Režie:
Sebastián CorderoScénář:
Philip GelattKamera:
Enrique ChediakHudba:
Bear McCrearyHrají:
Michael Nyqvist, Sharlto Copley, Embeth Davidtz, Christian Camargo, Daniel Wu, Anamaria Marinca, Karolina Wydra, Isiah Whitlock Jr., Dan FoglerObsahy(1)
Europa. Čtvrtý měsíc planety Jupiter, o jehož povrchu, který pokrývá silná ledová krusta, toho lidská rasa mnoho neví. Sondy Pioneer, Voyager 1, 2 a Galileo přinesly pouze neurčité informace a fotografie zamrzlých plání. Vědci i spisovatelé vědeckofantastické literatury vznesli domněnky o možnosti života v obrovských oceánech, které se pod ledem nachází. Pravdu má odhalit až posádka s úkolem zjistit, zda-li jsme opravdu ve vesmíru sami. (3DD!3)
(více)Videa (3)
Recenze (581)
Velmi příjemné překvapení držící se hesla "za málo peněz hodně muziky". Ta muzika je ale žánru komorní sci-fi, která si bere inspiraci tu z Vesmírné Odysey, tu ze Sunshine, ale nezdobí ji monumentální scény, ale především atmosféra a herecké výkony. Nedejte se odradit tím, že je to "found footage" - forma dokumentu, mapujícího osud expedice Europa One, včetně komentářů řídícího personálu na Zemi, je využívána velmi zručně. Film je především oslavou průzkumnického a badatelského nadšení určité části lidstva, které reprezentuje celkem rozmanitá mezinárodní posádka. O klišé se tu mluvit dá i nedá - celkové ražení filmu je poměrně neotřelé, byť už tu pár podobných záležitostí bylo. A v jednotlivostech se může zmínit asi "jen" nenapravitelná tendence hrdinů zbytečně riskovat ve smyslu "pomalu nám dochází vzduch, tak se začneme hrabat ještě v tomhle zařízení" nebo "jsem o samotě venku z vesmírné lodi a jsem svědkem neznámého úkazu/projevu mimozemského života, tak ho půjdu prozkoumat pořádně zblízka". Po technické stránce film odpovídá žánru a rozpočtu, nabízí se přirovnání třeba k Moonu. Hudba od dvorního skladatele BSG taky není na škodu, i když ji (opět kvůli celkovému ražení snímku) moc slyšet není. Těch devadesát minut uteklo jako nic, a to jsem si je ještě prodloužil tím, že jsem se na některá místa díval víckrát. Ne z důvodu, že bych něčemu nerozuměl, jen jsem si chtěl užít, jak podrobnosti sedí, jak se kdo tváří atd. Takže asi chápete, že za mě je to spokojených 80%. ()
Pokus o realističtější sci-fi klasického ražení, ve kterém se sice objevuje nebezpečí (po většinu času spíš tušené než viděné), ale nejde přitom o horor v obvyklém smyslu slova, ale do značné míry jde o návrat ke kořenům klasické sci-fi. Řadí se tak spíš vedle Moon než k Apollu 18. Potud dobré, ba přímo chvályhodné. Problém filmu je ovšem v tom, že se snaží působit poměrně věrohodně, avšak jednotliví členové výpravy (a má jít o ty nejlepší lidi světových kosmických agentur) prostě jako zkušení vědci či astronauti nevypadají. Hrají dobře, v tom problém není, prostě nejsou coby odborníci přesvědčivě napsaní. Film navíc obsahuje několik logických kopanců, z nichž ten největší musím zmínit. Na povrchu Europy přistane modul s celou posádkou, pak se poškodí spojení a dva členové výpravy jej jdou opravovat, přičemž se "nějak" opět ocitnou na lodi na orbitě. Naopak slušná byla atmosféra. Kdyby nebylo chyb, které přiš narušují pokusy o autenticitu, bylo by to výborné. ()
Jet na měsíc na dírky a jet na dírky na měsíc Jupitera může být setsakramentský rozdíl - už jen proto, že role ryba / rybář se můžou kdykoliv obrátit.. Nízký rozpočet a nedostatek imaginace nejen architekta schován za kouzelné slůvko minimalismus; dlouhou dobu děj nikam neposouvající dialogy a pár zbytečných úmrtí ukryto za nekonečnost lidské touhy poznat neznámé i za cenu sebeobětování. No jo, na to slyší kdekdo a vypadá to hluboce. Na místě Evropského vesmírného programu lhostejnosti bych však svolal další tiskovku a na ní se pozůstalým omluvil, že nedostatek představivosti o životě ve vesmíru zapříčinil smrt jejich blízkých.. Mám takový pocit, že po štvanici na Promethea vidí někteří fanoušci sci-fi zlato ve všem, co se jen trochu třpytí a já jim tímto upřímně přeji podobné reporty i z Io, Ganymedu a Callista. P.S.: Nyqvist vypadal, že několik nocí za sebou prosouložil s Lizbeth na kopírce v Milleniu.. ()
Film v dokumentárnom štýle, síce nedisponuje ohromujúcou digitálnou technikou, ale ponúka pútavých 90 minút misie z vesmírneho priestoru. Nečakajte žiadne ohurujúce exteriéry, to si môžte vychutnať v Cuaronovej Gravitácii, väčšina deja sa totiž odohráva v uzavretom priestore kokpitu, kde sa ťuká do prístrojov a "funguje" niekoľko mesiacov. Presnejšie ide viac o túžbu priniesť ľudstvu nové poznatky a splniť cieľ misie, čomu sa prispôsobuje celý scenár, napätie a tempo. Hlbšie znázornenie vzťahov medzi členmi posádky či iné atribúty šli bokom. Páčila sa mi chronológia, akou boli kamerové zábery ponúknuté, reportážne zábery a celkom reálny dokument look. Film svoj účel splnil. Žiadne veľké očakávania, poklona a pocta pred neprebádaným a nepoznaným. ()
Mám velmi rád tyto klaustrofobické vesmírné thrillery. I proto na mě tento film vybafl jak zjevení, jelikož jsem o jeho existenci neměl do poslední chvíle ani tušení. S konečným výsledkem jsem víceméně spokojený, ačkoliv se rozhodně nejedná o žádný temný Horizont , tématem velmi podobnou Osmnáctku, ani Sluníčko. Europa zkrátka přirozeně vybízí k trochu vlažnějšímu přístupu a tak místo příznačných psychických kolapsů posádek, vidíme jen technické (nebo mechanické) poruchy na lodi a suché žvatlání nad nimi, a místo nekompromisních vzájemných vyvražďovaček, vědecké bádání po mikrobech. Thriller je to tedy jen velmi okrajový, kdy většinu stopáže posloucháme erudované rozbory, jak vyvrtat díru do ledu, kam plout s průzkumnou ponorkou, kde sebrat vzorek ledu a kolik vzduchu ještě chybí, aby se dalo bezpečně vrátit zpět. Neměl jsem s tím víceméně problém, zvláště když posádka umírala, i když ani ne tak díky cizímu měsíci, jako vlastní demenci. Bohužel, ze slibovaných mimozešťanů se dostavila jen permanentně svítící pupeční šňůra pod ledem a místo aby se děj primárně soustředil na to nejzajímavější, polovinu filmu zabíraly nesmyslné flashbacky na události, které občas zcela splývaly s aktuálním děním, takže se místo nějakého obdivu filmařiny a pokusu o trochu té náročnosti, dostavily jen apatické rozpaky a tlačení děje dopředu. Ovšem, vzhledem k tomu, že podobných filmů je jako šafránu a všechno to působilo tak nějak uvěřitelně (včetně efektů), pod 75% jít nemohu. ()
Galerie (13)
Photo © Magnolia Pictures
![Zpráva o Europě - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/160/151/160151762_01ad8c.jpg)
Zajímavosti (6)
- Alternatívnym názvom filmu bol aj názov Europa One. (MikaelSVK)
- Natáčanie filmu prebiehalo vo filmových štúdiách Cine Magic v americkom New Yorku. (MikaelSVK)
- Film je věnován památce Mónici Lucíi Espinosy M. Je to matka režiséra Sebastiána Corderoa, která zemřela během natáčení. (Terva)
Reklama