Zpráva o Europě

Já to nechápu. Nechápu, že když jsem se u toho vlastně ani jednu jedinou minutu nenudil, že mi to stejně přišlo tak, ehm... šedé! Nevýrazné, ale šíleně. A mrzí mě to, protože pomrkávání na Sunshine se mi sakra líbilo: takže jistě, jsem nesmírně rád za každé další filmové sci-fi, ale z tohoto mám pocit, že si zapamatuji akorát poprvé v (hollywoodském) životě civilního Copleyho a onen úsměvný origin sentinelů z Matrixu. (12.09.2013)

Jet na měsíc na dírky a jet na dírky na měsíc Jupitera může být setsakramentský rozdíl - už jen proto, že role ryba / rybář se můžou kdykoliv obrátit.. Nízký rozpočet a nedostatek imaginace nejen architekta schován za kouzelné slůvko minimalismus; dlouhou dobu děj nikam neposouvající dialogy a pár zbytečných úmrtí ukryto za nekonečnost lidské touhy poznat neznámé i za cenu sebeobětování. No jo, na to slyší kdekdo a vypadá to hluboce. Na místě Evropského vesmírného programu lhostejnosti bych však svolal další tiskovku a na ní se pozůstalým omluvil, že nedostatek představivosti o životě ve vesmíru zapříčinil smrt jejich blízkých.. Mám takový pocit, že po štvanici na Promethea vidí někteří fanoušci sci-fi zlato ve všem, co se jen trochu třpytí a já jim tímto upřímně přeji podobné reporty i z Io, Ganymedu a Callista. P.S.: Nyqvist vypadal, že několik nocí za sebou prosouložil s Lizbeth na kopírce v Milleniu.. (09.07.2013)

Velké překvapení. Čekal jsem béčko a dostalo si mi poctivé sci-fi. Lidská touha po poznání je neukojitelná, občas si ale člověk říká, jestli by jsme se herdek raději neměli držet doma. Je opravdu ironií, že pak své nejlepší jedince vysílá v malých modulech vstříc nekonečnu vesmíru... Už v Machovi a Šebestové se vyskytovala Žlababa a já jsem si jist, že na nějaké té hvězdě na něž tak zálibně hledíme za letních nocí také nějaká bude s tím svým huí ťap ťap. A spíš počítám s tím, že přátelská moc nebude. Ono je lepší vždy být raději mile překvapen než opačně. Vesmírná loď Europa byla udělána velmi věrohodně i celý ten vesmír kolem. Osádka mi také sedla včetně tmavoké rumunské kapitánky (co se pro role astronautek asi narodila) , divím se jen, že tam nebyl krom Asiata zastoupen i Afroameričan ! Tohle smrdí nějakou dodatečnou žalobou na tvůrce jak je dnes módou a zvykem ! I Možná je trochu škoda, že filmaři neměli větší rozpočet, protože z tohohle téma by šel udělat hodně solidní biják pro multiplexy. Nakonec si ale říkám, že asi zase dobře, že to tím získalo spíše komornější a uvěřitelnější podobu. Za mně spokojenost a překvapení nad tím, že film není v červených číslech. Dávám za 4 modrá světla. * * * * (28.02.2019)

Hodina žvanění v kokotpitu mezi podivnými přístroji, co dělají "pyp", a telefonování s Hjústnem, dvacet devět minut čurákování na měsíci Jupiteru a polemik, jestli je led dostatečně ledový, a minuta loutkového hlavonožce s led diodama na chapadlech. Ale furt lepší než kolonoskopie nebo tři hodiny s pomatenou plechovou hubou v Kubrikově smrtelné "klasice", kde místo na Jupiter doletíte akorát tak do prdele, protože po cestě chcípnete nudou. (27.07.2013)

Spoilery a výmysly: Scenárista Philip Gelatt se asi tak dlouho koukal na film 2010: Druhá vesmírná odysea, až si usmyslel, že podobný film dokáže napsat taky. Protože si ale neuměl vymyslet nic vlastního, tak do scénáře nasekali motivy a nápady ještě z mnoha dalších filmů, jako je 2001, Sunshine, Koule nebo třeba Propast. Režisér Sebastián Cordero byl scénářem asi nadšen, když se ho rozhodl natočit, nicméně si uvědomoval, že tak neoriginální a přímočarý příběh, v němž členové posádky vlastní neschopností jeden po druhém chcípnou, aniž by vlastně něco dokázali, musí nějak zásadně ozvláštnit. Tak přišel s konceptem found footage. Cordero se tímto přístupem vzdal možnosti nějak výrazně pracovat s kamerou (Kubrick by se mu za to vysmál), ale rozhodl se, že si to alespoň vynahradí hudbou (!) a střihem, který si díky velkému množství kamer na palubě Europy 1, nezadá s jakýmkoliv normálním hraným filmem. Hudba je tudíž nediegetická a střih místy docela zběsilý, a kromě toho je film poskládán nechronologicky, což je prostě u found footage prasárna. Někdo sice může argumentovat tím, že film je "reportáž", ale na to můžu říct leda O RLY? Takhle žádná reportáž nevypadá:) A veškeré chyby v obraze (pixely, výpadky atd), které měly umocňovat dojem, že sledujeme reálné záznamy z bezpečnostních kamer, ve skutečnosti upozorňují samy na sebe a narušují tak kontinuální zážitek z filmu. Je to prostě nepromyšlené, bez nápadu, nudné, bez atmosféry, předvídatelné a blbě natočené. Což je nejlépe patrné při srovnání s filmem 2010: Druhá vesmírná odysea, jenž se zde na CSFD "pyšní" úžasným hodnocením 73% od 2500 hodnotících. Některé pasáže jsou v obou filmech obsahově takřka totožné (například výstup do vesmíru, přístání na Europě), ale na úrovni režijní je to jako srovnávat hollywoodské blockbustery s produkcí společnosti Asylum. A abych nezapomněl, celá posádka jsou nesympatický neschopáci, jejichž největším úspěchem je to, že někoho přemluvili, že právě oni jsou ti správní pro cestu k Jupiteru. Všichni se chovají jako mamlasové; umírají, aniž by se tím děj posunul někam dál, a pokaždé, když někdo opouštěl kabinu, tak už jsem věděl, že se s ním můžu rozloučit. Ale že by každá jedna smrt zbývajícímu týmu něco přinesla, to se říct nedá. Narozdíl od Sunshine, kde to mělo nějaký smysl, protože tam o něco skutečně šlo. (25.07.2013)