Okamžik zkratu

Tí vetrom ošľahaní chlapíci veľmi dobre vedia, čo chceme. Sebakritická reflexia vzostupujúceho podsvetia 90. rokov im umožnila ponoriť sa hlboko do sveta zločinu, drog a násilia. Stopáž nedovoľuje väčší rozmach pre vytvorenie komplexnej kriminálnej ságy a tak zostáva len opakovateľne stráviteľná drsná epizóda zo života vyholených hláv a fitness nadšencov združujúcich sa pod hlavičkou miestneho überhajzla a preberajúcich rajóny. S ohľadom na koncepciu príbehu a tendenciu gradácie explicitnosti násilia v trilógii Pusher by mohol byť alternatívny názov Pusher Zero: Ako to začalo, ako najmiernejší diel série, predchádzajúci všetko ostatné a dopodrobna skúmajúci vývoj organizovaného zločinu z pouličných rybiek do masívneho akvária plného žralokov. A i keď Okamžik zkratu nemá tú charakteristickú dokumentačnú kameru, dodávajúcu dojem surovej realistickosti, nepostráda cool efekt a i keď je to narozdiel od populárnej dánskej série jasný mainstream, ničím nešetrí a spoľahlivo naň až tak rýchlo nezabudnete. Herci sú typovo nebývalo skvele obsadení, dej je slušne nadopovaný steroidmi a produkčný podpis Nicholasa Windinga Refna tam predsa len je trochu cítiť - či už je to úvodnými titulkami v podobe predstavovačky postáv, spomínaného obdobného vývoja príbehu alebo skutočne nezabudnuteľných postáv (najmä Tóti a Bruno sú skutočne trieda). Záver s trojitou montážou v jednom obraze uprený na oči antagonistov stojacich proti sebe a nožnice na stole vydarene evokuje spaghetti westerny. Náhla tma a záverečný záber nás síce ochudobnia o pravdepodobne veľmi šťavnatú scénu, ale na druhú stranu sa tým dostavuje pocit nejasného ukončenia, ktorý dáva priestor diváckej predstavivosti - teda len v prípade, že ste poriadne nesledovali, inak viete, komu tá ruka patrila. 75% (19.06.2014)

Překvapivě dobrý, čekal jsem nějakou televizní srágoru a zakoukal jsem se během prvních pár minut. Neni to nějaká vyložená gangsterka, prostě banda Islanďanů krade a fetuje a stoupá v hiearchii podsvětí malinkýho Reykjaviku. Odsejpá to slušně a má to docela zajímavý obsazení, nejvíc mi utkvěl Jóhannes Haukur Jóhannesson. 70% (13.11.2014)

CITÁT - Pijete často? Měl jste někdy vokno?.......... Jak tento příběh specifikovat, aby to bylo jasné? Sex, drogy, Rock"n"Roll je asi nejvýstižnější. Hudba je povedená a ladí s příběhem. Kamera je někdy šíleně rychlá, to proto, že se snaží ladit s příběhem. Dokonce dojde i na nádherná komiksová okna, se kterými si kameraman pěkně hraje. Herci jsou prostě takový, jací se do příběhu hodí. Kluci jsou tvrďáci a holky jsou hezký. Hlavní hrdina Stebbi si svůj příběh sám převypravuje a tak je divák skoro stále v obraze. CITÁT - Nevypnul jsi dětskou pojistku......... Celý příběh se žene kupředu jako kupa heroinu. Divák jen očekává, kdy přijde ten okamžik zlomu a zatím neví, zda to bude pro Stebbiho dobré nebo špatné,protože je to sice drogový dealer a feťák, ale se to sympaťák a divák mu fandí. Okolo 100 minuty můžeme vidět, že Stebbi psycho (Porvaldur David Kristjánsson) má ve svém pokoji plakát skupiny Metallica z jejich alba Ride The Lightning z roku 1984. CITÁT - NASER SI!!!!!.................. (12.12.2014)

Islande, ty ostrove pošmourný, ty filmová děvko! Klasický propriety tohodle ostrova jako typickej humor (škoda, že postupně dost vyprchá, kam se hrabe benzín), tak syrová, hutná atmosféra. Technická stránka je výtečná, stejně tak i herci (a ano, jak zde již bylo řečeno, ten nádech tvorby z ne ostrova méně na sever tam je). Některý scény pro mě byli dosti překvapivé, takže jednoznačný klad. Co mi ovšem trošku vadilo bylo zpomalení tempa v mezičase, kdy chvílemi děj zápasil s lehkou nudou a potýkal se s jemným náznakem rozplizlosti příběhu, však brzo tyhle půtky děj brzo vyhrál a nedostatky v závěru solidně srazil na kolena. (01.05.2013)

Euforie není zadara-"Něco ve mě nechtělo přestat". Výlet na největší ostrov a jeho narkomafii. Pokud se vypořádali s mafii stejně rychle, jako když v roce 2008 jejich stát zbankrotoval a nyní jsou na rozdíl od Řecka v pohodě, tak klobouk dolů. I když Ďábla neobelstíš tak snadno. Pojišťovací podvody na "bouračkách" měli celkem vymakaný. Hierarchii obchodu taky, akorát sem nepochopil, proč na klíčových postech byly smažky. Jasně dají se snadno ovládat, ale jsou stejně dobře nepředvídatelní a nespolehlivý. (usmažil si mozek). A volá maminka" Našel jsem si tady fajnovou práci"...Jo a Trainspotting je jen jeden. (10.04.2015)