť bych spíš doporučoval myslet na Únos). Ten film není vůbec špatnej, jen je malinko hollywoodsky přetaženej. Že voni Amíci taky nejsou žádní Ajnštajni věděj v Mogadishu moc dobře. Ale proč se kurva mám vedlejšíma účinkama zabejvat já? Já se chtěl jen bavit… a proto dám 4*! Vostatní ale varuju, páč tenhle kousek je v jistejch chvílích dost nebezpečnej (logickýmu myšlení). Ty vole, zlatý letadlo! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu "A Captain's Duty: Somali Pirates, Navy SEALS, and Dangerous Days at Sea", kterou napsal v roce 2010 napsal Richard Phillips číst nebudu. 2.) Každou neděli s přítelem Abduwali Abdukhadirem Musem… . 3.) Myslím na to, jakej je Richard Phillips sráč. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ *** (11.12.2013)

Paul Greengrass nemá v současnosti v těchto komorních akčňácích podle skutečných událostí konkurenci. Ohromně napínavé a s šíleným tempem (za pomoci kamery a střihu) a to i v pasážích, kde se vlastně nic neděje a postavy si jen povídají (což je v podstatě drtivá většina filmu). Emocemi nabitá koncovka pak divákovi udílí finální KO. Bez diskuze jeden z nejlepších filmů roku. (17.12.2013)