Režie:
Régis RoinsardScénář:
Régis RoinsardKamera:
Guillaume SchiffmanHrají:
Romain Duris, Déborah François, Bérénice Bejo, Shaun Benson, Mélanie Bernier, Féodor Atkine, Miou-Miou, Eddy Mitchell, Nicolas Bedos, Caroline Tillette (více)Obsahy(2)
Jaro 1958, Francie. 21 letá Rose Pamphyleová (Déborah François) žije se svým ovdovělým otcem, bručounem, který provozuje vesnický obchůdek. Rose je zasnoubená se synem místního automechanika a zdá se, že jejím údělem bude poklidný život hospodyňky. Ale po takovém životě ona netouží. Odjede do Lisieux v Normandii, kde podstoupí přijímací pohovor na místo sekretářky pojišťovací společnosti, které šéfuje velmi charismatický Louis Echard (Romain Duris). Pohovor dopadne katastrofálně, ale Rose aspoň předvede, že umí neuvěřitelně rychle psát na psacím stroji. Mladé ženě se tak nevědomky podaří v Louisovi probudit sklony ke sportovnímu fanouškovství. Rose se pod jeho vedením zúčastní své první soutěže v psaní na stroji. Cesta k opravdovým trofejím je však složitá. Láska ke sportu a k ženě si někdy mohou překážet. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (119)
Koho by to napadlo, že taková blbost, jako psaní na stroju, měla svoje mistrovství světa a navíc že měla tolik šílenejch fanynek, co je žerou jak nějakýho Elvise. Protože jsem se učil taky psát na mechanickym psacim, tak z nostalgie to docela oceňuju. Další, co se docela dalo, byl ten vztah mezi ní a ním, ale spěje to do jasnýho závěru, takže žádný překvápko. Ale jinak nuda, protože ty závody byly pořád dokola a už to bylo pak pořád dokola. Jinak teda ale respekt k té rychlosti... ()
Rose a Louis byli skutečně jeden z nejkouzelnějších párů, které jsem v poslední době viděla, ale právě proto věřím, že by si zasloužili o hodně lepší příběh, než jakého se jim v této romantické komedii dostalo. Nejde ani tak o předvídatelnost děje, na originalitu se v tomto žánru většinou moc nehraje, ale zamrzelo mně pár vyloženě hluchých míst i menší zábavnost, než jsem čekala. Nechápejte mně špatně, určitě to není žádný průšvih a své diváky si to najde, já ovšem dám raději přednost stylově podobnému Kašlu na lásku. Mimochodem, teď když pozoruji, jak pomalu se mi na rozdíl od Rose pohybují prsty po klávesnici, začínám z toho mít nejspíš komplexy, ach jo... ()
+3* Jsou chvíle, kdy i já docela velký cynik, má chuť na něco odlehčeného a romantického. A od toho jsou dobré podobné nenáročné a hlavně zábavné filmy, které si na nic nehrajou a i když z nichž číší klišé z každého kousku a od začátku víte jak skončí, tak Vás baví se na ně koukat. Prostě se nesmí brát moc vážně a tato barevná, rozverná a přeslazená komedie se mi trefila do vkusu a mé silnější tři hvězdičky značí, že ji doporučuji ... i když ne všemi deseti ... nic se nesmí přehánět ;-). Děkuji přítelovi "zkoprnělému jazyku", že mě k ní přivedl. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
První třetina byla hezká, bylo to takové retro, ústřední dvojice byla poněkud nezvyklá (ona poněkud praštěná, on stále zamračený), byla tam hezká zápletka s mizernou sekretářkou, která umí velmi rychle psát na stroji, ale pak už toho psaní na stroji bylo trochu moc a vlastně už to o ničem jiném nebylo, takže se kouzlo poněkud vytratilo. ()
Film poradí, jak se naučit rychle psát na klávesnici. 1) Ani neobvyklý půvab hejna sekretářek u předmětů své vášně mi neodpoví na otázku, proč se snímek o rychlém psaní na stroji v první polovině tak pomalu vleče. 2) Naštěstí je tu 38letý podmanivý Romain Duris (pojišťovák Louis Echard), jemuž film vděčí za trochu té přitažlivosti...dokud se nezačne soutěžit. Pak to jde i bez něho. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (7)
- Natáčení probíhalo v Paříži a belgickém Lutychu. (Terva)
- Auto, na ktorom vo filme jazdí Louis Èchard (Romain Duris), je Panhard Dyna 55. (Laslo)
- Původní název filmu Populaire je typ psacího stroje značky Japy. (Terva)
Reklama