Reklama

Reklama

30 minut po půlnoci

  • USA Zero Dark Thirty (více)
Trailer 1

Děj snímku vychází ze skutečných událostí a v průběhu deseti let sleduje vyšetřování, které vedlo k vystopování Usámy bin Ládina (1957 – 2011). Ten se stal po teroristických útocích z 11. září 2001 jedním z nejhledanějších lidí na světě a navzdory vypsané odměně nebylo známé místo jeho pobytu a předpokládalo se, že by se mohl skrývat v afghánských či pákistánských horách. Celých deset let po jeho stopě pátral elitní tým vojenských a speciálních agentů, kteří pracovali v utajení po celém světě. Hlavní protagonistku napínavého snímku představuje agentka CIA Maya (Jessica Chastainová), která krok za krokem rozplétá komplikovanou síť teroristických buněk a během brutálních výslechů narazí na jméno Abu Ahmed, které zmínili agentům CIA vězni při výsleších v tajných věznicích. Abu Ahmed by se mohl stát klíčem k celému vyšetřování a dovést agentku k samotnému vůdci islamistické teroristické organizace. Situaci však komplikují další teroristické útoky, vzrůstající nebezpečí v Pákistánu a stále větší nedůvěra politiků. Maya je však odhodlána dovést svůj osobní boj až do konce a nejnebezpečnějšího muže světa dostat za každou cenu. (Česká televize)

(více)

Videa (4)

Trailer 1

Recenze (881)

pepo 

všechny recenze uživatele

strašne škodoradostne ma baví predstava teenagerov, ktorí na toto išli s očakávaním našlapaného thrilleru o chytaní Bin Ládina. Ale viac ma mrzí zmýšľanie milovníkov uzbekistansko - nórsko- švédskych sociálnych drám ( "umenia") , ktorí to nikdy neuvidia pretože je to americká patriotistická blbosť. Môj názor - Vynikajúci film, ale paradoxne nie moc vzrušivý biják. Emócie a adrenalín síce chýbajú, ale ak je človek na to správne naladený čaká ho pecka, ktorá bude ešte dlho doznievať. Oveľa lepšie než preceňovaný Hurt Locker. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Obsahuje SPOILERY. Boj proti terorismu na způsob Fincherova Zodiaca, jiné dlouhé detektivky bez uspokojivého závěru. Zločinec zde sice je po dlouhém a vyčerpávajícím pátrání dopaden, ale velkou satisfakci to nepřináší ani hlavní postavě, ani divákovi. Maya dá v posledním záběru po několikaletém pracovním zápřahu průchod svým emocím, aby si uvědomila, že vyřešením případu ztratila jediný životní cíl. Stejně jako pro Jamese z Hurt Lockera pro ni služba vlasti představuje emocionální výplň existence. Myšlenkou dostat národního nepřítele číslo jedna přitom není posedlá od prvních minut a my tak můžeme paralelně s vyšetřováním sledovat její charakterovou proměnu z vyjukané holky, která právě dokončila školu a teď šokovaně sleduje brutální výslechové metody, v bezcitnou svini, která bez rozpaků využívá svých pravomocí. Výraz „motherfucker“ pro popis své osoby použije v nadsázce sama, snad i na důkaz umrtvení posledních zbytků své ženskosti. Procedurální thriller se velmi elegantně prolíná s psychologickým dramatem, aniž by bylo třeba jediné odbočky do hrdinčina osobního nebo soukromého života, který v podstatě ani neexistuje. Její rodinu nepoznáme, přátele ani domov nemá. Je zároveň viníkem i obětí štvavého honu na teroristy. ___ Knižní rozdělení filmu do kapitol nejenže rytmizuje vyprávění, zároveň vytváří divácké očekávání, které následně není naplněno. Stejně nám požitek z filmového napětí upírají velmi konkrétní fakta (kolik je v úkrytu lidí) a titulky s konkrétním určením času a místa, neboť díky zpravodajství povětšinou víme, k čemu tehdy a tam došlo. Jednotlivé epizody nejsou soběstačnými celky s jednoznačnými pointami a nenahraditelným místem v celkové struktuře vyprávění. Jde o trsy informací bez pevné kauzální provázanosti. Epizodické vyprávění není maskováno důsledným "zaháčkováním" jednotlivých scén, protože ani ve skutečnosti neprobíhalo pátrání plynule (jedno zjištění vede k dalšímu), nýbrž skokově. Namísto stěžejních dějových odhalení se objevují jen další dezinformace a slepé uličky. Vyšetřování má podobu řetězce šťastných náhod a intuitivních rozhodnutí, narušovaných selháními lidského faktoru. Implicitně je prvek (ne)štěstí přítomen ve dvou scénách: krátce před osudovým Setkáním přeběhne přes cestu černá kočka a v den zásahu „kanárci“ zabíjejí čas házením podkov. ___ Jde o sběr dat a práci s pravděpodobností, nikoli o vyvozování jasných závěrů, pročež rozhodující okamžik připomíná situaci à la Schrödingerova kočka. Na pouhé nositele informací, v krajním případě na pouhopouhé zkratky, jsou redukováni také lidé, kteří buď něco ví a je třeba to z nich dostat, nebo mohou klidně zemřít (případně být bez dlouhého vysvětlování někým vystřídáni, jako šéf CIA). Není důležité, jak se kdo jmenuje a co dělá ve volném čase, ale co ví. Veškeré dialogy, ať v kanceláři nebo v restauraci, se sbíhají k témuž – k práci. (Informačně přehlcený je již prolog s mnoha překrývajícími se zvukovými nahrávkami z 11. září a k nejznepokojivějším momentům filmu patří průlet kamery místností zaplněnou servery,) ___ Maya z tohoto hlediska představuje další nerdovskou postavu současné kinematografie. Výjimečně inteligentní, zaměřená na fakta, lhostejná k citům (a stravující se jídlem dost pochybné úrovně). Vojáky, kteří pro ni vykonávají špinavou práci, bere takřka jako herní avatary, kteří mohou zemřít, ale jí samotné to nikterak neublíží. Během jedné z výslechových scén jí stačí, aby dozorci poklepala na rameno, a ten za ni udeří vězně. Závěrečná akce pak připomíná jeden z levelů her typu Call of Duty – několik vojáků bez individuality metodickým pročesáváním jednotlivých místností rozlehlého sídla postupuje k hlavnímu cíli. Nemáme, s kým bychom se identifikovali, do tváří zřetelněji vidíme jen některým obětem. Žádná heroická hudba nebo snaha vytvářet napětí. Tělo zastřeleného bin Ládina má v konečném součtu nižší hodnotu než nalezené datové nosiče a tištěné dokumenty. Informace jsou příznačně cennější než lidský život, o čem svědčí i prostředí, v němž se Maya po většinu filmu pohybuje. Neustále obklopená monitory, štosy papírů a datovými médii. Největší kulturní zážitek pro ni představuje prohlížení si obrovské obrazovky se satelitním záběrem teroristova domnělého úkrytu. Jako kdyby šlo o videoartovou instalaci v galerii. ___ Ve Spojených státech vyvolal film velké pozdvižení údajnou apologetikou mučení. Vnímat však Zero Dark Thirty coby fikcionalizaci spravedlivé pomsty za 11. září považuji za důkaz mimořádné divácké necitlivosti vůči vyjadřovacím prostředkům filmu. Mučení nemá podobu divácky vřelé atrakce, ale nepříjemného hororu, kdy nás kamera v jednu chvíli nutí přijmout hledisko oběti. Není to waterboarding, co vyslýchaného přiměje říct požadované informace, nýbrž teprve „lidský“ dialog u stolu a společného jídla. Jak jsem již zmínil, nátlakové metody nejsou ospravedlňovány ani tím, že by vedly k jasným zjištěním – až do finále se sází na nejistotu. Film si po celou dobu klade otázku (a nás směruje k témuž), stálo-li to všechno za napáchané zlo. Odpověď sice nedává, ale dostatečně politický (navzdory režisérčiným prohlášením o nepolitických záměrech) je už tím, že příběh o likvidaci amerického nemesis nepředkládá v podobě žánrové střílečky, jejíž sledování by nabízelo pocit jakéhokoli zadostiučinění. Čím nechci zpochybňovat výjimečnou řemeslnou úroveň snímku, k níž nelze mnohé namítat, ať už se budeme bavit o kameře, zvuku nebo střihu. ___ Pro ty, kdo dokáži ocenit film, který je vtahující navzdory tomu, jak moc je divácky nepřístupný (resp. je vtahující tím, jak je nepřístupný), jde o to nejlepší, co v Hollywoodu loni vzniklo. 90% Zajímavé komentáře: FlyBoy, Traffic, Wisborg, T-pack () (méně) (více)

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Kathryn Bigelow natočila své filmové ,,WikiLeaks" a jak už to v takovýchto případech bývá, (filmová) realita je hodně bolestivá. Renovovaná režisérka už ale ve svém posledním filmu Smrt čeká všude ukázala, že její novou filmovou specializací je nejen fenomén války, konkrétně pak speciálně té, v níž se angažují americké vojenské síly, ale i právě pokus o reálné postižení skutečnosti. Subjektivně vnímám její předešlý Oskary ověnčený film jako jeden z filmů nejautentičtěji reflektujících realitu války, co jsem kdy viděl (podobně se v tomhle smyslu v Reflexu zmiňoval třeba i český veterán z Afghánistánu), stejně tak se Kathryn podařilo v 30 minut po půlnoci divákovi nastínit rastr západní ,,reálné politiky", tedy odosobněné vize technokratické přístupu ke správě věcí veřejných. Tihle lidé dopadají v konečném vnitřním bilancování nakonec mnohem hůře, než elitní vojáci - ti i přes různé posttraumatické stresové stavy obvykle bojují za něco (vlast, ideje, ideologie...) a mohou prožít pocit vítězství a tedy i prožitek nějakého smyslu svého konání, kdežto technokratičtí agenti/ky CIA mají v sobě od začátku jen pocit prázdnoty a osamění. Bez citů, bez katarze, jsou čímsi na úrovni stroje. Zajímavý je nový prvek v koncepci režisérky, oproti předešlému snímku Smrt čeká všude je v ryze mužském světě silně akcentovaný ženský prvek - postava silné ženy, agentky CIA, patrně záměrně obsazená navenek křehce vypadající herečkou Jessicou Chastain. Co zbylo ze západního světa před 11. zářím? Lidský život má menší cenu než informace, tajné služby a armáda stojí nad zákony, a to nejen nad zákony země, v níž právě operují, ale i nad zákony mateřských zemí, které se deklarují coby pilíře demokratického zřízení, v němž je dodržování lidských práv základní podmínkou fungování systému... ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Třicet tmavých nul je typická Oscarovka! Námět takový, že by se z toho hvezdotřpytný prapor zapíchnutý v ropném barelu mohl samou hrdostí utřepotat, protože hrdinný strejda Sam potřel to nejzlejší zlo, které ovšem sám vyrobil a nechal kultivovat. Kdyby na to někdo soudný, třeba krejčí, vzal nůžky a udělal z toho čtyřicetiminutový kraťas, mohl to být docela príma pilot k seriálu, který by pro nezájem diváků dále nepokračoval. Ale Osral je Osral, tudíž třicet minut slušné akce na dvě hodiny nudného žvanění kancelářských hemoroiďáků je až až! A tak se plynule dostávám k nominaci na nejlepší herečku. Bravo, bravo! V hlavní roli je tam totiž cosi, k vůli čemu každý chycený tenorista okamžitě vyžvanil úplně všechno, jen aby se to k němu nepřibližovalo, přičemž si předtím nechal drtit koule a topit se mokrým hadrem na držce a ani necek! Její výkon je prostě dokonalý. S konstantním výrazem "mámzašitoukundunoaco" se potácí celým filmem, až má jeden pocit, jestli Romero zase nezačal režírovat. Dokonce si myslím, že byla tak statická, až po těch dvou a půl hodinách ještě více zrezla. No fujtajxl, nominace jako vyšitá! Domnívám se, že honění Usámy může být daleko větší zábava, tak mě teď omluvte a uvidíme se za takových deset minut... ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

"The ultra-professional result may be easier to respect than enjoy," napsal Peter Debruge v recenzi pro Variety a já tuhle větu můžu podepsat. Kvalitní zfilmování procesu, který vedl k objevení úkrytu Usámy bin Ládina a k jeho zabití. S Jessicou Chastain jako "zažranou" agentkou, s chladem, bez emocí. Což byl asi jediný způsob, jak takhle brzo po daných událostech příběh natočit, aby z něj nevznikla buďto tupá propaganda, anebo naopak trapná antiamerická konspirace. Palec určitě nahoru, ale užil jsem si to? Ne. Pořád je to spíš tříhodinová nuda v poušti než vtahující válečný zážitek. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (45)

  • Podle propagačního letáku má originální název filmu čtyři významy. Názvy zastupují 30 minut po půlnoci ve vojenském slangu, provedení operace pod rouškou tmy, čas odletu helikoptér ze základny při této operaci a mataforu pro neúnavný desetiletý hon na Bin Ládina. (Linkyc)
  • Jessica Chastain prostudovala téměř každou knihu týkající se tématu Usámy bin Ládina nebo boje proti terorismu. Seznámila se i se strukturou a fungováním CIA. Se skutečnou agentkou, kterou hraje, se však setkat nemohla a dokonce pochybuje, že by si obě byly nějak fyzicky podobné. (Brousitch)
  • Oproti filmu Code Name: Geronimo (2012), který se věnuje stejnému tématu a byl v televizi vysílán 4. listopadu 2012, tedy dva dny před americkými presidentskými volbami, byl tento vysílán až po nich. (JoranProvenzano)

Související novinky

Tom Hanks, Will Smith a kupa kriminálníků

Tom Hanks, Will Smith a kupa kriminálníků

01.07.2015

Ansámblové drama Triple Frontier už je ve vývoji přes pět let. Dlouho to vypadalo, že se ho ujme oscarová Kathryn Bigelow (Smrt čeká všude), ta ale dala přednost 30 minutám po půlnoci. Projekt tak… (více)

Uncharted má oscarového scenáristu

Uncharted má oscarového scenáristu

17.11.2014

Sepsat celovečerní adaptaci videohry Uncharted není legrace. Na tomhle úkolu si vylámalo zuby už několik lidí, a to včetně Davida O. Russella (Terapie láskou), Thomase Deana Donnellyho a Joshuy… (více)

Jessica Chastain si zahraje Marilyn Monroe

Jessica Chastain si zahraje Marilyn Monroe

26.04.2014

Nejblonďatější sexbomba z padesátých let má momentálně víc pozornosti než řada jejích současných kolegyň. V Mém týdnu s Marilyn dostala tvář Michelle Williams (Prokletý ostrov, Blue Valentine),… (více)

Reklama

Reklama