Journey into the Depth of the Student's Soul
Režie:
Martin FričKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Roman BlahníkHrají:
Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan, František Vnouček, Miloš Nedbal, Jaroslav Průcha, František Kreuzmann st., Ludvík Veverka, Vojta Novák, Jarmila Holmová (více)Obsahy(1)
Profesor přírodopisu Matulka, starý mládenec a věčný suplent, si z přehnané svědomitosti ani v pokročilém věku netroufá složit poslední státnici. Stále se mu totiž zdá, že ještě něco nezná, a tak by snad bez diplomu odešel i do penze. Naštěstí jsou tu jeho studenti, kteří sice dávají dobráckému učiteli pěkně zabrat, ale po nezodpovědné klukovině s bouchacími kuličkami, kdy se Matulkovi udělá špatně, se vzpamatují a s pomocí mladého profesora, někdejšího Matulkova žáka, připraví šlechetnou lest. Pod záminkou nákupu k doplnění školní entomologické sbírky ho vylákají ke zkoušce u laskavého profesora Vondráka. (TV Nova)
(více)Recenze (487)
"...Ale já myslím, že nejdříve musí dostudovat a pak, že se může věnovat svým zálibám." "To je zásadní omyl většiny rodičů. Domnívají se, že jejich dítě musí studovat, ať má nadání nebo ne. Přitom ubíjejí v mladém člověku všechny osobité záliby a schopnosti. Vždyť ten váš chlapec už mohl být 3 roky na konzervatoři a byl by šťasten. Teď se musí mořit s matematikou, je zoufalý a nenávidí školu, která vlastně stojí v jeho kariéře." ()
Hvězdné "studentské" dvojhvězdí české filmové komedie konce let třicátých patří nesporně k vrcholům předcházejícím dnes už také historickou vlnu šedesátých let. Jaroslav Žák, přední prvorepublikový autor vysoce atraktivního čtiva, sám studetské kvítko svých jinošských let a posléze středoškolský profesor, svému prostředí opravdu rozuměl. Až satirickokarikaturní nadhled, který podává, nás nesmí mýlit. Vztahuje se opravdu k času vrcholného vzmachu našeho školství, k době, která národu dala stovky a tisíce potenciálních osobností, jejichž další životní cestu deformovaly a tarasily bariéry dějin druhé poloviny dvacátého století. Autoritativní školství neznamenalo nutně absenci osobností: dnes se naopak zdá, jakoby ji podmiňovalo. Atraktivní téma umocňuje i dnes skvěle pointující scénář, invenční, dnes možná až nedoceňovaná noblesní Fričova režie (pomohl takto filmově na nohy i V+W) a samozřejmě hned přehršle skvělých filmových výkonů. Neznám nikoho,. kdo by nebyl připraven mládnout s tímto mladým filmem pro mladé o mladých. ()
Stále svěží a neuvěřitelně vtipný film i po těch dlouhých letech. Film který se nikdy neokouká. Obdivuhodné a nadčasové dílo, a zcela jistě to nejlepší z konce 30 let. Nejlepší jednoznačně Plachta jako starý profesor Matulka, ale i ta nejposlednější role byla nádherná, každý tu dostal poměrně velký prostor předvést se. "Pane profesore, dneska jste slavnější jak Plánička". "Voříšku, Voříšku, co to je, co to má znamenat":-)? Cestu mám ještě o něco raději než tu první známou klasiku "Školu základ života". ()
Mě tyhle starý komedie nějak nedokážou rozesmát, takže se jim vyhejbám, ale tohle je tak provařený, že jsem tomu neuniknul. Já sice chápu, že někdy před 70-ti lety se u toho lidi nejspíš váleli smíchy, ale mně to prostě v dnešní době nic neřiká. Ve filmu se našlo opravdu jen několik málo momentů, který bych považoval tak za lehce zábavný. Navíc na mě působí dost blbě to, že 30-ti letý herci, hrajou pubertální študentíky. Celkově mě ten film spíš dost nudil a navíc mi nějak dohromady splývá s filmem Škola, základ života. ()
| Scenár: Martin Frič, Jaroslav Žák, Jan Kaplan | Hudba: Roman Blahník | Produkcia: Alois Fiala, Jan Sinnreich/Elekta | 2. svetovou vojnou a hitlerovským kultom ešte nepoznačený klenot, ktorý obstojí ešte aj dnes ako príjemná oddychovková komédia. Technické spracovanie dnes už trochu poúsmevné, ale možno práve kôli tomu je to zaujímavé aj pre dnešného diváka. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (31)
- Rodokaps „Žlutý ďábel“, ktorý číta pod lavicou študent Peterka (Richard A. Strejka) je výmyslom autora, nakoľko v skutočnosti v štyroch vydaných tituloch pod rovnakým názvom „Žlutý ďábel“, sa postava Ahmeda nevyskytuje. (Raccoon.city)
- Scenárista Jan Kaplan prezradil ako to bolo s rodokapsom "Žlutý ďábel", ktorý číta septimán Antonín Peterka (R. A. Strejka) pod lavicou. Ide skutočne o reálny rodokaps, ale s názvom "Nečekané dobrodružství" od anglickej autorky Dorothy MacLeish, ktorá požívala umelecké meno Dorothy Black. Keby chceli použiť tento originál, museli by platiť nemalú čiastku autorke, proti čomu bola filmová spoločnosť Elektafilm, ktorá film financovala, a tak vymysleli malý podvod, čo by ich nestál nič. Prelepili polovicu spodnej úvodnej stránky rodokapsu "Nečekané dobrodružství" obrázkom, ktorý vytvorili grafici arabského bojovníka na ťave s názvom Žlutý ďábel a dokonca pridali aj autora, ktorého môžeme vidieť pri jednom detailnom zábere, kde je napísané Pierre Mac Larquey, čo bol v skutočnosti francúzsky herec Pierre Larquey, ale pridali tam vlastne iba ekvivalent mena režiséra Mac (Martin "Mac" Frič), aby neboli znovu problémy so zneužitím autorského mena. Scenárista Jan Kaplan ďalej prezradil, že takto upravený román mal ešte aj poradové číslo 191, čo bolo číslo románu "Nečekané dobrodružství". Ale to už neriešili, nakoľko dúfali, že diváci si toho vôbec nevšimnú. A ešte jeden nedostatok si nevšimli, a to, že prelepený obrázok bol krátky a v jednom detailnom zábere vidno pôvodnú originálnu spodnú lištu, kde je napísaný text: "V Obsahu Román: Nečekané dobrodružství D.Black." (Raccoon.city)
- V pôvodnom scenári bol hlavnou postavou septimán Jan Vaněk (Rudolf Hrušínský). Mal vo filme sláviť nakoniec veľké úspechy a mal dokonca skomponovať veľkú symfóniu, ktorá mala mať v závere filmu veľkú koncertnú premiéru v Rudolfíne. Vaněk sa mal stať veľmi slávnym skladateľom. (Raccoon.city)
Reklama