Když Burian prášil

Upraveno v červnu 2020. Baron Prášil, film Martina Friče na základě divadelní hry Rudolfa Kautského, je českou variací na Shakespearovu Komedii plnou omylů. K parodickému vytržení melodramatické potřeby se přidává malé škádlení intimními a pečlivě tajenými hříchy soukromých životů a klaunova exhibice s tělesnou ekvilibristikou a cirkusovými triky. To parodické rozohnění se jízlivým tónem vyrovnává s pokrytectvím, nerozčiluje se, ale kreslí jiskry a vášeň na porcelánové okraje talířů. Pohonem dynamického pohybu je soustřední všech souběhů událostí do jednoho okamžiku a zmatení z nevyřčeného, či nedopovězeného. Hlavním prostředkem klaunovy zábavy je Jan Maria Archibald Prášil (přesvědčivý Vlasta Burian), baron s uhlazeným způsobem života. Hříchy z mládí jsou pečlivě zaevidované, přesto se situace pro svou nepřehlednost zvrhává v klaunovu žádostivost a opatrné klení. Hlavní ženskou postavou je Olga (zajímavá Meda Valentová), baronka a počestná choť Archibaldova. Tajemství mládí se přihlásilo výčitkou svědomí, tu následuje nedokonalá snaha o vyrovnání se s nitrem. Důležitou postavou je Arnošt Benda (velmi příjemný Oldřich Nový), nový tajemník barona Prášila. Jeho soukromé tajemství se připravuje k nesmělému přiznání, ale silná koncentrace hříchů vytváří obtížně překonatelnou hradbu omylů a zmatení. Významnou postavou je Karla (příjemná Zorka Janů), komtesa a baronova čerstvě dospělá dcera. Bezstarostnost dívčina tajemství je znenadání zastrašena a zmatena příliš vysokou intenzitou hromadného napravování pradávných hříchů mládí. Výraznou postavou je Ronald (zajímavý František Roland), vždy spolehlivý a dlouhá léta věrný a za každé situace diskrétní komorník barona Prášila v jeho poklescích a nepřístojnostech. K výraznějším postavám patří také Ema Lindová (příjemná Anna Steimarová), Olžina kamarádka v neschopnosti odjezdu. Nevyřčená tajemství ponoukají zvědavost, proto se snaží vytrvat až do samotného konce. Nepřehlédnutelnou postavou je Bohdan Kocharowski (velmi zajímavý Čeněk Šlégl), hrabě s dávným tajemstvím a toužebným přáním otcovského práva. Z dalších rolí: Arnoštův zaskočený tatínek Bedřich Emanuel Benda (Jaroslav Marvan), Arnoštova matka v náhlém záchvatu podezření Marie Bendová, rozená Šulcová (Ella Nollová), ochotný hostinský Na zámecké (Theodor Pištěk), úslužný číšník Na zámecké (František Filipovský), či opilec z baronské milosti a lesník Patočka (Václav Trégl). Fričův Baron Prášil je plný živelné energie, parodického koketování a klaunského trumfování. Patří k těm lepším kusům kabaretního komika Vlasty Buriana. (15.08.2011)

Ne tak dobré, jak by člověk čekal, ale zklamání to není. Zdá se mi však, že pořádná legrace začala, až když se na scéně objevil Čeněk Šlégl, což je skoro ke konci. Na hraběte Kocharowského jakoby se čekalo celý film, protože až s jeho příchodem začne vznikat nejvíce komických situací a i Burian-Prášil má vedle sebe konečně figurku, která ho dostane do sedla. Konec přináší zábavu také v tom, že se všechno tak zašmodrchá, že může pomoct už jen psychiatr :) 3 + 1 za fajn Buriana, pozoruhodnou Zorku Janů a komického Šlégla, kterému by dal člověk na přivítanou a seznámení také nejraději p-s- :-) (10.05.2020)

Nejlepší, největší a nejspletitější česká veselohra za rok 1940? Jo, rozhodně ano. Ovšem, nutno podotknout, slovo nejspletitější je v tomto případě definitivně namístě, vzhledem k tomu, jak moc sofistikovaný snímek Když Burian kecal a příjemně si vymýšlel, zatímco svou temnou minulost tajně pod svým vousem skrýval, dříve pouze Baron prášil vlastně je. Od první chvíle, co se začnou tvořit první zmatky jsem totiž naprosto ztratil veškerou kontrolu nad uspořádáváním veškerého filmového dění v danou, aktuální chvíli v mé hlavě. K tomu všemu nezadržitelné salvy smíchu díky jedinečným hláškám a gagům mistrů Buriana, Nového a také Šlégla. Skvělý snímek, co víc dodat, i přes mé, až do této chvíle velké zmatení.. 5/5 (07.01.2023)

Je to zvláštní, že se jedná se o jediný film, ve kterém si zahráli bok po boku Vlasta Burian a Oldřich Nový. A možná právě tato skutečnost trochu tříštila můj dojem. Tak předně hrál O. Nový syna Jaroslava Marvana, ačkoli ten byl mladší. Dále hrál domnělého syna Čeňka Šlégla, i když je od sebe dělí jen pár týdnů. A syn mohl být i Medy Valentové a od ní ho dělí jen rok. To byl pro mě rušivý element. Sám Burian navíc nehrál ve filmu zcela prim. Naopak. Ale když možnost dostal, jsem si jistý, že hned několikrát improvizoval. Jedna z jeho neslavnějších rolí navíc teprve přišla za rok. Vše se odehrává na jednom zámku a teprve, když dojde k záměně Arnošta za potomka zcela jiných rodičů nastává ta pravá komedie. Filmaři si navíc utahovali i z mnoha šlechticů, když poukazovali na to, že řada z nich má hodně levobočků. (07.08.2022)

„Karličko, co jsem ti říkal dnes o těch mužských, tak to se na tohodle nevztahuje. Poněvadž ty s brejlemi nejsou nebezpeční.“ Chyba! Arnošt, ať už je synem kohokoliv, se nezdá. Ne jako baron, jehož svědomí je čisté jako okvětí bílé…anebo ne, já vám to radši řeknu někde jinde…Burianův Prášil každopádně baví (revize alimentačních povinností vedou) a zas se jedná o 1 z jeho zdařilých exhibic (a to i přesto, že krom výstupů s Novým nemá žádného dobrého nahrávače). Ti 2 film musí táhnout sami, ze mdlých vedlejších herců bych vypíchl jen Marvana (ač to tak zprvu při jeho koulení očima nevypadá), jehož vpád do zámku odstartuje nejpovedenější část filmu. A co se týče tolik opěvovaného hraběte, tak mi na Kochanovském nejvtipnější přijde spíš to, jak je všude (i tady) uváděn špatně (jako Kocharovský či Kocharowski). Za posledních 10 minut (příchod rodičů) to budou ještě solidní 4*. „A prosím, pane barone, jak zaúčtujem to zvýšení?“ - „Ehm, no, řekněme…dobročinné účely, ne?“ - „Jak to?“ - „No mně to tenkrát dělalo dobře.“ (16.06.2019)