Reklama

Reklama

Císařův pekař - Pekařův císař

  • Československo Cisárov pekár a pekárov cisár (více)

Obsahy(1)

Slavnou dvoudílnou historickou veselohru Císařův pekař a Pekařův císař natočil s Janem Werichem v hlavní dvojroli režisér Martin Frič v roce 1951. Vyprávění zavede diváka do doby císaře Rudolfa II., kde žije nejen tento vladař, bezmezně milující alchymii a umění, ale i pekař Matěj a mnoho dalších postaviček císařského dvora, které se už dvacet let před natočením tohoto filmu objevily ve Werichově a Voskovcově hře "Golem", uváděné v Osvobozeném divadle. Byla to, jak pravil podtitul, romantická revue a její nezbytnou součástí, tak jako všech představení Osvobozeného divadla, byla Ježkova hudba s Werichovými a Voskovcovými písňovými texty. Z těch, bohužel, do Fričova filmu nepronikla ani jediná. Nicméně svůj evergreen Císařův pekař a Pekařův císař má. Jan Werich spolu s hudebním skladatelem Zdeňkem Petrem pro film napsali od té doby velmi populární píseň „Ten dělá to a ten zas tohle“. Pod návrhy kostýmů byl podepsán slavný Jiří Trnka a ve filmu si zahrála řada skvělých herců – Marie Vášová, Nataša Gollová, Bohuš Záhorský, Zdeněk Štěpánek, František Filipovský. V epizodní roli se v houfu dvorních dam mihne i mladičká rusovláska Věra Chytilová. (Česká televize)

(více)

Recenze (616)

kingik 

všechny recenze uživatele

Tohle je ten oslavovaný Werichův opus? Mně to přijde jak nesmělá satira na totalitní režim, a taky to je. Golem je rudý režim a vrchnost i chudáci jsou jemu podřízeni. Monarchie není žádána. A když se rozezní Werichova budovatelská óda na to, co všichni společně dokážou, nazpívaná zřejmě z donucení, aby to celé nezakázali, nebylo co řešit. Hrozný film. Barvy, ozvučení a všechno kolem v poločasu rozpadu. Neděkuji, jsem pustil telku a náhodou to dávali. Krize. Nikdy jsem to nedodíval, až nyní, a o ničem. Snad jen herecké výkony to spasily. 20% ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Dokonalý velkofilm ve všech významech tohoto označení. Celá herecká elita své doby, v čele pochopitelně s dominujícím Janem Werichem, který svou dvojroli zvládl bezchybně, stejně však nezastiňuje zbytek, a to hlavně dvořanskou kliku, kde se nádherně vyřádil František Filipovský. Právě kvůli těmto scénám film navždy zůstane tím, čím je, protože je pravda, že budovatelské a pracovně-nadšenecké tendence už mohou někomu lézt krkem. Mně začaly vadit až poté, co jsem se na ně vyloženě soustředil, předtím film neměl kazu. Snad jen ten závěrečný pohled na pražské panorama, barokní kostel svatého Mikuláše rudolfinskou Prahu zatím ještě nekrášlil. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Zcela zjevná budovatelská pseudohistorická agitka, ale jak už bylo zvykem u předválečných filmů V + W, vůbec to nevadí... Je to vlastně s podivem, že se dal v roce 1951 natočit takhle moudrý, nadčasový a inteligentní film... Zestátněná kinematografie však byla ještě ne úplně paralyzovaná, neboť si Jan Werich spolu s Jiřím Brdečkou mohl napsat celý scénář sám bez větších cenzurních zásahů a měl dokonce takovou pozici, že od roztočeného filmu na jeho podnět dohlížitelská komise z ÚV odvolala původního režiséra Jiřího Krejčíka, s kterým si Werich nepříliš sedl po umělecké stránce... ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Film, který mě provází od nejútlešího dětství. Má své klady i své řekněme ostré hrany. To okaté budovatelské nadšení vadilo i Voskovcovi, proto se na film nikdy nepodívat a kroutil hlavu nad tím, do čeho se to Jan pustil. Já už hlavou nekroutím, spíš mi v ní tak trochu vrtá, jak by asi film vypadal, kdyby ho dotočil Krejčík ... ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Není příliš těžké milovat tuto pohádku pro její komediální aspekt, ale čím jsem starší, tím jsem si vlastně nejistější, co s tou ideovou částí. Werich to zřejmě myslí dobře, a tím je to také v souvislostech smutnější. Jisté je také to, že Kateřina i hraběnka Strádová jsou samice, jaké české pohádky moc nepamatují. Film je také hodně vymazlený po formální stránce, navozování rozličných atmosfér od drastického hororu přes mystické seance a komediální eskapády působí přirozeně a působivě v každé poloze. Kostýmy jsou bez debat dokonalé. Ale největší poklad dozajista představuje přehršel perfektních hlášek. ()

Galerie (136)

Zajímavosti (111)

  • Všetko jedlo, čo nosili vo filme na stôl Rudolfovi II. (Jan Werich), bolo skutočne uvarené a upečené jedlo, nebola to žiadna kamufláž. Niektorý komparzisti ale spomínajú, že nebolo už veľmi čerstvé a jesť sa už nedalo. (Raccoon.city)
  • Tajemné slovo „agla“ je zkratkou hebrejské věty: „Atah Gibor Le-olam Adonai,“ česky: „Jsi mocný navždy, Bože.“ (Korsak)
  • ŠtB (Štátna Bezpečnosť) sa už pred natáčaním aj počas natáčania snažila, aby sa film nenatočil, nedokončil, prípadne nedostal na verejnosť. Kvôli tomu nasadili v roku 1950 príslušníka Jiřího Silného .O jeho pôsobení napísal Martin Herzán knihu "Státní bezpečnost na dvoře Rudolfa II". Dozvedel sa, že niektorí pracovníci štúdia kritizujú pripravovaný film s Janom Werichom (císar Rudolf II./Matěj Kotrba) v hlavnej úlohe. Jeden z nich napríklad upozorňoval na to, že snímka vzniká v protikomunistickej atmosfére, následne že pri jednej skúške si Jan Werich nechal natáčať svoju dcéru na vtedy vzácny farebný filmový materiál. Silný toto všetko uviedol vo svojej správe plus že film mohol byť čiernobiely a tým pádom lacnejší. A že farebný materiál sa mohol ušetriť na iné historické filmy a že v záujme robotníckej triedy nie je vhodné, aby film Cisárov pekár - Pekárov cisár s Janom Werichom vznikol. Jeho ideová hodnota je podľa súdruhov odborníkov nepatrná a schválený rozpočet zbytočným plytvaním. Ale jeho nadriadení neboli spokojní s jeho pôsobením. Zozbieraná kritika na veselohru s Werichom, ktorú predložil, nemala odborný základ a pôsobila zmätočne. Nakoniec bol Silný prepustený zo Štátnej bezpečnosti ešte pred premiérou filmu. Okrem prepustenia bol potrestaný ešte dvadsiatimi dňami väzenia. Nakoniec sa Jiří Silný po rokoch vrátil na Barrandov ako civilné zamestnanec. Pracoval tam ako hlavný osvetľovač až do dôchodku. (Raccoon.city)

Související novinky

Věra Chytilová 1929 - 2014

Věra Chytilová 1929 - 2014

12.03.2014

Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)

Reklama

Reklama