Challenger

Challenger je dobrý příklad toho, že když aplikujete ruský přístup k práci, dostanete ruský výsledek, a to i přes to, že jste Američané. No a potom vám nezbude než se tohoto přístupu držet i po dobu vyšetřování, tedy místo snahy zjistit skutečnou příčinu, je nutno usilovně vyrábět mlhu a metat ji okolo sebe, aby se nepřišlo na to, že jste to těžce podělali. Ono se na to pak stejně přijde, ale koupíte si trošku času a nabijete hlavně konspiračním teoretikům, takže bude vždycky existovat určité procento jedinců, kteří tomu bullshittingu budou věřit a šířit ho dál... Ironií osudu je, že herec William Hurt zemřel podobně (vlastně s ještě fatálnější diagnózou) jako prof. Richard Feynman, kterého v tomto filmu ztvárnil na smrt nemocného. (Druhé zhlédnutí, první 19. 8. 2015) (01.09.2022)

Co stojí za jednou z nejpalčivějších havárií v historii americké pilotované kosmonautiky? Chyba lodního tesaře? Známý japonský sabotér Samoseto? Proměnná na mysu Canaveral v podobě mrazivého počasí? Šlendrián NASA a vedení dodavatelských firem? Hawesova dramatizace úhlem pohledu jednoho z projektantů výbušného Manhattanu vám dodá dostatek odpovědí i poznání, že matematický výpočet bude vždycky přesnější než víra v dobré konce.. Hurt i Greenwood standardně velmi dobří. (28.01.2016)

Celý príbeh je taký ťahavý až miestami nezáživný. Je jasné, že na takejto téme sa nedá udržať napätie počas celého filmu, ale trochu pridať na dynamike by nebolo naškodu. Hlavne keď hlavnú zápletku (výbuch) ukážete hneď na začiatku a už sa nemáte kam pohnúť a len sa držať vopred určeného zámeru. Ale uznávam, že sa režisér nedržal len posádky a vyšetrovacej komisie, ale trochu zabrdol aj doživota fyzika Richarda Feynmana. Jeho snaha o vyšetrenie tragédie bola najzaujímavejšia z celého deja a v podstate ma ani tak nezaujímala tragédia ako jeho životný príbeh. (02.02.2016)

Feynmana jsem znal jen z jeho přednášek a jakožto držitele Nobelovky. Vůbec jsem netušil, že byl členem vyšetřovací komise Challengeru. Samozřejmě je to celé lehce poupravené, kvůli vyprávění a dramatizaci. Například to dle filmu vypadá, že až díky Feynamanovi začali zkoumat vliv nízké teploty. Naopak to bylo to první, na co většina upozorňovala, včetně CNN, která (jako jediná velká zpravodajská stanice) vysílala živě z místa. Mimochodem na zveřejněných rozhovorech mezi posádkou a KSC můžete zaslechnout i pár vtípků na téma studeného počasí. Feynman poukázal hlavně na absurdní pravděpodobnost selhání, kterou si NASA stanovila. Dále na velké chyby v komunikaci NASA a dodavatelů. Svoji roli sehrál i při oné demonstraci účinků chladu na těsnění SRB. (02.10.2016)

Kde leží zlatá střední cesta mezi vědeckou etikou, osobní odpovědností vůči sobě sama, pravdou a politikou? Drama o vyšetřování jedné z největších tragédií vesmírného programu na samém sklonku studené války nezávislou komisí, kde má však každý člen nějakou svou tu více a tu méně skrytou agendu. Drží se to skutečnosti a zároveň to splňuje krytéria dobrého konspiračního thrilleru; zákulisní politikaření, potají doručované poznámky, ztracené zápisky, nespolupracující management... Je to tu vše. A ač je to primárně právě o vyšetřování příčiny havárie, tak to zdaleka není jen o ní. (04.05.2014)