Stejná srdce

Výborný film, HBO a Brad Pitt se zase jednou trefili do černého. Snímek natočený ke 30. výročí diagnostikování nemoci AIDS je emotivní, nervydrásající, nicméně citově nevydírá. Narozdíl od stylizovanější minisérie Andělé v Americe pojednávající o stejném tématu (a taktéž natočené podle divadelní hry) je The Normal Heart civilnější a uměřenější, ale nikdy nesklouzne k lacinému moralizování. Po herecké stránce naprosto bez chyby, všichni tu předvádějí bez debat skvělé výkony, hlavně Mark Ruffalo a k mému nadšenému překvapení Taylor Kitsch (nejlepší herecký výkon jeho kariéry); velký potlesk si zaslouží Julia Roberts (po filmu Na dotek zase jednou skvělá civilně pojatá role) a také Matt Bomer jako Ruffalův přítel. Velký podíl na divácké depresi má skladatel Cliff Martinez, hlavně po čas závěrečných titulků. Ačkoliv snímek může budit zdání "pouhého" zobrazení tehdejší doby nepříznivé k LGBT komunitě, má co říci i v dnešní době, kdy se lidé viru HIV bohužel přestali bát. (02.06.2014)

Film sa zaoberá zaujímavou témou prepuknutia vírusu HIV v USA, ktorá sa ako mor začala šíriť najmä v komunite homosexuálov. Príbeh zachytáva boj, ktorý museli lekári a dotknutá komunita podstúpiť, kým sa problému HIV infikovaných začala venovať patričná pozornosť a umierajúcim na AIDS patričná úcta a kompetentný pred ním prestali zatvárať oči a uši. Napriek tomu, že príbeh tohto filmu sa odohral pred 30 rokmi som po jeho skončení mala pocit, že sa toho odvtedy až tak veľa nezmenilo...čo sa vedy a výskumu týka tak určite, ale čo sa týka prijímania odlišnosti akéhokoľvek tipu a zatváraniu očí, uší pred problémami ...v našich končinách určite nie. Pre väčšinu ľudí je stále pohodlnejšie nevidieť, nepočuť a nehovoriť, jednoducho neotravovať ich kruhy… a teda potom nám zastáva len jedno ... modliť sa aby sme sa jedného dňa nedostali do podobnej situácie. A aby som nezabudla! Film sa okrem zaujímavého deja môže pýšiť priam skvelými hereckými výkonmi všetkých zúčastnených hercov. (03.06.2014)

Stejná srdce je ambiciózní TV film, jehož pilíře úspěchu tkví ve velice dobrém hereckém obsazení a zejména v ožehavém námětu. Je opravdu zajímavé sledovat, jak to všechno vypadalo na počátku 80. let minulého století v LGBT komunitě, když se na světlo světa vynořilo nezastavitelné zlo v podobě AIDS. Každý se s touto problematikou tehdy vypořádával po svém - někteří se to snažili řešit hned v počátku, jiní tuto hrozbu ignorovali až do děsivé smrti nebo jen prostě nečinně přihlíželi. Film mapuje celkem rozsáhlé období a podává vcelku autentickou výpověď o tom, co se onehdy dělo. V rámci TV filmů jde rozhodně o nadprůměrný kousek, který si zaslouží diváckou pozornost i kritické uznání. Vskutku sugestivní výlet do období jednoho z největších milníků medicíny ale i lidstva samotného, který nabízí hutný materiál k zamyšlení. (26.01.2016)

Na sledování dost náročný kousek sympaticky nezakrývá svůj divadelní původ a je plný dialogů, což je i jeden z jeho největších problémů. Murphy ale nejvíc doplácí na to, že se mu nedaří budit jakékoli emoce, a to je u podobného filmu prostě špatně. Je to dáno bohužel i striktním rozdělením na ty dobré a špatné. Všichni příslušníci gay komunity jsou kladnými hrdiny a nemají prakticky špatné vlastnosti, všichni ostatní jsou nepřející, zlí, zákeřní, případně skrytí homosexuálové, co se za orientaci stydí. To se pak sympatie hledají jen těžko, protože tu chybí jakýkoli prvek, který by tyto dva póly vyvažoval. Nemluvě o tom, že jen těžko lze sympatizovat s někým, kdo se v rámci zachování zdraví nechce vzdát své promiskuity a poukazuje na to, že je to jakýsi znak celé komunity a bez sexu vlastně nemá nic. Filmu navíc schází svižnější tempo, protože dialogů je opravdu hodně a spád to celé prakticky nemá, což je ohromná škoda, protože se to celé dost táhne a stopáž je tím pádem přehnaná. V hladině lehkého nadprůměru film drží samotné silné a zajímavé téma, na které tvůrce spoléhá místy až moc, a výtečné herecké výkony, za které se asi budou rozdávat nejrůznější ocenění. Nejvýraznější je zřejmě Ruffalo, který je umírněný, nicméně velmi dobrý a zároveň neexhibuje, což jeho výkon ještě umocňuje. Ani ostatní nezůstávají o moc pozadu, a ačkoli jsou skoro všichni gayové typickými figurkami a přeslazenými karikaturami, všichni své party odehrávají se ctí a je radost se na ně dívat a prakticky jen díky nim je film snesitelný. I Julia Roberts, kterou nemusím, je solidní, ačkoli se nevyhýbá typickému afektovanému přehrávání. Za zmínku stojí rozhodně i trefný a pohodový soundtrack a slušná výprava evokující osmdesátá léta. The Normal Heart nepřichází do filmové gay tématiky s něčím novým a dost spoléhá hlavně na herce a téma, za jedno vidění ale stojí. Potenciál ale bohužel ani zdaleka nevyužil. 60% (13.06.2014)

2.2.2021 už rok řešíme covid-19 .... ted se resi vakcinace....a Emma ve filmu rika, ze ted se jiz detskou obrnu podarilo vymitit. .... obecne od filmu Zkrocena hora mam pocit, ze spousta hercu ma pocit, ze si musi alespon nekdy zahrat gay, aby si dokazali, ze jsou dobri herci.... Mark je dokonalej, se všemi svými neřesti, Julia prostě překvapila ... A téma ...pořád aktuální, pořád zapomínáme bojovat .... Kde jsou ty časy, kdy se bitvy odehrávali na bojiště a ne za stolem a diky umění diplomacie a hlavně politikaření. jo, gayove si tehdy vydobili konečně svobodu, který se nechtěli vzdát, tak jako my, rok s hromadou omezení vůči naší svobodě, který se nechceme vzdát .... ta paralela je tak příznačná. Tenhle film bych taky dala povinně ve školách a každý by na něj měl napsat slohovou práci na téma, co si z filmu odnesl... (03.02.2021)