Když Burian prášil

Nejlepší, největší a nejspletitější česká veselohra za rok 1940? Jo, rozhodně ano. Ovšem, nutno podotknout, slovo nejspletitější je v tomto případě definitivně namístě, vzhledem k tomu, jak moc sofistikovaný snímek Když Burian kecal a příjemně si vymýšlel, zatímco svou temnou minulost tajně pod svým vousem skrýval, dříve pouze Baron prášil vlastně je. Od první chvíle, co se začnou tvořit první zmatky jsem totiž naprosto ztratil veškerou kontrolu nad uspořádáváním veškerého filmového dění v danou, aktuální chvíli v mé hlavě. K tomu všemu nezadržitelné salvy smíchu díky jedinečným hláškám a gagům mistrů Buriana, Nového a také Šlégla. Skvělý snímek, co víc dodat, i přes mé, až do této chvíle velké zmatení.. 5/5 (07.01.2023)

Variace na věčného kecala Barona z rodu Prášilů. Navíc zde máme dva kecaly, tedy krále komiků a teď i vypravěče neuvěřitelných věrohodných příběhů, které zažil, viď dědečku, a k tomu roztomilý člověk a další z větve Prášilů, i když musém se podívat do notýsku :), Arnoštek, tedy Oldřich Nový. Škoda, že svět tenkrát ještě neznal a ani nemohl znát, Vladimíra Menšíka. To by byl další z potomků rozsochatého rodokmenu, jak by řekl Werich. Ale ten si tuto roli užil, i když trochu jinak v Alexandru Dumasovi. (28.12.2013)

Tak náhodou ten "možná úplně nejlepší film Vlasty Buriana" bude právě tenhle, protože jen v něm se podařilo dosáhnout tak dokonalého akordu hned tří tolik rozdílných a přece geniálních komiků: Vlasty Buriana, Oldřicha Nového a Čeňka Šlégla, přičemž ani jeden z nich "nehraje druhé housle". Obdivuhodné! Šléglova kreace stoprocentně šlechtického degeneráta je prvotřídní, Nového promluva o jeho těžkém životě v Americe je zase jedna z nejlepších parodií na brakovou literaturu, jakou jsem v českém filmu slyšel (vizuálně by se už snad něco našlo), no a Vlasta Burian je tady stále ve své nejlepší kondici. (28.11.2017)

Výborné. Vyřízeno k dennímu pořádku. Kochal jsem se, jako Kocharowski. Pochopitelně ptákovina, ale na rok vzniku sladká. Vůbec přemýšlím, jak se filmovým tvůrcům ve válečné době podařilo úplně vytěsnit jakýkoli německý, natož pak okupační, prvek z prakticky veškerých filmových zpracování. Dokonce se neobjevuje ani jediný německý nápis. 85%. (26.03.2010)

Stejně, jako film Panna nemá začátek, tohle nemá konec a ani při sebelepší snaze to nehodlám přenést přes srdce. Jako dnes vidím svoji první a celkem nedávnou projekci a hned to trauma, které přišlo už v prvních minutách. Nashledanou je asi tak maximum, co se tu dá najít. A Zorka? To je tragédie, i kdyby žila dodnes. Je mi líto, že jediný uznávaný Čeněk pochází odsud. (16.02.2009)