30 minut po půlnoci

Kathryn Bigelow podobně jako v Smrt čeká všude podniká realistickou, snad až dokumentární exkurzi do válečného prostředí, přičemž se nám ji snaží přiblížit skrz emocionálně zabarvenou optiku jednotlivce. Co však v předchozím opusu fungovalo, nyní působí poněkud úmorně. Film neustále osciluje mezi dějově nepříliš vzrušujícím (polodokumentárním) politicky laděným tlacháním a zmiňovaným emocionálně zabarveným thrillerem. Speciální agentka Maya, byť skvěle zahraná Jessicou Chastain, nepředstavuje až tak sympatický charakter jako Rennerův seržant William. Informace jsou nám podávány střídavě z různých období, prostřednictvím postav i médií, zmapování kauzy je tedy všestranné, ale méně divácky zábavné... 7/10 (26.01.2013)

Nerozumím světové politice tak, abych tu měla nutkání mudrovat, jestli to sedělo obsahově a je mi to celkem putna, protože jsem nadšená (opět) z šedesátileté Kathryn Bigelow. Styl věcný a tak přitažlivě odtažitý až na hranici dokumentu, dalek ubrečenosti a patosu. Konečně (!!!) jednou válečný film bez umírajícího kluka, který šel prvně do akce a do tklivých houslí se loučí: řekněte mámě, že jsem to nezkazil. Za 5 bez zaváhání. (24.03.2014)

Problém, který mám s Kathryn Bigelow, je ten, že pro mě je to strašně chladná režisérka a nikdy mě nedokáže do příběhu opravdu dostat. Dopadení Bin Ládina trvalo deset let a šlo se po malých krocích, film je přesně takový. Natahovaný, výslechy, spousta jmen a hlavně informace, informace a zase informace, z toho všeho vznikl ne příliš divácký film, nikdo ho však pravděpodobně nedokáže plně odsoudit, protože své nesporné kvality má, řemeslně a technicky je to skvěle odvedená práce s několika momenty, které působí opravdu velmi realisticky. Jessica Chastain je výborná, ale v podání Bigelow jsou všechny postavy stále jen figurky, ke kterým se divák nemá šanci dostat, o nějaké emoce se režisérka snaží až v závěrečné scéně, nevím, jestli to není už pozdě, on po téměř celou dobu je vlastně divák nezúčastněný, žádné napětí, ani nic pohlcujícího. Od objevení domu mě však film chytl a přiznám se, že u samotné akce mi tuhla krev v žilách. Zero Dark Thirty je dobrý film, divák se však musí připravit na to, že z větší poloviny to je prostě nuda a je jen na něm, jak přistoupí k celku, stále mě to však bavilo více než třeba Spielbergův Lincoln. (16.01.2013)

BIG UP Kathryn Bigelow! Názory, že první dvě hodiny se nic neděje jsou úplně mimo (to co se děje první dvě hodiny je naprosto fascinující sledování vyšetřovací procedury, nevím kdy jindy než teď by tohle mělo být aktuálnější a zajímavější), finální zátah už je jen třešiňka na dortu, která podle mě předchozí dvě hodiny zdaleka nepředčí. Mark Duplass a Gandolfini mimochodem přijemně projasní druhou půlku filmu, hodně mě baví jak umí Bigelow hezky pracovat s profláklímy herci na malém prostoru (a taky mě fascinuje co se poslední dobou děje s Jamesem Gandolfinim). (03.01.2016)

Třicet tmavých nul je typická Oscarovka! Námět takový, že by se z toho hvezdotřpytný prapor zapíchnutý v ropném barelu mohl samou hrdostí utřepotat, protože hrdinný strejda Sam potřel to nejzlejší zlo, které ovšem sám vyrobil a nechal kultivovat. Kdyby na to někdo soudný, třeba krejčí, vzal nůžky a udělal z toho čtyřicetiminutový kraťas, mohl to být docela príma pilot k seriálu, který by pro nezájem diváků dále nepokračoval. Ale Osral je Osral, tudíž třicet minut slušné akce na dvě hodiny nudného žvanění kancelářských hemoroiďáků je až až! A tak se plynule dostávám k nominaci na nejlepší herečku. Bravo, bravo! V hlavní roli je tam totiž cosi, k vůli čemu každý chycený tenorista okamžitě vyžvanil úplně všechno, jen aby se to k němu nepřibližovalo, přičemž si předtím nechal drtit koule a topit se mokrým hadrem na držce a ani necek! Její výkon je prostě dokonalý. S konstantním výrazem "mámzašitoukundunoaco" se potácí celým filmem, až má jeden pocit, jestli Romero zase nezačal režírovat. Dokonce si myslím, že byla tak statická, až po těch dvou a půl hodinách ještě více zrezla. No fujtajxl, nominace jako vyšitá! Domnívám se, že honění Usámy může být daleko větší zábava, tak mě teď omluvte a uvidíme se za takových deset minut... (17.01.2013)