13. revír

Československý film natočený podle románu E. Fikera, v němž se u nás v nebývalé míře objevují specifické prvky filmového stylu film-noir. Osamělého vyšetřovatele, inspektora 13. revíru Čadka představuje J. Marvan a má za úkol objasnit události, jež se odehrály mezi propuštěným vězněm Kočkou a udavačem Kartou, jež jsou oba nezvěstní. Značně nepřehlednou situaci komplikuje též Františka Brabcová, řečená Froni, dáma nevalné pověsti, pro níž má však Čadek slabost, v podání mladé a překvapivě velmi půvabné D. Medřické. Na snímku zaujme klidné Marvanovo vyšetřování, zejména vyslýchání svědků a jeho časté návštěvy putyky matky Krajzlerky (E. Nollová), jejíž lokál navštěvovaly známé osoby z tamějšího podsvětí a toto místo společně s Marvanovým chladným a vážným vystupováním a celkově neveselou atmosférou s tragickým závěrem také nejvíce vyjadřovalo důvod zařazení do skupiny film-noir. Ve vedlejší roli policejního ředitele se objevil M. Nedbal. Bohužel známý a velmi respektovaný režisér Frič se příliš nechal strhnout netradiční filmovou stylizací a zapomněl na dějovou stránku, která se mi jeví jako překombinovaná, zbytečně zamotaná, stěží uskutečnitelná a plná nejasností s nedůvěryhodnou pointou. (23.05.2017)

První a asi také poslední český film-noir, a zřejmě stále nejlepší český detektivní film. Jsou zde sice drobné i velké nedostatky: v knižní předloze je periferie mnohem depresivnější, nedozvíme se motivaci postav, některé scény (většina těch, kde se objeví dr. Chrudimský) jako by vypadly z červené knihovny, apod. Většina filmu je ale pozitivní: Marvanův revírní Čadek, spíše otrávený (a otravný), než nějak zapálený pro věc, Fróny Dany Medřické, která propadne fatalismu, ale jejíž postoj k autoritám je zajímavě individualistický, kamera, která využívá z toho mála, co jí dekorace mohly nabídnout, úplně všechno. Je smutné, nepodařilo-li se za dalších 60 let natočit lepší detektivku, ale tento žánr zřejmě nemá v Čechách nejlepší postavení. (19.09.2007)

Je škoda, že poteší iba nešťastný záver, aký sa ani nedá zostaviť jednomyseľne ale podľa poctivej románovej predlohy. Chýba hlbšia uveriteľnosť a (to najmä!) motivácia postáv. Bez tej môžete len snívať, že sa diváci ponoria do atmosféry takejto kriminálky. A už nehovorím o stále sa opakujúcich tých istých slovách, čo pri konkurenčnom porovnaní nepôsobí moc diverzifikovane ale prvoplánovo. (01.05.2014)

Na svou dobu výborně natočený film, ovšem s odstupem 62 let hodnoceno, působí herecké výkony notně prkenně. Samozřejmě, že jde o anachronické hodnocení, ale má-li se na to člověk dívat ne jen jako na doklad tehdejší filmařiny nýbrž také jako na film schopný diváka i dnes oslovit a strhnout, nelze se takovému anachronickému hodnocení vyhnout. Jaroslav Marvan je ovšem tradičně skvělý. Příjemně překvapí také slušná kamera a autenticky působící prostředí. I zápletka je dobrá, přestože těch zvratů je snad až moc. Zajímavé komentáře: sud (06.07.2008)

Při sledování jsem se nemohl zbavit všudypřítomného pocitu, že se Jaroslav Marvan zpola pohybuje v komediálně laděné póze, která příliš neladí s noirovým pojetím. Děj, točící se okolo zinkové rakve čínského obchodníka, nepřipouští žádné matení diváka, neboť ústy hlavního hrdiny jsou všechny události komentovány (někdy zbytečně i ty zjevné), je rovněž příjemné pohybovat se v českých reáliích. V neposlední řadě je třeba ocenit i samotný pokus natočit u nás noirový krimi film, pojatý Fričem po česku, v tom dobrém slova smyslu. (22.01.2014)