Hotel Modrá hvězda

Hotel modrá hvězda jsem už jednou viděl, hodnotil i komentoval. Je to již ale nějaký ten pátek a bylo to v době, kdy jsem se o Natašu Gollovou s Oldřichem Novým ještě nějak moc nezajímal a výsledný dojem byl spíše chladný. Proto jsem si tedy řekl, že bude lepší původní hodnocení smazat a kouknout se znovu, abych byl v obraze. A již na začátku jsem byl potěšen. Nataša Gollová je zde ve vrcholné formě. Sice poněkud panovačná ale tím i roztomilá a vtom oblečku s kloboučkem ji to moc sluší. Příběh o zdědení zchátralého hotelu, který nese stejné jméno jako prestižní hotel uprostřed města je v rámci pamětnického filmu dobrý a i pánské trio Pivec-Pešek-Novotný fajnové. Po pár minutách nastoupí na scénu Oldřich Nový ve své typické poloze úlisného mlovníka a jeho svádění s Nataškou je moc roztomilé. Ani jsem zde zpočátku moc nevnímal žádné zastaralé prvky a připadalo mi to jen jako poctivá old schoolová šarmartní podívaná, která se velice dobře sleduje. Ovšem druhá polovina filmu byla stále dobrá sledovatelná, bohužel ale trochu slabší a nepříjemně mi připomněla můj chladný dojem z prvního zhlédnutí. Trochu tomu už chyběla ona lehkost a pevnější línie začátku. Bylo tam nějak moc nedorozumění a postav najednou, aniž by to bylo více využito. I tak jsem se určitě stále nenudil a Nataši vypytí několika skleniček najednou bylo úžasné. Milá je z dnešního pohledu ukázka dobového kabaretu s hitem Slunečnice, který má opravdu povedennou melodii i text. Jestli mě něco opravdu mrzí tak hodně uspěchaný závěr, který působí přinejmenším podivně. To mi ale nezabrání, abych Hotel modrá hvězda považoval za velice příjemný film a nemám problém s nadprůměrným hodnocením. (07.08.2020)

Několik dobrých hlášek a scén, jedna kultovní píseň, ale ne vždy to drží pohromadě, ne všechny scény jsou vtipné a zajímavé, natahované to je jak moje pět let staré trenky a tentokrát to ani mezi Novým a Gollovou tak nejiskří jako jindy. Možná za to můžou poněkud neujasněné typy postav, kdy se můžou mávnutím proutku měnit, jak scenáristu zrovna napadlo. Typický film "na rybu" - rychlokvaška na uvedení do kin před Vánoci. (16.04.2017)

Aby som neurazil tú armádu nostalgikov nachádzajúcu potešenie pri sledovaní prvorepublikových a protektorátnych filmov ponechávam pôvodné hodnotenie a opätovne vyjadrujem ľútosť nad tým, že v ČSFD nie je zavedené desaťbodové hodnotenie. Komentovať nie je čo, film sa ničím nevymyká z filmovej produkcie tej doby. (06.11.2020)

Hotel Modrá hvězda je neodolatelnou komedií z mnoha důvodů. Vedle skvělého obsazení a vtipného scénáře i díky tomu, jak utváří filmový prostor onoho titulního místa. To na rozdíl od hotelu ve druhém okresu působí na první pohled jako kulisy (a také oproti slavnějšímu jmenovci bylo skutečně vystavěno v ateliéru) – tedy jako jakýsi divadelní, vysněný svět rozkročený mezi minulostí a přítomností či snem a skutečností, v němž je možné osvobodit se od zábran, očekávání i předpojatostí… a začít skutečně žít. Jeho dvojznačnost posiluje zvláště to, jak integruje vnitřní s vnějším a interiér (se skrytým, nitru podobným ohniskem v tetiččině budoáru) s exteriérem. Právě v tomto filmu – mimochodem tři roky před Caprovými mistrnými Jezinkami a bezinkami – propojil Frič smysluplně a stylotvorně okolí domu s jeho vnitřkem. Útulnost a stabilita vzrůstá venkovním mrazem. Zasněžené město se zdá být snesitelné jen z oken vyhřátých pokojů, obývaných lidmi, kteří rezignovali na starosti a mění-li si mezi sebou své osudy, napovídají, že karneval neskončí před Popeleční středou. – Právě to je ovšem pochopitelně určitá slabina filmu: příběh sám působí nepravděpodobně a masopustní zábava je příliš povrchní, aby nechala to, co v jejím podloží vzklíčí, vzrůst a plodit. Kdyby se byl příběh odehrával mezi Vánoci a Silvestrem, tedy v delším časovém období, mohl by režisér do filmu integrovat další kvality a sujet rozvinout a ukotvit ve věrohodnějších vztazích a s životnějšími perspektivami, jak to může ilustrovat například rámec pozdějšího Wilderova Bytu… (28.12.2023)

Jeden z těch nejlepších filmů pro pamětníky, na který se dá dívat i po osmdesáti letech. Nataša Gollová ústřední rolí v kuchyni s rozbitými talířky připomíná svoji nejslavnější roli Evy, co tropí hlouposti. Její roztržitost ji přivede do blázince, aby se na to náhle stala majitelkou zašlého a zapadlého hotelu Modrá hvězda, ve kterém bydlí tři mírumilovní bezdomovci. A jak to už v těchhle veselohrách bývá, tak zrovna se najde host a jejím samozřejmě slizsky uhlazený Oldřich Nový. I když v tomto filmu mi zase ty jeho sladké řečičky tak nevadily jako v jeho jiných filmech. Zamiluje se do Nataši, přičemž je zasnoubený s Adinou Mandlovou a nakonec film končí šťastně. Oldřich kráčí k oltáři s Natašou a Adina s jiným chlapem. Je to dobře napsané. Stále to baví oproti jiným ukřičeným veselohrám s Vlastou Burianem. Kulisy jsou krásně propracované a hotel z venku v televizních ateliérech vypadá pitoreskně. Píseň Slunečnice musela být ve své době obrovským hitem. Jen ta zpěvačka, co ji zpívala, měla šíleně prochlastaný hlas. [12274. hodnocení, 192. komentář, 84%, 405. nejlepší film] (16.11.2021)