Režie:
Sebastián CorderoScénář:
Philip GelattKamera:
Enrique ChediakHudba:
Bear McCrearyHrají:
Michael Nyqvist, Sharlto Copley, Embeth Davidtz, Christian Camargo, Daniel Wu, Anamaria Marinca, Karolina Wydra, Isiah Whitlock Jr., Dan FoglerObsahy(1)
Europa. Čtvrtý měsíc planety Jupiter, o jehož povrchu, který pokrývá silná ledová krusta, toho lidská rasa mnoho neví. Sondy Pioneer, Voyager 1, 2 a Galileo přinesly pouze neurčité informace a fotografie zamrzlých plání. Vědci i spisovatelé vědeckofantastické literatury vznesli domněnky o možnosti života v obrovských oceánech, které se pod ledem nachází. Pravdu má odhalit až posádka s úkolem zjistit, zda-li jsme opravdu ve vesmíru sami. (3DD!3)
(více)Videa (3)
Recenze (581)
Atmosféru to mělo výbornou, sci-fi nápad také jak se sluší a patří. Bohužel trochu zklamalo zpracování, ale hlavně tomu něco chybělo, co by to dostalo do sekce "zapamatovatelných sci-fi". Nejde snad ani o nějaký efekty, spíš chyběl nějaký moment či úsek filmu, který by byl hoden vyšších měřítek. A úplný konec tomu také v mých očích spíše ublížil. Určitě se ale jedná o solidní scifárnu, kterou příznivci žánru celkem bezpečně dokáží ocenit. 65% ()
Jet na měsíc na dírky a jet na dírky na měsíc Jupitera může být setsakramentský rozdíl - už jen proto, že role ryba / rybář se můžou kdykoliv obrátit.. Nízký rozpočet a nedostatek imaginace nejen architekta schován za kouzelné slůvko minimalismus; dlouhou dobu děj nikam neposouvající dialogy a pár zbytečných úmrtí ukryto za nekonečnost lidské touhy poznat neznámé i za cenu sebeobětování. No jo, na to slyší kdekdo a vypadá to hluboce. Na místě Evropského vesmírného programu lhostejnosti bych však svolal další tiskovku a na ní se pozůstalým omluvil, že nedostatek představivosti o životě ve vesmíru zapříčinil smrt jejich blízkých.. Mám takový pocit, že po štvanici na Promethea vidí někteří fanoušci sci-fi zlato ve všem, co se jen trochu třpytí a já jim tímto upřímně přeji podobné reporty i z Io, Ganymedu a Callista. P.S.: Nyqvist vypadal, že několik nocí za sebou prosouložil s Lizbeth na kopírce v Milleniu.. ()
Nemám rád found footage, ale tady jsou všechny kamery zapikované a mnohdy je scéna pokryta hned několika, takže nejen že se nekoná žádné rušivé třepání (jen občas se obraz rozjede, zasekne nebo vypadne), ale víceméně jsem měl pocit, že sleduju normálně rozzáběrovaný film. První třetina je pomalá a trochu zmatečná, leč díky pěkným vesmírným obrázkům slušně atmosférická a po příletu na Europu se rozjede i děj, ale nic co bychom už neviděli, nebo co by nějak extra zvedalo ze židle. Postavy nezaujmou ani neotravují. Ani se mi nechce věřit, že to natočili Amíci, protože to působí velmi evropsky. ()
Mám velmi rád tyto klaustrofobické vesmírné thrillery. I proto na mě tento film vybafl jak zjevení, jelikož jsem o jeho existenci neměl do poslední chvíle ani tušení. S konečným výsledkem jsem víceméně spokojený, ačkoliv se rozhodně nejedná o žádný temný Horizont , tématem velmi podobnou Osmnáctku, ani Sluníčko. Europa zkrátka přirozeně vybízí k trochu vlažnějšímu přístupu a tak místo příznačných psychických kolapsů posádek, vidíme jen technické (nebo mechanické) poruchy na lodi a suché žvatlání nad nimi, a místo nekompromisních vzájemných vyvražďovaček, vědecké bádání po mikrobech. Thriller je to tedy jen velmi okrajový, kdy většinu stopáže posloucháme erudované rozbory, jak vyvrtat díru do ledu, kam plout s průzkumnou ponorkou, kde sebrat vzorek ledu a kolik vzduchu ještě chybí, aby se dalo bezpečně vrátit zpět. Neměl jsem s tím víceméně problém, zvláště když posádka umírala, i když ani ne tak díky cizímu měsíci, jako vlastní demenci. Bohužel, ze slibovaných mimozešťanů se dostavila jen permanentně svítící pupeční šňůra pod ledem a místo aby se děj primárně soustředil na to nejzajímavější, polovinu filmu zabíraly nesmyslné flashbacky na události, které občas zcela splývaly s aktuálním děním, takže se místo nějakého obdivu filmařiny a pokusu o trochu té náročnosti, dostavily jen apatické rozpaky a tlačení děje dopředu. Ovšem, vzhledem k tomu, že podobných filmů je jako šafránu a všechno to působilo tak nějak uvěřitelně (včetně efektů), pod 75% jít nemohu. ()
Kinematografie má za sebou desítky, ba možná už stovky druhořadých hororů a formalistických exhibic ala "End of Watch", které koncept found footage (či obecně řečeno iluzi bezprostředního záznamu dění) zbavily jakékoli věrohodnosti. Kamera zdánlivě bezprostředně přítomná zobrazovanému dění byla degradována na pouhý prostředek povrchní vyšperkovanosti a efektního dávkování atrakcí. V takové situaci představuje "Europa Report" nečekané zjevení. Tvůrci opustili omezující a dramaticky v základu retardační koncept jedné kamery nepřetržitě sledující dění a předkládají divákům záznamy desítek kamer monitorujících výpravu vesmírné expedice, která míří k jednomu z měsíců Jupitera. Vyprávění je pojaté jako reportáž poskládaná ze záznamů kamer na lodi i skafandrech, propagačních videí před startem a komentářů ex post vyhodnocujících zobrazené události. Zásadní při tom je, že koncept reportáže umožňuje události předkládat nikoli chronologicky, ale s dramaturgicky je skládat s úmyslem dramatického efektu. Vyprávění tak bravurně pracuje s diváckými očekáváním a důmyslně dávkuje i zatajuje informace. Díky tomu všemu se iluze kamerových záznamů v "Europa Report" vrací zpět do své původní role nikoli formalistického, ale narativního prostředku (stejně jako podobně koncipovaný segment Gareta Evanse z "S-VHS"). Film tvářícc se podle prvního teaseru jako nákladnější "Apollo 18" se tak ve finále ukáže coby famózní sci-fi z ranku humanistických příběhů o křehkosti a malosti člověka přeneseného z rodné hroudy do uhrančivé i nebezpečné bezbřehosti vesmíru. ()
Galerie (13)
Photo © Magnolia Pictures
![Zpráva o Europě - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/160/151/160151761_518b32.jpg)
Zajímavosti (6)
- Název filmu se objeví až při závěrečných titulcích. (griph)
- Film je věnován památce Mónici Lucíi Espinosy M. Je to matka režiséra Sebastiána Corderoa, která zemřela během natáčení. (Terva)
- Hydrazine se používá jako pohonná hmota pro raketoplány již několik desítek let, stejně jako palivo pro přídavné pohonné jednotky. Jde o látku velmi korozivní a nesmírně toxickou. (HellFire)
Reklama