Láska všemi deseti

Láska všetkými desiatimi rýchlymi prstami je klasický športový film so všetkými svojimi klišé. Lenže jedná sa o šport veľmi netradičný, dokonca až tak, že to šport nie je, ale napínavé súťaže sa v ňom odohrávať môžu. No a ďalším ospravedlnením naivity príbehu je jeho príjemná retro atmosféra, ktorá ma dostala od prvých minút. Menší problém je v tom, že ak by bol film natočený v 50tych rokoch, svoje kúzlo by mal automaticky a bolo by autentické. Každopádne obdiv za skvelý nápad a za príjemné obsadenie. Takže v skratke je to príjemný, pohodový filmík najlepšie na rande vo dvojici. Buď do kina, alebo v televízii pri rozohriatom krbe. (15.01.2014)

Rose a Louis byli skutečně jeden z nejkouzelnějších párů, které jsem v poslední době viděla, ale právě proto věřím, že by si zasloužili o hodně lepší příběh, než jakého se jim v této romantické komedii dostalo. Nejde ani tak o předvídatelnost děje, na originalitu se v tomto žánru většinou moc nehraje, ale zamrzelo mně pár vyloženě hluchých míst i menší zábavnost, než jsem čekala. Nechápejte mně špatně, určitě to není žádný průšvih a své diváky si to najde, já ovšem dám raději přednost stylově podobnému Kašlu na lásku. Mimochodem, teď když pozoruji, jak pomalu se mi na rozdíl od Rose pohybují prsty po klávesnici, začínám z toho mít nejspíš komplexy, ach jo... (05.07.2013)

Osobně je pro mě francouzská kinematografie trochu nudná. Horory se táhnou jako páchnoucí vzduch, dramatům chybí šťáva a komedie mě nikdy nebavily. Tohle dílko je ale oproti tomu skutečným mistrným pohledem na lásku, na touhy, na životní cíle a na dobové kostýmy a výpravy (které se vskutku zadařily). Ústřední pár působí tak, jak má takový pár působit, a vy už od 20 minuty řvete: "Dej jí, krucinál, pusu!" A ačkoli se nedá říct, že by vás vygradování děje nějak překvapilo, chybí tomu zaplaťpánbůh ty klišovité zrůdné kydy, které tak hojně využívají za mořem, čímž se z toho pro mě stal jeden z nejlepší romantických počinů posledních let! (24.07.2013)

A to som si po celý čas s obdivom opakoval ako sa svelo dokážu Francúzi vyhýbať schematickým klišé - ale čím viac sa blížil záver, tým narastala aj moja obava, že napokon na konci príde tzv. tsunami-klišé, a bohužiaľ aj prišlo :( Inak mi celý film prišiel príjemný, mierne ironický humor, milé situácie, a to všetko na podklade neľútostných súťaží v písaní na písacích strojoch. Téma síce podivná, ale svojim spôsobom aj komická. Len škoda, že to počiatočné nadšenie sa ku koncu vytratilo tou zbytočnou klišé tendenciou. Toto by som čakal od amerických romantických filmov, rozhodne nie od francúzskych. Škoda! (14.01.2014)

Jste-li ochotni rezignovat na vše francouzské a máte-li rádi americkou produkci poloviny minulého století, tento retro snímek simuluje Hollywood velmi pěkně. Kdyby si do zahrádky postavili sádrového trpaslíka Američané měl by červený klobouček, modrou košilku a zelené kalhoty. Když to udělají Francouzi ponechají sádru bez nátěru. Nebo jako v tomto případě vyrobí trpaslíka z bílého mramoru. Kýč ale zůstane kýčem i bez pouťových barviček. A tak ti co mají rádi americkou romantiku mohou najednou objevit jak krásné filmy vlastně ti frantíci točej. A já budu doufat, že tento test nevkusu a nudy byl pro Francii pouze úlet, aby si mohli říct umíme to i po americku a takového F. Gumpa bysme zmákli taky. Ale zkoušet dál to snad už nebudou. (A nebo jsou staré dobré časy už definitivně pryč?) (22.05.2016)