Ať žije nebožtík

Jedna z nejlepších prvorepublikových komedií plná výborných gagů se skvělým Hugo Haasem a krásnou Adinou Mandlovou. "On říkal, že prej na hubnutí pomáhá jízda na koni nebo se nešťastně zamilovat. Tak hned zítra mi koupíš koně !" "To se radši nešťastně zamiluj." / "Pardon, dovolíte, abych vás na něco upozornil ?" "Na co ?" "Na mě." (17.08.2011)

Nepiju, ani karty nehraju a kokain skoro taky ani neberu! Hugo Hass je komik ja svině. Když střídal převleky, tak jsem se fakt smál, a že je to místy trapné, to je mi úplně jedno. Fakt povedená komedie a vezmu-li, že je to sranda i po osmdesáti letech, tak musím dát aspoň ty 4*. Tyhle komedie jsou často přeceňované a já fakt nejsem fanda těhle filmů, ale tady jsem se fakt bavil a Adina byla fakt klátitelná, děvka jedna kolaborantská, špinavá (08.05.2012)

Tentokrát mi tato vychvalovaná prvorepubliková komedie nesedla. Když to srovnám s nedávno viděnými (Eva tropí hlouposti, Kristián), či dříve viděnými (Plachý milionář, cokoli s Buriánem), tak je vcelku jednoznačně tou nejslabší. Sám sebe se ptám proč? Jednoduchá a ztřeštěná zápletka? To by nevadilo, hojně se vyskytuje i v předchozích filmech a dokáži ji odpustit. Na vině je především hlavní představitel a jeho výkon. Ano, opravdu se mi Hugo Haas nelíbil. Při srovnání například s Vlastou Burianem a Oldřichem Nových jednoznačně prohrává. Jeho komika je podivně unylá a za celý film mě mnohokrát rozesmát nedokázal. Není v tom ale sám, chybí i výraznější vedlejší postavy (Václav Trégl to sám nevytrhne) a klopýtají také dialogy, které rozhodně nejsou tak brilantní, jako ve výše jmenovaných filmech. Sice půjdu tentokrát proti proudu, ale víc než dvě hvězdy nedám. (17.09.2018)

Upraveno v květnu 2020. Ať žije nebožtík, jedna z nejpřehrávanějších pamětnických veseloher, je ztřeštěností roztomilého klauna s recesistickou podvratností, určenou melodramatickému kánonu. Martin Frič moderuje varietní pobídku komikova charismatu, laskavosti, klaunství a slovního žonglérství. Základem pohybu filmu je groteska a povznesení se nad fádní tíží běžné každodennosti, potom se život stává nekonečným obzorem romantického dobrodružství. Hlavním atributem vzletné ztřeštěné nálady roztomilé hřejivosti je Petr Suk, původně zvaný Petr Kornel (velmi příjemný Hugo Haas), nenapravitelně lehkomyslný hochštapler se sklony k romantickému furiantství. Je vynalézavě hravý ve své cestě za tou svou nejniternější motivací nutné potřeby uspokojivého životního naplnění. Ani finanční problémy nejsou důvodem ke ztrátě noblesy šarmu osobnosti. Nejvyšší výhrou klaunovy zběsilosti je Alice Machová, provdaná Suková (příjemná Adina Mandlová), svědomitá ošetřovatelka Sukova zajištěného strýčka a nevinné křehké pokušení toho lehkomyslného floutka. Nezkušené mládí touží po velikosti života. Výraznou postavou je Baltazar Souček (příjemný Václav Trégl), starostlivě snaživý Sukův sluha. Vždyť jeho úkolem je to kárání a lamentování nad nezodpovědným hýřením zaměstnavatele. Důležitou postavou je Petr Kornel (zajímavý Karel Hašler), Sukův zámožný strýc, rozezlený doběla nad neměnností svého líného synovce. Z dalších rolí: na nezvedeného synovce laskavá strýčkova hospodyně Barbora (Milada Gampeová), Sukův kamarád, statečně vyjednávající rozvodový právník JUDr. Liška (František Kreuzmann st.), Sukův pomocný sluha Filip (Stanislav Neumann), neobvyklou úhybnou strategií zmatený Sukův věřitel Maděra (František Černý), chudé Alici přející kolegyně, též ošetřovatelka (Emilie Nitschová), Kornelův spolehlivý komorník Jakub (Jan W. Speerger), či zkušený lékař diagnostiky (Antonín Marlé). Ať žije nebožtík je lehkou filmovou ztřeštěností, která má rozdávat radost, laskavost a uvolnění. Osvěžující to pobavení. (22.09.2009)

Ať žije nebožtík, kterého to tady nebaví. Tenhle nebožtík nás i po své na hodinu přesně předvídané smrti dokáže bavit ještě po letech. "To jsi ty, Lumpíku? Já jsem se opil a teď nevím, kde jsem. Tak se na mě nezlob, já ti přinesu živýho kanárka. Přijď si pro mě ... kde to jsem? Je to nádraží nebo muzeum? Tak víš co? Přijď k divadlu." Tragédií současné komedie je málo kultivovaných scenáristů s mozkem a smyslem pro humor. (22.10.2011)