Ať žije nebožtík

Drtivá většina filmů s Hugem Hassem (třeba Život je pes moc nemusím) je pro mě srdcová záležitost, Hugo je nedostižný. Miluji jeho hlas a smysl pro humor. Po přečtení biografie a návštěvě jeho výstavy se mi zdá velmi blízký. Ale zpět k filmu. Je to vtipný a nesmírně milý kousek. Adina Mandlová tam hraje takovou usedlou, ne příliš sebevědomou slečnu a ačkoliv taková nebyla, já jí to prostě sežeru i s navijákem. Navíc jí to tam moc sluší. Je to takové hezké cliché, kde je muž darebák (alkohol, dluhy) a láska ho změní. Ale já na takové cliché nedám dopustit a budu na něj koukat znovu a znovu. (03.02.2016)

V předválečných filmech mám mezery a tohle byla jedna z nich, Hugo Haase navíc znám jen z Bílé nemoci (dr. Galén) a z Fričova Švejka (dr. Katz). Tady mne příjemně překvapil svou komikou v roli synovce - flamendra a svůdníka krásné Adiny Mandlové. Osudová záměna rentgenových snímků odstartuje vodopád Haasových skečů (splacení dluhů v loterii, kdy z vítězného věřitele vytáhne dalších 1100 Kč) a převleků - mj. i za Hitlerova čalouníka s knírkem, učitelku zpěvu, či neviditelnou hodnou holčičku. Některé scénky jsou inspirované ještě v němém filmu - třeba vzájemné polévání s hostem v hospodě a pak pomsta zapojením hadice s vodou za jeho krk. I přes občas vylouděný úsměv mne však Haasova one man show tolik nebavila jako snímky s Vlastou Burianem a Oldřichem Novým. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=w4qdchmCS2Q (08.05.2012)

Fričova klasická komédia už na mňa pôsobila dnes značne kŕčovito. Komédia založená na rôznych nedorozumeniach, ktoré sa vyriešia v hodine dvanástej má samozrejme potenciál, lenže ten nie je myslím využitý tak, aby pobavil aj desiatky rokov po svojom vzniku. Zo začiatku to nabudí, v strednej pasáži zase trochu unudí a koniec je už iba čakaním na to, kedy to konečne všetkým dôjde a budú šťastní až do smrti. Prečo mi má byť ale sympatický takýto márnotratný chlapík a prečo sa doňho zaľúbila Alina Mandlová, je pre mňa záhadou. Verím, že to svojho času rozosmievalo davy a preto sa prikláňam k vyššiemu hodnoteniu. (25.12.2014)

V dnešnej dobe už takýto film o zámenách (najskôr pacientov, potom manželka/láska) nie je ani originálny, ani zábavný, aj keď v dobe svojho vzniku asi bol. Takže všetka zábava stojí na jednotlivých scénkach, no aj tak by som tie vtipné zrátal na prstoch jednej ruky. Ani hlavný predstaviteľ mi príliš nesedel, možno preto, že je to prvý film, ktorý som s Haasom videl, lepšie by som si v jeho úlohe vedel predstaviť Oldřicha Nového. (10.12.2015)

Na československých prvorepublikových komedíích se mnohdy musí tolerovat horší technická stránka a doufat v dobrou svižnou zábavu, která to vyváží. A tu jsem od Nebožíka teda čekal větší. Na oplátku musím říct, že námět s domnělým umrtím se později používal velmi často a tohle je asi nejstarší film, kde jsem ho viděl. Bohužel prakticky není vůbec využit. Velkým pozitivem je pro mě  ale hlavní herec Hugo Hass, kterého jsem (ke své ostudě) nikde předtím neviděl. Ale tady se mi líbilo už jenom jeho podání pěkného šansonu ,,Mě to tady nebaví´´, který jsem již dřívě slyšel v novodobém podání Melody Makers, ale zde vyznívá ironicky, vesele i smutně dohromady....vážně hezké, to si rád budu pouštět znovu. Co se týče Hassova herectví, tak je již v něčem lehce zestárlé, ale pořád působí milé, rošťácky, elegantně a dáva filmu takovou příjemnou dobovou šťavu.  Jeho vychytávky, vyznání lásky, převleky a hlasové změny jsou roztomilé. Škoda, že dějově mi to jinak  přišlo už poněkud pomalé a ospalé, ani humoru příliš nebylo, hlavní zápletka dost nevyužitá, prakticky minimum záměn a omylů a když už, tak spíš  suchých nebo nevyužitých. Oproti takovým Fričovým veselohrám z Natašou Gollovou mi to už nepřipadalo v dnešní době tolik svěží. A Adina Mandlová byla tak prkenná, že mě to až zarazilo.  Ale i dle zdejších reakcí bych řekl, že pro určitou čásť fanoušků prvorepublikových komedíí (mezi které bych se částečně mohl počítat) bude i Nebožtík pořád velmi dobrou zábavou. S tím bych ale souhlasil pouze částečně. Myslím, že se ale shodnu se zbytkem, že to je alespoň pořád celkem milé a  na jedno zhlédnutí mi to vůbec nevadilo. Díky panu Hassovi jako herci vlastně šlo ještě o  celkem fajn zkušenost a na jeho šanson nezapomenu. (24.10.2020)