Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Havíři Kubovi a jeho ženě Markýtce přinesla vrána dvanácté dítě. Havířina nenese a proto jde Kuba poprosit bohatého sládka Pandrholu o trochu jídla pro hladové děti, ale ten ho odmítne. Kuba hledá kmotra pro své dítě. Odmítne Pánaboha i čerta, protože je považuje za nespravedlivé vůči chudým lidem a vybere Smrťáka. S jeho pomocí se Kuba stane zázračným doktorem. Od bohatých si nechá platit a chudé léčí zdarma. Když onemocní Pandrhola, Kuba ho nechce léčit. Vymyslí si nesmyslné úkoly a když je sládek splní, vyléčí ho i přes Smrťákův zákaz. Sládek nechá Smrťáka zavřít do sudu a lidé, ani zvířata nemohou zemřít… (Filmexport)

(více)

Recenze (480)

Phobia 

všechny recenze uživatele

Tuhle pohádku sice neřadím mezi své nejoblíbenější, ale povedená rozhodně je - sešli se skvělí herci, do toho pár dobrých nápadů, spousta vtipu, něco morálního poučení pro děti. Prostý lid to zase jednou natře nechutnému lakomému kapitalistovi, čert i pánbíček jsou posláni do kélu a spravedlivý je jedině smrťák (bullshit!). V dospělosti mě ten ideologický podtext začal poněkud iritovat, ovšem jako dítě jsem nadšeně tleskala ručkama, jak dobro opět zvítězilo nad zlem:-). 75% ()

Kimon 

všechny recenze uživatele

Pohádka, jak má být. Na jedné straně dobro, na druhé zlo. Jasně a nekompromisně definováno. Hledat v něčem takovém levicový podtext, a dokonce silný, není na místě. Ano CaptainNore, já to tam nevidím. Když udřený chudák má jen prázdný žaludek a Pána Boha, vidí svět jako nepravedlivý. Pak chápe jako jedinou spravedlnost na světě jen tu smrt. Pohádka jako taková, přece vždy bývá o dobru a zlu, chudobě a bohatství či o dobrém nebo zlém charakteru. Že znázorňuje bohatství jako něco špatného? Ale ne. To špatně chápeme. To jen to bohatství kazí charaktery lidí. Bohatství samo o sobě není špatné, ale člověk, který si ho může dopřávat nesmí být víc a víc chamtivější a charakterově zkaženější. A vo tom to je.... ;-) ()

Reklama

Vančura 

všechny recenze uživatele

Nesmírně pozoruhodný film, který bych se zdráhal nazvat pohádkou. Nedejte se zmást optimistickou hudbou v úvodních titulcích a místy ladovským vizuálem. Je to spíše trpká existenciální úvaha, rozvíjející jeden motiv z Erbenovy pohádky "Dobře tak, že je smrt na světě", která posloužila autorovi scénáře J. Drdovi jako volná inspirace. Václav Lohniský (zde ve své životní roli) hraje Smrťáka tak sugestivně, že se prý tehdejší "Pandrholové" po zhlédnutí tohoto filmu na zač. 60. let dočasně zalekli, aby nedopadli stejně jako filmový záporňák v podání R.Hrušínského. Moc dlouho jim to ale asi nevydrželo... Film, který na mě vždy svou atmosférou a sdělením zapůsobí jako zjevení, a z některých scén mě až mrazí. Většinový divák tento snímek ale spíše redukuje na notoricky známou "pohádku", kterou televize každý rok opráší kolem Vánoc, a která je i tak trochu poplatná době svého vzniku. Současně je "Dařbuján a Pandrhola" jediný mně známý hraný film - spolu s o dva roky starší Bergmanovou "Sedmou pečetí" z r. 1957 (zapomenout nelze ani na Allenův snímek "Láska a smrt" z r. 1975, která si utahuje mj. právě ze Sedmé pečeti) - ve kterém se objevuje postavy Smrtky jako viditelná osoba. A ačkoli bylo ztvárnění Smrti v podání Bengta Ekerota strhující, na Lohniského přece jen nemá. UPDATE 26.12.2019 - Když si zpětně čtu ten svůj tehdejší pseudointelektuální komentář, musím se docela smát (btw. to s tou smrtkou jsem tehdy slyšel od Civala a dneska mi to přijde jako blbost, filmů se smrtkou coby viditelnou postavou je podle mě hromada nebo aspoň mám pocit, že jsem jich v posledních letech viděl hned několik). Samozřejmě, že Dařbuján a Pandrhola je pohádka, akorát brutálně poplatná době, což mi tam dneska dost vadí, podobně jako to, že už to znám nazpaměť, protože to v telce reprízují pořád dokola do omrzení a už to vůbec nemůžu vidět. Když se od toho ale odmyslím, tak za mě je tenhle film prostě strašná sranda, u které mám mimochodem tendenci fandit Pandrholovi než té hladové holotě, která se vrhá střemhlav do tekoucího piva, jako správný čecháčci slyšící na vše, co je zdarma (btw. ta představa, že by se skutečně vzalo pivo a nalilo do bahnitého břehu, mi přijde strašně nechutná, navíc by to byla ekologická katastrofa pro ryby a další vodní živočichy). ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Taková lidově-proletářská pohádka s krásně kýčovitou výtvarnou stylizací, pozoruhodně morbidním příběhem, makabrózním smyslem pro humor (to když Smrťák vypouští hlášky typu: Studenou vodou? Blázníš? Ještě by z toho mohla mít smrt!), snesitelně angažovaným podtetxtem a samozřejmě báječnými hereckými výkony Jiřího Sováka, Rudolfa Hrušínského a především Standy Neumanna. Martin Frič natočil film, který je na pohádku poměrně drsný a realistický a na reálný příběh zase roztomile pohádkový. Tak jako tak, je to jedna velká a příjemná švanda. ()

easaque 

všechny recenze uživatele

nostalgické 4* klasika z doby, když ještě byly barevné filmy u nás výjimkou. Sice je pohádka poplatná době a ukazuje jak chudého vykořisťovaného havíře, tak zlého bohatého sládka, ale mě to nikdy nevadilo a neovlivnilo to mé vnímání světa. Je to milá pohádka s velmi dobrým hereckým obsazením i výpravou. A navíc si myslím, že spravedlivou smrtku by děti poznat měli. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()

Galerie (12)

Zajímavosti (23)

  • Dařbuján (Jiří Sovák) vyléčí Matěje Klofáta (Bohumil Švarc) těstem, které mu rozmaže po břiše. Když ale Matěj vzápětí cvičí ve světnici, po těstě není nikde ani stopy. [Zdroj: tv.nova.cz] (Duoscop)
  • Když se čert v podání Otakara Brouska představuje Dařbujánovi (Jiří Sovák), udělá ukazováčkem a malíčkem pravé ruky gesto „rohů ďáblových“. Stejné gesto zavedl v metalové kultuře zpěvák Ronnie James Dio, ovšem o desítky let později. (heavy66)
  • Rozprávku videlo v kinách 2 419 987 divákov, čím sa stala siedmou najnavštevovanejšou rozprávkou v dejinách československej kinematografie v rokoch 1930 až 1989. Celkovo ide o 71. najnavštevovanejší československý film v dejinách československej kinematografie v rokoch 1930 až 1989. (Raccoon.city)

Související novinky

Reklama

Reklama