Vedlejší účinky

Ta Rumová Můra je snad to nejhnusnější, co kdy brázdilo mou velkoplošnou Sonku! Blil jsem z ní, už když byla Nenáviděna muži a tohle jsem málem kvůli té její krysí držce a užvaněnému startu po dvaceti minutách vypnul. Málokdy se mi stává, že bych měl z nějaké kikiny tak hnusně svědivou vyrážku. Je vážně iritující a prdel Ernesta Borgnina je proti ní rajský květ. Ale k věci. Jak jsem již velkohubě zdůraznil, prvních dvacet minut se táhne jako čerstvě vychrchlaný průduškový hlen a pokud je přežijete, aniž byste vztekle zmáčkli bílý čtvereček na ovladači a pustili si raději plyn, dostanete o něco svižnější, avšak klišovitou kriminálku se stokrát omletým výmrdem. Pardon, chtěl jsem říct zvratkem. Tak ne, mělo tam být zvratem. Nicméně je to kulantně zahrané, Štefan se snažil i celkem režírovat a když odvrátíte zrak pokaždé, když se v záběru objeví ten poštěvák Heleny Růžičkové, dají se tomu ty tři s docela klidným svědomím narvat. (25.05.2013)

To, co se zpočátku jeví jako hluboká reflexe ,,Prozac Nation" v temnějším proudu západní civilizace, změní se postupně ve strhující krimithriller. Steven Soderbergh výborně vybalancoval obě roviny a především skvěle rozehrál jeden ze základních uměleckých, ale i obecně lidských, aktů, totiž prvek hry, v tomto konkrétním případě hry s divákem. Nahlížení na jednu a tu samou událost dvěma rastry, dvěma úhly pohledu, dvěma páry očí, přičemž divákovi je nejdříve umožněn jeden pohled a posléze ten druhý, který onen prvý zcela neguje a danou událost významově úplně převrací. Soderbergh tak šikovně poukazuje na nesnesitelnou lehkost manipulování s médiem filmu, respektive s médii jako takovými. Na to, jak moc nás a naše životy ovládá kdosi neviditelný pomocí fenoménu informace a nakládání s ní. Ostatně přímo ve filmu jedna z postav pronese větu o tom, že když lidé vidí reklamy v televizi na to, že lék je dobrý, uvěří. Film také mimoděk reflektuje současnou krizi mužské role, neb v něm tvůrci modifikovali klasický souboj dvou mužů a proti muži tentokráte postavili coby protivníka dvě silné ženy...v dané historické fázi emancipačních snah archetyp muž proti muži už je asi jen zaprášený archaický přežitek. Každopádně je úžasné, jak Steven Soderbergh jde pokaždé v každém svém novém filmu záměrně zcela neznámou cestou a probádává zase další nový žánr, jeho odvaha je opravdu příkladná... (16.01.2014)

Vynikající a tak trochu (hodně) podvratná žánrovka, která stojí a padá se závěrem. A právě s finální vysvětlující a pointovací desetiminutovkou je problém; a ne pouze jeden. Ne snad že by byla vyloženě hloupá či nedávala smysl, ale... Je tam prostě hned několik naprosto zásadních ale. Což u tak promyšleného snímku zamrzí dvojnásob. (26.04.2013)

No, nebejt toho závěru, tak sem mydlím pět hvězd bez mrknutí oka, protože je to chytrý, výtečně zahraný, napínavý, i emoce se dostavili na rande, uprostřed bijáčku sem trošku popřemýšlel nad farmaceutickým byznysem, řemeslně natočený na výbornou, ale ten závěr pajdá jak Geoffrey Rush v Pirátech z Karibiku. . (13.05.2013)

Betonová zeď je sakra dobrej důvod k tomu šlápnout na brzdy (!!!) Side Effects jsou v úvodu jedním z těch filmů, který vás jen těžko vtahuje do děje a přitom se tváří děsně umělecky. O co tu kruci jde? Steven Soderbergh si od od začátku hraje se záběrem, fotografický kompozice, zlatej řez, hloubka ostrosti, ale po stránce samotnýho děje (díky nejednoznačný ústřední lince) to vypadá, jako by nevěděl, co vlastně chce. Proboha, Channing Tatum - muž, jehož tělo výrazně přerostlo hlavu, ale pořád je tu půvabná Rooney Mara, skvělý že není tou lacině prvoplánovou kráskou. Boj s démony někdy jen vytváří další démony a prvotní roztříštěnost má svý vedlejší účinky - film je příjemně nečitelný, ve svý pokojnosti zůstává velmi znepokojivý a, což není vždycky přímo předepsaný, nenuceně graduje. Kde je teda ta hodnota? No jasně, důraz na hudební stránku, vždyť je to Thomas Newman, ten to umí udělat (americky) krásný. Zákonitě přesnej Jude Law a pak něco jako nevyřčená otázka - "Co je v dnešní době křehčí, zranitelnější? Lidská duše nebo dobrá pověst?" I když jsou Side Effects působivé, pořád zůstávají taktrochu konzumní psychologií, filmem, který ve své velikosti nepřerostl sám sebe. Užívejte po jídle, avšak účinky jsou pouze dočasné, u mě "jen" na [final rate: 75%] (06.03.2014)