Hej-rup!

Radek99 (předpokládám, že 99 je ročník) píše svoji skromnou recenzi takto: "Film tak levicový, že i automobily v něm jezdí vlevo..." Ano, je to tak, v té době jezdily automobily vlevo, ježdění vpravo zavedl až Hitler. Ale vážně. Jak se na to dívat teď, po tolika letech? A kdo to vůbec byl ten Voskovec a Werich? Koketovali s komunismem, ironizovali ruskou novotvarovou mánii, fandili chudákům, rádi se považovali za honoraci? Asi oba dva byli oním Simonidesem, napůl továrníkem a napůl nezaměstnaným - třetí půlka pro socialistu už není k dispozici. (11.04.2015)

Náhle zkrachovalý továrník Simonides (Jan Werich) a hladový a nezaměstnaný dělník Filip (Jiří Voskovec) se snaží vydělat si na živobytí, jak se dá. A ze zavšivené noclehárny a z "uměleckých" zahradníků se brzy vypracují do čela dělnické fabriky na výrobu mléka. Idealistická levicová pasáž někde od druhé poloviny dnes může působit snad směšně, nebo i odrazujícím způsobem, protože všichni víme, jak to u nás o pár let později dopadlo. Ale každý mladý člověk má v sobě ideály a každý mladý člověk snad musí cítit podobně jako kdysi V+W, takže ji nelze zatratit jako komunistickou propagadu, i když ji od ní odlišuje snad jen ten humor. Příjemně mě překvapily originální a pro V+W netypické filmové narážky (jinak jim využívání již ve filmu použitých gagů nedělalo problémy): krátká a úderná ejzenštejnovská montáž, Voskovcova instruktáž, jak líbá Fairbanks nebo Mozžuchin, a zcizující efekt s happyendem. Ze všech gagů mě asi nejvíc pobavil přespolní běh! (04.12.2007)

Snímek humoristické dvojice Voskovec & Werich myšlenkově představuje kolektivizaci a boj proti nezaměstnanosti. Dalo by se plně říct, že se jedná o agitku v boji proti kapitalistické nespravedlnosti a těžko posoudit bylo-li tomu skutečně tak. Snímek má stejný námět, jako ruský film ´Generální linie´ (1929), ve které se chudé ženě Marfě po několika neúspěších podařilo přesvědčit zemědělskou komunitu, aby ovlivnili svůj další osud. A vybudovali družstvo, postupně rozšířili výrobu a jak jinak, jejich životní úroveň se náležitě zlepšila. To samé máme tu, jen se jedná o chudé dva nezaměstnané chlapíky, původem z rozdílné sociální vrstvy, právě v podání Voskovce a Wericha, kterým se hned na poprvé podařilo přesvědčit chudé dělníky, aby taktéž ovlivnili svůj další osud. Dostavili nedokončený dům, ve kterém se zabydleli, vybudovali družstvo s postupně se rozšiřující výrobou a i jim se životní úroveň náležitě zlepšovala. Hlavně začal konkurenční boj s úhlavním podnikatelským nepřítelem. Voskovec s Werichem však do celého děje samozřejmě také zakomponovali několik skečů a humorných scének, které pobaví i dnes. Asi nejznámější scénka je o stříhání živého plotu, ale na výběr je toho skutečně hodně. Film má tedy, kromě humoru, moralizační strukturu v době hospodářské krize a velké nezaměstnanosti. Inspirace s výše jmenovaným ruským snímkem je zřejmá, avšak buď jak buď, humoristická dvojice V&W to vzala po svém, očekávaně pobaví a to je hlavní. Kritika doby spojená se satirou je ukázková a ve své podstatě inspirativní i dnes. (12.09.2020)

Honzíka Wericha se mi z nějakého podivného důvodu hrozně dobře poslouchá. Nemohu se nabažit jeho skvělého humoru a jemné hlazení naší mateřštiny. S Jiříkem Voskovcem vytvořili nesmrtelné duo, které bude mít jistě stále své fanoušky. K tomuto snímku bych si dovolil snad pouze dvě výtky. Jedna výtka se týká katastrofální technické stránky. Člověk musí mít opravdu bedlivě nastražené uši, aby mu nic neuteklo. Zázračná není ani kamera. Druhou výtku bych měl k lehce ideologickým závěrečným minutám. Zbytek filmu byl vynikající. Scénky z 5* hotelu a pracovní začátky v čele s plotostřižnou ve stylu Pata a Mata, se mi zabydlí v paměti na pěkně dlouhou dobu. Pánové mi připravili opravdu velmi příjemné chvilky. Těším se s nimi na další shledání. (07.09.2017)