Equalizer

Od nynějška si dvakrát rozmyslím, než jako obvykle agresivně vypičuju bobra v Obi, i když mě pro třicítky vruty pošle do stavebnin na druhou stranu toho jejich posraného hangáru místo do spojovacího materiálu hned vedle pokladen. Podle tohoto se totiž může docela dobře stát, že ten tlustý, upocený a špatně proškolený kokot nebude jen nějaká běžná socka z pracáku, co ze zoufalství bouchá za minimální mzdu. Ne, on to totiž klidně může být penzionovaný elitní vrah z Bisky, co se kariérně našel jako permanentní zaměstnanec měsíce v oddělení řeziva, jenž ve volných chvílích čte přeceňované sračky od Hemingveje, rád dlouze existenciálně filosofuje a je sveřepým ochráncem slabších, utlačovaných, vdov, sirotků a ukrajinských štětek. Takový týpek, dokonale trénovaný ve střelbě hřebíky a zacházení s kompletním sortimentem mechanického ručního nářadí, by mě pak za hrubost klidně mohl na sto metrů ukřižovat až v zahradním nábytku, umlátit gumovým kladívkem nebo opíchat lištovými rohy na plovoucí podlahy. Ač se jednalo o hloupou, unylou, patetickou a mnohdy až směšnou hovadinu určenou pro totální debily, poučil jsem se a už raději nikdy Nataše jednu nepřimrdám před jakýmkoliv hobby marketem, abych náhodou neměl druhý den v patách podobně reálného „Zabijáka z Hornbachu“! (14.12.2014)

Sebejistý Fuqua a neesonovský Washington v komorní akční "jackreacherovině" o hrdinovi, na kterého se v naštvaném módu nechytají ani Avengers, a v níž skape víc lidí než ve všech Terminátorech dohromady. Nebýt dvou hrozně zbytečně přehrocených scén (mučení plynem, tankery), bylo by to za pět, pánové! (28.09.2014)

The Punisher: Hornbach Edition. O co lepší je první polovina, která se drží zpátky, sází na postavy a má sympatický oldschoolový nádech, o to je ta druhá horší, protože to zahodí do koše. V ní už je Denzel pouhou vážně se beroucí nepřemožitelnou chimérou a tedy nezajímavou postavou. Hřebíčkem je pak délka, kdy namísto nekompromisní gradace to odeznívá do ztracena skrze tolik konců, že by i Návrat krále při třetí zatmívačce vstal a šel domů. (30.05.2018)

Zdejší hrdina by si dobře rozuměl s Casey Rybackem. Navenek taťuldovitý prodavač z Hornbachu, ve skutečnosti profík zabíjející s elegancí...no Caseyho Rybacka. Ze skromného začátku to vyeskaluje do nečekaných výšin a když už byste si začali říkat, že je to blbost, tak vám to Denzelovo charisma prostě nedovolí. Denzel Washington opět potvrzuje, že je pravděpodobně největší sázka na jistotu v poměru herecký výkon / zábavný film. Navíc i můj neoblíbený Marton Csokas konečně vystřihl výborného záporáka. Je slizký, nebezpečný a když vyslýchá tu děvku, tak mi nebylo příjemné na to koukat. Vláďu Kulicha jsem tentokrát identifikoval až z titulků. (24.01.2015)

Denzel Washington vypadá trochu jako přežitý dědeček. Ani ne tak svým vzezřením (řekli byste mu 60?), ale spíš tím, koho představuje. Doby supermanovských, nepřemožitelných hrdinů jsou pryč a díky ukotvenosti v reálném světě a prostředí nijak zvlášť stylizovaném vypadá postava bývalého elitního vojáka Roberta McCalla nepatřičně oproti třeba Johnu Wickovi. Zápletka je přitom v obou filmech podobně nekomplikovaná - Wick i McCall chtějí žít klidný život, Wickovi zabijí štěně a ukradnou auto, McCallovi zbijí kamarádku-prostitutku. I když jeden je hnán čistě pomstou a druhý má šanci někoho zachránit, oba hledají svou spravedlnost a chystají se zničit zločinecký konglomerát. A právě zde je vidět zásadní rozdíl. U Johna Wicka chápete motivaci a nepodivujete se nad jeho konáním, protože je to součástí oné žánrové hry. Kdežto u Roberta McCalla si nejednou řeknete, proč to vlastně dělá, proč zachází tak daleko, proč se vlastně stará, když jeho vnitřní klid nic neohrožuje. Nebo vlastně víte - musí v závěru dojít k tomu, že začne pomáhat lidem, jenže cesta do tohoto bodu není uvěřitelná. (12.07.2015)