Spring Breakers

Duchovní film pro svět bez Boha před diváky odhaluje planetu utkanou ze snů videoklipové hyperreality, která může být reálně hmatatelná. Stačí jen nasadit správnou pózu a čas se rázem promění z nezachytitelného plynutí do smyčkové koláže, kde minuty neodtikávají, ale pulzují stejně jako světlo neonů. Ale to vše se může velmi rychle rozplynout - stačí jen na chvíli vystoupit z pózy, jenže pak už ale není cesty zpět. Korineho DJský spin na kulturu/generaci povrchu není podvratný v tom, že by ústil do apelativního gesta jako jeho předchozí generační titul "Kids", ale přesně obráceně. Namísto varování představuje omamné a smyslově intenzivní pokušení. Zhmotňuje začarovaný krhu popkulturou hecovaného pozérství a sám sebe činí jeho součástí. Jestliže doposud měli gangstasve smyčce puštěnou "Zjizvenou tvář" nyní si vysokoškoláci budou poutět "Spring Breakers" jako ultimate vzoru jak pořádně zazlobit. Je absurdní číst reflexe, jejichž pisatelé se elitářsky vymezují vůči domnělému publiku, které bude z kina odcházet zpruzelé či zničené, protože očekávalo další disneyáckou taškařici se Selenou a Vanessou, ale při tom oni sami nadšeně skandují "Spring break forever, bitches." Příznačně tak ilustrují, že Korine není v pozici mravokárce, nebo nezaujatého pozorovatele, ani watersovsky zaujatého labužníka. Představuje naopak pro diváky stejného ďábla-pokušitele, jakým je ve filmu Alien pro hrdinky. Kdo včas neuteče, bezmezně mu propadne. (05.04.2013)

Cítím velké rozpaky, protože jsem čekala všechno možné, když jsem četla biografii Harmonyho, ale tohle byl hodně silný neředěný filmový odvar, který každému rozhodně nebude chutnat. Co to bylo ? Ze všech stran na mě Spring Breakers házel gejzíry barev, drog, smíchu, pití, sexu......a to všechno se slévalo v jednu silně deprimující duševní prázdnotu, kterou nelze nepostřehnout u mnohých dnešních teenagerů. Kdo ví, skoro jsem podlehla podezření, že sám Harmony to režíroval pod vlivem drog, protože nám to na tom talíři naservíroval hodně drsně a naturalisticky bez jakývkoliv servítků. Tohle je ten úžasný únik od reality a stereotypu všedních dní ? Na konci jsem se tvářila jak ty holky v bouráku. Při tomhle filmu jsem si vzpomněla na jednoho mého spolužáka, který měl všechno, bohaté a vlivné rodiče, velkou vilu a on sám byl velmi inteligentní kluk. ale nějak se to v něm všechno vzpříčilo a začal bojovat proti životu, který považoval za pokrytecký a stereotypní po svém. Přestal chodit do školy, začal pít, pak se přidaly drogy, až jednou pod jejich vlivem způsobil smrt svého kamaráda. Když jsem ho po letech potkala a ptala se ho, jak se mu daří, tak mi odpověděl, že pak dlouho chodil na psychiatrii a teď dělá někde vrátného. Měl všechno a přesto jeho duše zela prázdnotou......... (18.11.2014)

Zhlédnuto v kině. Předně bych chtěl říct, že tohle bylo určitě snesitelnější, než Korineho scenáristický debut. Ale to taky nebylo nijak složité, vzhledem ke kvalitě jeho debutu. Spring Breakers je film o mladých (?) pro mladé. Harmony se zde opět vyžívá v tom, že překračuje… ne, on už ani ty hranice nepřekračuje, on je ničí. Ničí hranice čehokoliv (dobrého vkusu, morálky) za zvuku dubstepu a vyžívá se v tom. A upřímně, pár částí mě i bavilo (slow-motion scéna s písní Britney Spears byla asi ta nejpovedenější část filmu), jenže mě štvalo to neustále opakování scén a konec, který, řekněme symbolizuje, proč tohoto "pána" neuznávám - on si žije ve svém vlastním světě, kde normální pravidla neplatí. Ok. Ale když se mě snaží přesvědčit, že tohle by mohl být reálný svět a pak se ještě skrze tohle pokouší něco sdělit o životě… ne, díky. Film na jedno použití. 55 %. (27.04.2013)

Tohle kouzelně klame tělem - tedy těly, čtyřmi, dokonale mrdatelnými (to je nejvýstižnější popis). Ale jim navzdory, tohle není blbina pro teenagery, ale naopak art o teenagerech. Byť myšlenkově ne zrovna nejúchvatnější, ale ani ne nezajímavý. A přinejhorším se může mužský divák rozhodnout poslat trochu krve z mozku tam dolů, a bavit se vnadným vizuálem. 7/10 (19.04.2014)

Důkaz, že dnes lze překvapit i s Generací MTV, která se tváří tak, že pokud nemáte Lamborghini, tak se k Vám nebudou znát (a vy nikdy neochutnáte to všechno, co si schovávají pod těmi maličkými plavkami). V první chvíli mě napadlo, že ten člověk chtěl natočit psycho ala Jen Bůh odpouští s artovým fetišem a dlouhými záběry s naprosto nečekanou hudbou, ale tohle mělo v sobě mnohem víc. Očekávání je svinstvo. Já to furt říkám a ... Everytime od Britney Spears už pro mě nebude jako dřív:). (24.08.2013)