Assassin’s Creed

Ideální způsob toho, jak vytvářet videoherní apatace - nekopíruje se tu příběh, ale odehrává jiný, zasazený do videoherního světa. A proto je škoda pár věcí, které to kazí. Třeba ty hrozné kreténoviny, které vychází už z předlohy, aneb padouši se snaží získat Jablko z ráje, co obsahuje genetickou matici svobodné vůle člověka(ehm), nebo zařízení, kde sice máme zavřenou minimálně desítku elitních zabijáků necháme střežit partou chlápků s obuškama, k čemu nějaká palná zbraň, že jo... A když jsme u toho, tak půlka věcí, co jsou v částech odehrávajících se ve španělsku za dob inkvizice, působí zcela anachronicky, od hipster účesů, po fakt, že koňzpřeží jede tak sto km/h. Ale jinak je to dobrej film. Vážně, sice to trpí spoustou béčkových neduhů (scénář), ale evidentně tam někdo, kdo má řemeslo perfektně zvládnuté hodně bojoval o to, aby tam alespoň něco pořádného bylo (kamera, herci). A oni právě herci dělají ten rozdíl, mezi fajn oddechovkou a pitomým béčkem, alespoň v tomhle případě. (09.11.2017)

Nějak nechápu ty výtky na poměr scén v minulosti a přítomnosti, jelikož při odečtení závěrečných titulků a nevyhnutelného úvodu, jenž připraví hlavní postavu na Animus, je poměr téměř vyrovnaný. Co se odehrává v 15. století na území Andalusie je čirá radost v podobě nepřetržité akce, nádherných kostýmů a relativně vzhledných filtrů. Vraždění a prchání je podpořeno skvěle energickou hudbou, která dává tempu správný říz, stejně tak rychlá střihová skladba, i když zde by neškodilo lehce ubrat a přidat v akčních pasážích více okružných záběrů kamery na celky. Na druhé straně časové osnovy, tedy v přítomnosti, se na rozdíl od linie před 500 lety odehrává alespoň nějaký příběh, leč chabý a nedoladěný. Kolotoč kolem charismatické Marion Cotillard funguje i přes díry ve scénáři a slabší dialogy vcelku dobře a občas poutá i více, než akční hon za jablkem Ráje. Jako celek je Assassin's Creed poměrně nevyvážený, postavám chybí uvěřitelnější a propracovanější motivace s cílem lépe propojit obě časové linie a větší přísun kvalitních dialogů. I přesto ale film nelze výrazně zkritizovat, jelikož přináší svěží vítr do kategorie herních adaptací. [65%] | Kino (20.01.2017)

Nehvězdičkuju, protože od půlky jsem necítil potřebu to dokoukávat, protože jsem u toho necítil vůbec nic, vše, co se tam dělo mi bylo srdečně jedno, stejně jako postavy, připadalo mi to sterilní a nebavilo mě to. Jen tvůrci vědí, proč to - až na solidní honičku uprostřed filmu - musela být taková nuda. (01.04.2017)

Assassin's Creed je tak trochu krásnou zradou. Hravě „prázdný“ film. Skvělým příkladem jsou tři scény v Animu. Tyto očekávané sekvence začínají tak, jak by si mnoho fanoušků přálo, tedy krásnými velkými celky, výraznou hudbou a množstvím akce. Jenže jakmile se ke slovu dostane Aguilar, jsou akční scény z minulosti narušovány, nejdříve (a) přílišným důrazem na polodetail, čímž se komplikují prostorové vztahy, (b) zvyšující se frekvencí prostřihů do současnosti, do třetice pak (c) až (ne)příjemnou nekomunikativností vyprávění. Ani jeden ze zmíněných aspektů nepovažuji za „tvůrčí selhání“ jako spíše záměrnou snahu dezorientovat diváka. Což podporuje výrazná stylizace, důraz na kombinaci velkých celků a pohyblivého rámování (paradoxně pro ustavení majestátních prostorů mimo akční scény), volba španělského jazyka pro historické dialogy i jistá odtažitost a neproniknutelnost postav a prostředí. Jako by Kurzel lehce deformoval klasické vyprávění tím uměleckým. Skvělé jsou také momenty, kdy film divákům nedovoluje prozkoumat (potenciálně) bohatý a široký fikční svět, nikterak důsledně nerozvádí historii konfliktu obou stran, a dokonce hlavní postavy nijak výrazně nepsychologizuje. Assassin's Creed je vlastně zábavná ukázka toho, jak moc příjemné může být sledování až lehce nepříjemného filmu. Trailery i marketingová kampaň slibovaly akční nálož, která se hrdě postaví vedle vynikajících videoherních blockbusterů, ne podvratnou jednohubku, která diváka trochu potrápí. // Další důkaz toho, že videoherní adaptace jsou extrémně podhodnocené. (18.01.2017)

Prokletí filmů založených na herní značce stále pokračuje. Tento film je opět důkazem toho, že kvalitní herní adaptace nutně neznamená kvalitní filmové zpracování. Počítačová hra je založena především na atmosféře středověkého prostředí. Příběh z blízké budoucnosti jsem vždy vnímal jako něco ne úplně žádoucího a pokaždé jsem ho radši vynechával. Nejenom, že se jednalo o slušný nesmysl, ale ještě mi to do té jinak pěkně ztvárněné historie vůbec nesedělo. Leč Ubisoft to tak chtěl a taky si to tak prodal. Film ale po příběhové stránce vůbec nezafungoval a to i přesto, že nabízel na první pohled kvalitní filmařské řemeslo, které by mohlo představit solidní zážitek. Nakonec jediné, co jsem si z filmu odnesl, byly akční historické sekvence, které byly naprosto perfektní. Kamera a střihač občas asi zahulili jointa, ale pořád to bylo v rámci snesitelnosti. Asi i proto, že samotný film nebyl úplně nejlevnější a tak tam některé momenty nemuseli nutně lepit a zakrývat levnějším rozpočtem. Záběry některých kaskadérských kousků, které jsem viděl, byly vysloveně parádní. Škoda jen Fassbendera a Cotillard, kteří se herecky moc nepředvedli. Emoce – nula. Dialogy – hrůza. A příběh? O čem to vlastně bylo, a co že se tam vlastně celou tu dobu dělo? No jak říkám, akce dobrá, vše ostatní vysloveně k pláči. (02.05.2017)