Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V překladu "Vlčí děti Ame a Yuki". Film je o rodičovské lásce a celkem pokrývá děj třinácti let. Příběh začíná u devatenáctileté Hany, která na vysoké škole potká a zamiluje se do "vlčího muže". Jejich láska je vzájemná a vede až ke svatbě, po které se jim postupně narodí dvě děti, holčička Yuki a chlapeček Ame. Všechno je v pořádku a nikdo nemá o existenci "vlčích dětí" ani ponětí. Když ale Hanin manžel nečekaně zemře, rozhodne se Hana přestěhovat se na venkov, daleko od města, a tam vychovávat své děti. (Moiraine)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (85)

zette 

všechny recenze uživatele

Nevim, jestli je to tim, ze se mi v noci zdal sen o velkem a zlem psovi, ale tento film mi nametem moc nesedl. Souloz Hany s vlkem, ke ktere se schyluje je hodne perverzni a nechutny, holt Japonci...:-). Zivot na venkove je zajimavy a pro me osobne je nejvetsim kladem cele pohadky. Animace pro japonsky film typicka, stejne jako hudba nicim neprekvapi. ()

Quen11 

všechny recenze uživatele

Možno nie úplne najlepší anime film aký som videl, ale určite anime film, ktorý som videl najviac krát. Každé pozretie je pre mňa ako výlet za účelom "psychohygieny". Zasmejem sa, som v napätí, uroním slzu a môžem sa vrátiť späť do reálneho sveta. V mojich očiach je Hosoda dôstojný nástupca Mijazakiho. ()

Reklama

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Film jsem nezhlédl s lehkým srdcem, neboť jsem neustále očekával, kdyže se to hlavní hrdinka sesype. To přece normální křehká dívka nemůže vydržet, jen tak se odstěhovat kamsi na samotu, opravit si vlastními silami dům, žít z toho, co si vypěstuje na poli a ještě držet na uzdě dvě rozjívená poloděcka-polovlky. Naštěstí až takhle tahle pohádka realistická nebyla. Po skončení filmu mi zůstaly nezodpovězené mnohé otázky, jako např.: kolik se tihle polovlci dožívají let? Jako lidi, jako vlci, nebo něco mezi? Co když vlčí muž oplodní vlčici, znamená to, že se jim narodí vlčata, které se sem tam mění v lidi? Je lepší mít obyčejné děti, nebo takovéhle polozvířátka? Dost možná, že to druhé. Když moc zlobí, jednoduše se jim řekne, ať se promění a švihají se vyběhat ven do přírody, kde vlk v podstatě nemá přirozené nepřátele. Svačina se jim dávat nemusí, ať si cestou uloví nějakého toho hraboše (to když už jsou větší) nebo žížalu či plže. Taky bych řekl, že stojí člověka míň peněz. Před jídlem se jim vždycky řekne, ať se promění, a pak se jim naservírují vynikající levné psí granule. Taky na oblečení se ušetří, když se bude hlídat, aby byli často ve své (vlčí) kůži, neb ta se jen tak neošoupe. Taky se nemusí kupovat pes-hlídač před barák, stačí dětem ustlat na noc ve stanu či v boudě, určitě to přivítají s nadšením. No, abych to neprotahoval, vzhůru do lesa najít nějakou vlčici! A když nebude, nevěšet hlavu a zkusit něco jiného, třeba medvědici! Ono to půjde! ()

Starletka 

všechny recenze uživatele

Jednoduchý, ale emocionální příběh, místy dost krutá realita mísící se s fikcí, příroda, nádherné scenérie, romantika, zajímavé postavy a jejich plynulý, uvěřitelný vývoj, pěkná animace a hudba. K dokonalosti mi ale ždibec chybí, takže u mě z "trilogie" pořád vede Toki wo Kakeru Shoujo. 9/10 ()

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

[3,5*]     "Prečo je vlk vždy ten zlý?"     Veľmi príjemné prekvapenie, aj vzhľadom na to, že som po Chlapcovi vo svete príšer (2015), ktorého som videl skôr, už takmer nad Hosodom zlomil palicu. V tomto prípade ma výtvarná stránka doslova uchvátila - nádherne je vykreslené hlavne prostredie, či už ide o mesto, alebo o prírodu, či je slnečno, prší, alebo je všetko zasnežené. Čo je ale ešte dôležitejšie, tento film má aj pútavý a nápaditý príbeh, ktorý je naplnený ľudskosťou (hoci pri tom zvieracom motíve je toto označenie trochu sporné) a má dokonca aj svoju hĺbku. Postavy príbehu pôsobia veľmi sympatickým dojmom a veľmi ľahko sa s nimi dá stotožniť. Hlavnú hrdinku Hanu, milé a neustále sa usmievajúce žieňa, musíte pre tú jej ohromnú húževnatosť obdivovať a tuho jej držať palce v jej nesmierne náročnom úsilí (to, čím si musela prejsť pri výchove svojich detí, je len veľmi ťažko predstaviteľné). Jej "hyperaktívne" deti Yuki a Ame sú zlaté (tie Yukine výbuchy zlosti nemajú chybu), navyše je aj výborne stvárnená ich psychológia spolu s ich odlišnými povahovými črtami (Yuki je silne impulzívna, Ame zase utiahnutejší a hĺbavejší). Obe postavy prechádzajú zaujímavým vývojom, keď sa viditeľne formuje ich pohľad na svet a postupne v nich dozrieva rozhodnutie, na ktorú stranu sa prikloniť. Je pravdou, že tu a tam to dejovo trochu zaškrípe (občas príde nejaký zvrat, ktorý až tak nedáva zmysel), ale sú to skôr drobnosti, ktoré sa dajú odpustiť. ()

Galerie (51)

Reklama

Reklama