Assassin’s Creed

Mám tajemství. Teď ho napíšu, takže už to tajemství nebude. Nikdy jsem nehrála Assassin’s Creed.....uuuffff je to venku. Pokud teď někdo lapá bezmocně po dechu a odmítá nade mnou nadále onanovat jelikož jsem mu tím zničila veškerý iluze o své dokonalosti tak se hluboce neomlouvám. Každopádně jelikož o hře vím hovno tak mám výhodu, nebo nevýhodu já nevim, že jí nemůžu porovnávat s filmem. No a k filmu - Hlavní hero mě za stydký pysky zrovna nevzal, takovej asasín z Dachau, co mu člověk fakt nežere, že by na svých kostlivých ramenou dokázal nést všechnu tu zodpovědnost. Každopádně dostane železnej škorpionskej vocas, trojčlenku do zátylku a hned se vrací o cca 500 let zpátky v čase, kde už vypadá mnohem nebezpečněji. Kecám , vypadá pořád stejně na píču max má navíc fousiska a pár kámošů okolo. Každopádně sotva se jede akce, byla jsem spokojená a vrněla jak kočka. Asasíni se s ničím a s nikým neserou, nakopu každou prdel v okruhu sta metrů a je to celkem řežba. To, že ono hledaný jablko vypadá jak koule od petangu to je už zase druhá věc. Fakt jsem čekala, že hoděj prasátko a začnou hrát, písku tam bylo dost. Děj se houpe v přítomnosti a minulosti celej film, takže koho sere prolínání časových os, ať radši kouká do prdele, v tomhle filmu se tomu nevyhne. Postupně to má větší a větší koule až to nakonec vycáká do vrcholového finále a já skoro až uvažovala, že si tu hru zkusím teda zahrát. (23.03.2017)

Konečně jsem viděl svojí videoherní modlu na plátně a bohužel musím uznat, že s tou trilogií to tak horké nebude. Debut se Star Wars je ryzí sebevražda a otvírák nám to jen potvrdil. Jedním dechem ale musím dodat, že je to obrovská škoda, protože přesně takhle si představuju film podle videohry. Přímo se vybízí srovnání s Warcraftem, který zůstal taktéž za očekáváním co se týče návštěvnosti, ale měl jsem radost, že tyhle značky konečně kopou první ligu a nesbíraj míče jako Hitmani nebo Need for Speed. Už od začátku jsem kvitoval, že si film pojede vlastní cestou, přímo neadaptuje žádný díl a španělská inkvizice je navíc úplně super období. U kormidla je stejná trojice jako ve velice solidním Mackbethovi, kde Justin Kurzel dokázal, že si naprosto libuje v barevným dokreslování jednotlivých scén i zde jsou všechny scény z 15. století naprosto perfektní po všech stránkách, až na to, že se zvěsti potvrdily a opravdu jich není většina. Malebné prostředí maltské Valletty nádherně koresponduje s líbivě krouživou kamerou a dechberoucí choreografií naprosto všech soubojů a parkouru, na což jsem se poměrně rychle naladil. S tímto se ale pojí současnost, která zároveň je a není problém. Michael "Fassy" Fassbender bravurně zvládá obě role a je třeba dodat, že i ve hrách jsem současnost bral jako plnohodnotné rozvíjení příběhu a bylo to vlastně to jediné, co působilo alespoň částečně originálně, ovšem zde jí je přecijen trošku moc. Tím pádem mně i jako fanouška Prince z Persie, na kterém disneyovci před 6 lety naprosto shořeli, zaráží, že když už Ubi vynaložil tolik prostředků s novým produkčním filmovým studiem, že zároveň jednak nepřipravil několik twistů (vážně by byl takový problém, aby naprosto totožně vypadající Jeremy Irons hrál Warrena Vidica?) a jednak se nepřiblížil struktuře příběhu ve hře a načež i krom povinného cliffhangeru, jehož vyústění se možná nikdy nedočkáme, téměř zabil cestování do minulosti a mířil jen na ten templářskej chrám v Londýně. Nuže celkově pro mě velice milé překvapení od oblíbeného režiséra přičemž jsem dostal co jsem čekal, až na to, že ani letos hry v kinech nikde pokladny nezboří. A je to škoda. PS : AC má naprosto vynikající soundtrack, již tradičně. 8/10...[30.12.2016_Kino Šumava_Klatovy] (31.12.2016)

Assassin's Creed je tak trochu krásnou zradou. Hravě „prázdný“ film. Skvělým příkladem jsou tři scény v Animu. Tyto očekávané sekvence začínají tak, jak by si mnoho fanoušků přálo, tedy krásnými velkými celky, výraznou hudbou a množstvím akce. Jenže jakmile se ke slovu dostane Aguilar, jsou akční scény z minulosti narušovány, nejdříve (a) přílišným důrazem na polodetail, čímž se komplikují prostorové vztahy, (b) zvyšující se frekvencí prostřihů do současnosti, do třetice pak (c) až (ne)příjemnou nekomunikativností vyprávění. Ani jeden ze zmíněných aspektů nepovažuji za „tvůrčí selhání“ jako spíše záměrnou snahu dezorientovat diváka. Což podporuje výrazná stylizace, důraz na kombinaci velkých celků a pohyblivého rámování (paradoxně pro ustavení majestátních prostorů mimo akční scény), volba španělského jazyka pro historické dialogy i jistá odtažitost a neproniknutelnost postav a prostředí. Jako by Kurzel lehce deformoval klasické vyprávění tím uměleckým. Skvělé jsou také momenty, kdy film divákům nedovoluje prozkoumat (potenciálně) bohatý a široký fikční svět, nikterak důsledně nerozvádí historii konfliktu obou stran, a dokonce hlavní postavy nijak výrazně nepsychologizuje. Assassin's Creed je vlastně zábavná ukázka toho, jak moc příjemné může být sledování až lehce nepříjemného filmu. Trailery i marketingová kampaň slibovaly akční nálož, která se hrdě postaví vedle vynikajících videoherních blockbusterů, ne podvratnou jednohubku, která diváka trochu potrápí. // Další důkaz toho, že videoherní adaptace jsou extrémně podhodnocené. (18.01.2017)

"Naše životy nejsou nic. Jablko je všechno." Já se tedy v ovocnářství, tak moc nevyznám, ale v zásadě nemám nic proti vitamínu C, takže na tom možná něco bude. Něco tak velkého, že se kvůli tomu budeme vracet pět století nazpátek a zachraňovat svobodnou vůli. Mě to tedy celkem bavilo a zase to jednou počechralo mou nechuť k církvi, které bych nefandil ani v souboji s mimozemšťany o práva k užívání Chrámu svatého Víta. A tady se dokonce staví na roveň Bůh a inkvizice, což je přesně ta chvíle, ve které mi nože samy skáčou do rukou a hledají krky těch, kteří odhlasovali církevní restituce. Napojte mě na Animus a já to napravím ... nebo si alespoň efektně zaskáču, zalétám a zasekám. (13.08.2017)

Snímka sa skladá z dvoch častí, ktoré sa navzájom prelínajú a to z tej odohrávajúcej sa v aktuálnom storočí, tak o stovky rokov späť. A asi to nebude znieť veľmi prekvapivo, ale minulosť je rozhodne atraktívnejšie ako ukecaná, sterilná a mnohokrát aj nudná súčasnosť. Akonáhle sa pomocou technológie Animusu presunieme do Španielska, začne sa diať niečo, čo nás môže zaujať. Assassin's Creed bol nesporne veľmi očakávaným filmom nespočetných hráčov a tešili sa na neho aj tí, ktorí sa do vojny medzi asasínmi a templári nikdy nezúčastnili. Výsledok nie je vyložene zlý, ale že by sa nad ním dalo zatlieskať, to sa rozhodne povedať nedá. Rovnako ako striedanie časových línií, mení sa aj atmosféra a napätie, ktoré nás raz vtiahnu do súboja a druhýkrát nudia či dokonca nechávajú zmätených. Najmä koniec je s naozaj veľkým otáznikom. Možno je to náhoda, možno prekliatie, ale žáner sci-fi či fantasy v spojení s menom Jeremy Irons v posledných niekoľkých rokoch nedopadá veľmi dobre. (08.09.2019)