Zachraňte pana Bankse

Emma Thompson září v roli rázné a svérázné paní Traversové a mě v první půlce hodně bavila a i když se později děj přehopul do vážnější roviny, nemám mu co vytknout. Příjemný životopisný příběh. Škoda „paralelního příběhu“ s Ferrellem, který byl ve své první půlce dost otravný. Trochu mi uniká ta posedlost zazdít nadějný film muzikálovým ztvárněním, ale to naštěstí s filmem nesouvisí. # [monitor, 5.1] # příběh **** | hudba **** | humor ** | akce – | napětí – | pustil bych si znovu *** (01.03.2014)

Tento snímok je tá pravá vzorka DNA Disneyho štúdia. Dojemná, milá, krásne natočená. S prihliadnutím na dramatičnosť sa, ako je všeobecne známe, príbeh pozmenil aby mohol operovať v takomto žánri, ináč by sme tu mali pravdepodobne tragédiu. Obe dejové línie sú síce svojim rozprávaním a atmosférou odlišné, spolu však tvoria príbeh, ktorý sa dopĺňa a posúva ďalej. Z môjho pohľadu ( a pravdepodobne z pohľadu každého, kto miluje snímky žánru film o filme ) ide o excelentnú a oddychovú zábavu, niečo čím si dokonalo môžem spríjemniť deň. (04.06.2014)

Najvykalkulovanejšia biografia v dejinách filmu ... ale nie je sa čomu čudovať. Film vyprodukoval štúdio Disney, ktoré námet o patáliách s nakrúcaním Mary Poppins využilo k obyčajnej propagácii svojej „rodinne zameranej“ spoločnosti a vlastných atrakcií (Disneyland). Saving Mr. Banks tak nie je možné chápať ako plnohodnotnú biografiu, na tú aj až nadmieru prikrášlená. Všetky atribúty sú prispôsobované potrebám rodinného filmu. Naivný príbeh vynecháva kontroverzné témy (bisexualitu hlavnej hrdinky - spisovateľky) a postavy si prikrášľuje po vzore všetkých klišé tabuliek (Walt Disney ako typický, oslavovaný, americký biznisman). Charakteristika sa obmedzuje na vykreslenie len tých najzákladnejších, navyše maximálne skreslených povahových vlastností (konzervatívna viktoriánska žena v stredných rokoch – slušná, ale až priveľmi umiernená Emma Thompson VS podnikavý Američan, ktorému ide o „blaho“ všetkých navôkol – v tomto prípade prekvapivo ničím nevynikajúci Tom Hanks), kde v závere následne dochádza aj na predvídateľné „osvietenie“, kde vplyvom radostných gýčovitých Disney piesní obmäkne aj tá najviac zatrpkla osoba (spisovateľka Traversová). Príbeh je tak jeden obrovský gýč, ktorý nemá jeden prekvapivý a v podstate ani úprimne pravdivý moment (vynútené hľadanie paralel medzi reálnymi postavami – rodina Traversovej z flashbackoch a fiktívnymi postavami z knihy Marry Poppis). Nadmerná dávka sentimentality len, aby sa vytvoril „family-friendly feeling“ je už od Disneyho očakávaná. Napriek všetkej kritike je však film až tak prehnane prívetivý a ľudomilsky napísaný, že tento celý gýč ani nemá čím naštvať. Áno, je to neskutočne naivné, vykonštruované, ale celá tá sentimentálnosť nejakým zázrakom neprekáža a je od Disneyho už vopred očakávaná. Zrežírované to je následne s tak prekvapivou sebaistotou, že ani otravne zdržujúce rozdelenie deja do dvoch paralelných príbehov (Traversová a Disney VS flashbackové rozprávanie z jej detstva s pomerne nevýrazným Collinom Farrellom) neruší a vo finálnom výsledku film vlastne ako celok v základnej rovine funguje. Má to však až príliš veľa ale ... CELKOVO: 2,5* (28.03.2014)

Kdo z ústředního duelu vyjde jako vítěz, je zřejmé již z faktu že film produkovalo studio Disney, které námět využilo k laciné propagaci vlastních hodnot a výrobků. Sebe-oslavnému tónu jsou podřízeny veškeré příběhového nuance i charakteristika postav. Informace, jež nezapadaly do předpřipravených škatulek pro Walta Disneyho (stále usměvavý, do morku kosti pragmatický all american man) nebo P. L. Traversovou (upjatá ctitelka viktoriánské morálky), zůstaly jednoduše opomenuty. Z filmu se tudíž nedozvíme, že Traversová byla neortodoxní bisexuálkou oddávající se zenovému buddhismu a na přetřes pochopitelně nepřichází ani Disneyho šovinismus a anti-semitismus. ___ Snaha zoufalé spisovatelky sabotovat svou přítomností americkou premiéru toho, v co Disney proměnil její knihu, je prezentována jako humorná epizodka, která nejenže nemohla nijak ohrozit úspěch pětioscarového filmu, ale navíc vedla ke stěží uvěřitelnému autorčinu prozření. Cynickým divákům nedává Hancockova variace na romantické komedie (ve které logicky absentuje sex) jinou možnost, než ženiny slzy ve finále interpretovat proti srsti jako projev bezmoci nad její prohranou bitvou s mediálním konglomerátem. Přijde mi zvláštním způsobem zvrácené, když navenek hřejivý film pro celou rodinu bez uzardění tvrdí, že je v pořádku, znásilní-li mocné studio kvůli vyšším výdělkům jednu tvůrčí vizi. Výsledkem přece byl dodnes milovaný film, tak proč se zlobit. ___ Nehledě na neférové rozložení sil, vedoucí nás v rozporu se současnou náladou ve společnosti k tomu, abychom fandili zámožnému kapitalistovi, Pan Bank není filmem, který by se v jakémkoli ohledu čímkoli vymykal. Snaha oživit interiérové drama s přepisováním scénáře flashbacky dojíždí na nesystematické využívání těchto skoků v čase (vzpomínání není „spouštěno“ přítomným děním) i na jejich nadměrnou sentimentalitu a vizuální kýčovitost (která oproti takovému Válečnému koni není sebe-uvědomělou připomínkou toho, jak vypadala technicolorová melodramata). Hledání paralel mezi postavami reálnými (rodiče Traversové) a fiktivními (hrdinové knihy) je stejně nucené a rádoby objevné jako v biografickém Hitchcockovi a celá dějová linie z minulosti tak působí nadbytečně a pouze zdržuje vyprávění. ___ Emma Thompson působí znuděněji, než její postava vyžaduje a Hanks hraje natolik zidealizovanou a instantně pomilováníhodnou verzi Disneyho, že jenom čekáte, kdy kolem něj začnou tančit a zpívat animované květiny. Herecká a režijní vyprázdněnost filmu, který dokáže – oproti filmové Mary Poppins – o síle imaginace jenom mluvit, kulminuje v jedné z posledních scén, ve které jsme na zázračnou charakterovou proměnu spisovatelky upozorněni tím, že žena na sobě má šaty hřejivějších barev a sedí v místnosti zalité světlem. Mraky odtáhly, po dešti přichází slunce a my můžeme z kina odejít s pocitem, že je vše takové, jaké by si to pan Disney přál. 50% Zajímavé komentáře: xxmartinxx, ScarPoul (14.02.2014)

Pro mě příjemné překvapení. Mary Poppins znám jen z knih, ale asi si ji po tomhle pustím i na telce. Dostaly mě jemné nuance, jako rozhovory protivné, sebestředné, v dětství zabržděné, společensky nevyzrálé spisovatelky s laskavým, vnímavým a životem zkoušeným řidičem, pochopení Disneyho, který ve své době měl taky jen toho mišáka na papíře a bál se ho komukoli střeli, bolestná situace malého dítěte, kterému se otec prochlastal až k jaterní cirhóze, jícnovým varixům a rychlému prknu a smutný úděl matky, která společně s násoskou jela z kopce dolů nejen společensky, ale především duševně. Emma Thompson si megapizdu vystřihla s absolutní noblesou, byla skutečně úžasná, Hanks si bratránka zahrál taky s chutí a neřešme, že nebylo na světě více chápajícího lidumila, než tento. Úsměvné, dojemné a nečekaně zábavné. Colin Farrell mě o herectví nepřesvědčil dosud nikdy, ale tady mu role otce slušela. Fanfarónský pijan, povaleč, buran, mistrovský manipulátor a vypravěč, hodný člověk, kterého sžírala nemoc, před níž nedokázal uniknout. To by mu šlo. (25.06.2022)