13. revír

Filmy pro pamětníky mám ráda... ale co toto bylo za nesmysl. Já ani máma jsme to asi špatně pochopily. Po rozuzlení člověku zůstane jen otázka "proč?". Ze začátku to slušně odsejpalo, ale zhruba v polovině se to začalo zpomalovat, inspektor je pomalý, nic se mu nikdy včas nepodaří, bez toho, že by mu Medřická vyklopila všechno, by nezjistil nikdy nic. Na konci zjistíte, že spoustu věcí se stalo uplně bez důvodu. Marvan byl jinak slušný a i Medřická, která sice vůbec nevypadá jako chudá holka s pochybnou minulostí, ale herecky to bylo naprosto v pořádku. Jako detektivka to ale nestálo za nic. (09.07.2013)

Sympatická česká varianta amerických brakových krimi, kde jsou obvyklé motivy jako zločinec skrývající se v tajné skrýši či záměny mrtvol doplněné o postavu Fróny, která jako by svojí marnou snahou o únik před minulostí a určitou morální ambivalentností vypadla z nějakého noir filmu (odtuď nejspíš pramení tvrzení o českém noiru nacházející se zde často v komentářích). Malý problém pro mě bylo přijetí Marvana jako nepříliš důvtipného, ovšem veskrze lidského detektiva, které mě až příliš připomínalo jeho pozdější pojetí rady Vacátka a taky překombinovaná zápletka, kdy se sice určité řešení dá dopředu odhadnout, ovšem pouze intuicí, nikoli logikou, což u detektivního filmu představuje nepříjemnou chybu. Slušné 3*. (14.07.2010)

Jedno ze zakladatelských děl české filmové detektivky odkazuje v jednom směru na filmy typu NOČNÍHO MOTÝLA, v druhém na vybranou klasiku šedesátých let HŘÍŠNÝCH LIDÍ MĚSTA PRAŽSKÉHO; vyslovíme-li však jméno Emila Vachka, dostáváme se domů ještě více - např. k slavné Langrově PERIFÉRII. Vedle výtečné režie film charakterizují skvělé herecké výkony, zejména Marvanův a Medřické; bylo by zajímavé, kdyby byla bývala možnost srovnání s původně obsazenou Baarovou. Typické je i prolínání hereckých generací (např. stále mladý, ale už ne chlapecký nebo jinošský Josef Kemr). Srdceryvnost děje je tu současně věrohodnou tragédií hlavní postavy. Co je staré, bývá často hezké, chtělo by se říci. Dá se to vyjádřit i jinak: skutečně dobré filmy jsou jako víno: čím starší, tím lepší. (24.03.2008)

Dědeček Čadek na stopě fantoma, po ruce Pobožný a Draboch, v baráku Barák, doktor Chrudimský, mladej a starej Karta, do toho matka Klouzanda, drzá Fróny a vdova po Číňanovi. Orientace v postavách a jejich úmyslech probíhá tak zvolna a komplikovaně, že mě to do svého konce nestačilo vtáhnout (s výjimkou výstupů mistra Nedbala zavánějících bossingem) a jako celek to jen potvrdilo skutečnost, že noirový žánr je nepřenosný. Pozor, spoiler a zároveň smysluplné vodítko k vyřešení případu! Když se zamyslíme nad stravovacími návyky, co jediného mohlo v zinkovém obalu plout přes Janov a Alexandrii do Číny? A než mě obviníte z předsudků a orientalismu, začali si oni obsazením role pana Wang-Li! (18.08.2022)

Adaptace krimi románu Eduarda Fikera pod názvem Zinková cesta. Na filmovém plátně trochu naivní, jako většina krimi té doby, ale skutečně dobré dramatické herecké výkony a atmosféra dílo vyzdvihují. Kočka, mladej Karta, starej Karta, Wang-Li, Wang-Liová, Fróny... Dnes jsou zločinci mnohem, ehm, důmyslnější... (21.08.2004)