Zachraňte pana Bankse

Najvykalkulovanejšia biografia v dejinách filmu ... ale nie je sa čomu čudovať. Film vyprodukoval štúdio Disney, ktoré námet o patáliách s nakrúcaním Mary Poppins využilo k obyčajnej propagácii svojej „rodinne zameranej“ spoločnosti a vlastných atrakcií (Disneyland). Saving Mr. Banks tak nie je možné chápať ako plnohodnotnú biografiu, na tú aj až nadmieru prikrášlená. Všetky atribúty sú prispôsobované potrebám rodinného filmu. Naivný príbeh vynecháva kontroverzné témy (bisexualitu hlavnej hrdinky - spisovateľky) a postavy si prikrášľuje po vzore všetkých klišé tabuliek (Walt Disney ako typický, oslavovaný, americký biznisman). Charakteristika sa obmedzuje na vykreslenie len tých najzákladnejších, navyše maximálne skreslených povahových vlastností (konzervatívna viktoriánska žena v stredných rokoch – slušná, ale až priveľmi umiernená Emma Thompson VS podnikavý Američan, ktorému ide o „blaho“ všetkých navôkol – v tomto prípade prekvapivo ničím nevynikajúci Tom Hanks), kde v závere následne dochádza aj na predvídateľné „osvietenie“, kde vplyvom radostných gýčovitých Disney piesní obmäkne aj tá najviac zatrpkla osoba (spisovateľka Traversová). Príbeh je tak jeden obrovský gýč, ktorý nemá jeden prekvapivý a v podstate ani úprimne pravdivý moment (vynútené hľadanie paralel medzi reálnymi postavami – rodina Traversovej z flashbackoch a fiktívnymi postavami z knihy Marry Poppis). Nadmerná dávka sentimentality len, aby sa vytvoril „family-friendly feeling“ je už od Disneyho očakávaná. Napriek všetkej kritike je však film až tak prehnane prívetivý a ľudomilsky napísaný, že tento celý gýč ani nemá čím naštvať. Áno, je to neskutočne naivné, vykonštruované, ale celá tá sentimentálnosť nejakým zázrakom neprekáža a je od Disneyho už vopred očakávaná. Zrežírované to je následne s tak prekvapivou sebaistotou, že ani otravne zdržujúce rozdelenie deja do dvoch paralelných príbehov (Traversová a Disney VS flashbackové rozprávanie z jej detstva s pomerne nevýrazným Collinom Farrellom) neruší a vo finálnom výsledku film vlastne ako celok v základnej rovine funguje. Má to však až príliš veľa ale ... CELKOVO: 2,5* (28.03.2014)

Byl jsem očitým svědkem toho, kterak nejeden filmový fušer dokázal na motivy vynikající knihy natočit cosi žlutohnědého, lepkavého a zapáchajícího. A proto se paní Traversové vůbec nedivím, že nechtěla Waltovi dovolit zprznit svou Mary Poppins. Walt Disney je však hrdina tohoto snímku, sympaťák, který, stejně jako všichni čeští multitutimilionáři, zbohatl díky své dobrotě, ochotě a snění, což z něj pro mne činí postavu zcela nevěrohodnou. Když se k tomu přidala mimořádně protivná paní Traversová, tak pro mne bylo lehkým utrpením sledovat některé pasáže tohoto snímku. Naštěstí hodně zachránila optimistická nálada, dětinská radost a zejména skvělý Paul Giamatti, kterému bych za odměnu dovolil vozit mě v limuzíně klidně celý den. (17.07.2014)

Tak velká sázka na jistotu, že v sobě nemá jediný překvapivý nebo zcela upřímný moment. Životopisů nerudných osob už tu zkrátka bylo tolik, že věčně kyselá Miss Travers spíš otravuje. Jak linka s adaptací, tak cesta do minulosti jedou podle strojené šablony, což je při dvou hodinách až vražedně únavné. Bezradnou třetí hvězdu zachraňuje dokonalý Hanks a fakt, že celá patálie je napsaná tak přívětivě a lidumilně, že vlastně nemá čím štvát. Snad právě jen onou nečekanou a smutně velkou obyčejností. (14.01.2014)

Výborná Emma Thompson a solidní Tom Hanks v příběhu o tom, jak Walt Disney doběhl P. L. Traversovou a získal práva na zfilmování Mary Poppins, táhnou oproti realitě disneyovsky překroucený příběh. Ale co jiného se ostatně dalo čekat, když ho natočilo studio Walta Disneyho? Když odhlédnu od rozdílů mezi filmem a historií, tak musím uznat, že to vše velmi dobře funguje, včetně paralelního vyprávění příběhu samotné spisovatelky, ze kterého usnovala svoji literární klasiku. (14.04.2020)

Jedna věc je být zneužita kapitalistickým filmovým magnátem, který vás přes protesty a odmítání pomocí finanční kompenzace dotlačí tam, kam potřebuje a přetvoří vaše niterní dílo k obrazu svému. Zkušenost jistě nezáviděníhodná. Ale použít vaše pravé jméno, jméno rodinných příslušníků a reálie k natočení příběhu o výše zmíněném, o vás, viděný pokřivenou optikou - navíc po vaší smrti, kdy se nelze jakkoli "ošívat" a s vyzněním, jak starou nerudnou pannu tíženou dávnými démony spasí a zachrání ztripovaný dobrosrdečný taťka Walt, kolem nějž tančí zpívající víly - to je teda už silný kafe a ukázka nedozírné megaarogance! Ale tak oba filmy se divákům líbí, tak je vyšší princip zajištěn. Zkušený vlk ví, jak se z jedné kozy nažrat dokonce dvakrát a za hlasitého aplausu přihlížejících. (14.04.2020)