Maniak

,,NIKDY NEPOCHOPÍTE, CO NAVZÁJEM CÍTÍME“...... /// Že Frodo dokáže bejt dokonalej zmrd věděl už Robert Rodriguez. Erotický hrátky, krvavý dohry a cesta do uchylákovi duše (teď už ale opravdovská!). Hlavním tahák nechť není E. Wood, ale zajímavej úhel pohledu a krvavá filmařina. Škoda, že si příběh pomáhá drobnejma ,,lapsusema“ – mohla bejt ta čtyřka přesvědčivější! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že sbírat ženský skalpy není zase tak těžký. 2.) Nechápu, proč E.Wood nehraje v romantickejch komediích. 3.) Často jsem přemýšlela, jak bych asi dopadla, kdybych sáhla Frodovi na pytlíka. 4.) Thx za titule ,,majo0007“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (13.05.2013)

Nepříjemná psychodepka. Být pěkná mladá prostitutka, tak se cestou z kina ustrašeně ohlížím přes rameno, nečíhá-li na mě - s úmyslem napíchnout mě na svou kudličku - jakýsi Pytlík. Ehm. Khalfoun pod produkčním dohledem Alexe Aji nezklamal a nabídl plus mínus přesně to, co jsem od něj čekal. Kvalitní hororový thriller se špetkou gore a charismatickým záporákem. Tedy v podstatě PéDvojku (btw docela podhodnocený film) v hezčím a zajímavějším formálním kabátku. POV kamera je fajn - a rozhodnutí, že sem tam je tento přímý pohled opuštěn, je docela chytrým tahem. Člověk tak občas může váhat, jestli kamera v tu danou chvíli opravdu je očima vraha, nebo nikoliv, což poměrně zásadně zvyšuje napětí. Celkový dojem mi mírně narušil jeden vcelku debilní moment v posledních minutách, úplné závěrěčné gore inferno ale zas všechno napravilo. Na chvíli aj zamrazilo. 85 % Horror movie of the year (07.02.2013)

Frodo je magor. Dokonce velký magor. A při sledování jeho počínání bude divákovi hodně nepříjemně. S postupem času mu bude dokonce na blinkání, ale za to už lehce můžou kvality snímku. Na Maniaca jsem se těšil. Věděl jsem jen, že v něm hraje ne úplně normální Elijah Wood a že drtivou většinu filmu uvidíme jeho očima. Šmírák v zaplivaném městě skalpující své oběti, který se hlouběji a hlouběji propadá do hlubin šílenství. Ano, je to intenzivní, je to místy děsivé, je to znepokojivé – ale stačí to? Wood hraje hlasem a vzdechy, příběh je, no, prakticky nulový. A záhy začne nudit. Tvůrci na oprýskanou zeď přibijí alespoň hezký obrázek v podobě jakési podzápletky, kdy se nám hlavní „hrdina“ zamiluje do krásné fotografky. Do toho prostupují traumata z dětství, migrény, halucinace. Nic nového pod sluncem na to, jak sofistikovaně se to celé tváří. Po audiovizuální stránce je to celé alespoň neokoukané, nic na tom ale nemění fakt, že jsem od Alexandra Aji na pozici producenta čekal krapet víc. Jako studie osamělosti a odcizení v moderním světě je to málo!! (20.07.2013)

Psychotropní haluz, Frodův fetyš a osvěžovač vzduchu jako terapeutická pomůcka (!!!) He's a Maniac, Maniac on the floor! Nebo jinak, vzpomněl sem si na legendární PoV schízu Smack My Bitch Up a hned mi bylo jasný, že tenhle artový Maniac docela riskuje. To, co na malým formátu může být devízou, dokáže dlouhou stopáž bezútěšně utopit. Nestalo se (!!!) Franck Khalfoun spolu s tvůrčí/producentskou podporou týmu Alexandre Aji servíruje pomalý, atmosfericky nejednoznačný randez vous s nabroušeným loveckým nožem, na kterém je paradoxně právě ten klid tím nejděsivějším. Málokdy si můžete dávkovat přiměřenou brutalitu s takovou přímočarou samozřejmostí, autenticitou a přesto vizuálně vypiplanou do nejmenšího detailu. Není to retro, přesto dokonalá syntezátorová muzika od Roba voní osmdesátkama, Wood není Spinell, přesto mi do toho psychopatickýho hajzlíka sedí, nepřehrává. Zktátka vím přesně, co bude na Maniakovi leckoho štvát, nudit, ale taky přesně vím, co mě na něm baví - je to film, na který se nestačí dívat "z patra", film, který nelze prožít z první. Dost možná, že jeho hodnotu prověří až čas, ale pro mě tohle vypadávání vlasů svépomocí nepůjde pod [final rate: 80%] (09.09.2013)

Po dlouhou dobu jsem si film dost užíval, jakkoliv to zní zvrhle. A právě tak se dá definovat vlastně celý film. Způsob snímání, „atmoška“, vcelku psycho hudba (anebo naopak normální, ale zase v kontrastu s danou scénou, viz „Ave Maria“ pasáž), vyžívání se v brutalitě, krvi a nahotě, docela vymazlená práce maskérů a v popředí toho všeho hlavní hrdina s překvapivě slušně rozpracovanou psychologií (a minulostí), která diváka „skoro“ svádí k fandění (navíc, postupně si člověk plně uvědomuje, jak skvělým castingovým tahem bylo vybrání právě představitele Froda). V čem je tedy háček? Když pominu zbytečně vyhrocené vyústění výše zmíněné „Ave Maria“ pasáže, šlape film jako dobře promazaný stroj až do poslední cca čtvrthodinky. Pak už to jde s každou další minutou čím dál víc do háje a u scény na posteli jsem se už musel regulérně začít smát. Což mi ale přijde jako strašná škoda, když měl Maniak tak výborně „najeto“. Vzhledem k těm 3/4 filmu dávám ovšem ještě slabší 4*. (02.07.2015)