Walesa: člověk naděje

Ano, Poláci tento film potřebovali (stejně jako my budeme za pár let potřebovat podobný film o Havlovi), a ano, potřebovali ho opravdu od Wajdy, který umí opravdu profesionálně nakládat s polskou historií, která ovšem vždy musí být v první řadě vlastenecká a nacionální (a to i za cenu, že pravde je trochu někde jinde). V tomto filmu si Walesu opravdu zamilujete (kdo by neměl rád bojovníka za práva a obyčejné lidi, navíc takového skvělého týpka, se kterým byste si klidně zašli na pivo), ovšem to je ten hlavní kámen úrazu. Ve skutečnosti Walesa takový nebyl (proč jinak by většina Poláků nemohla tento film ani cítit a proč je dnes ten skutečný Walesa v Polsku tak neoblíbený?). Původně jsem chtěl dát tedy pouze tři hvězdičky (nic proti mistrnému herectví Wieckiewicze), ovšem pak jsem si uvědomil, že to mohlo dopadnout mnohem a mnohem hůře - viz další velkopolský narádní film "Bitwa warszawska" od dalšího režisérského velikána Jerzyho Hoffmana, kde si obdiv zaslouží pouze skvostné kostýmy a drahá výprava. Wajdův Walesa má kladů rozhodně více a působí uvěřitelněji (i když i tady jak jsem výše zmínil, by se dalo polemizovat). (22.03.2014)

Myslím, že se Wajdovi podařilo tímto snímkem důstojně zdokumentovat život Lecha Walesy a jeho rodiny. Podobně jako například ve snímku Občan Havel je zde kladen důraz hlavně na Walesovo věčné zápolení se zločinným režimem Polska, reprezentovaným především tajnou policií. Je až zvláštní, že i v tomto rozložení nachází Wajda prostor pro jemný situační humor, kterým se film příjemně odlehčuje. Přesto bych chtěl podotknout, že závěrečná třetina mi přišla poněkud chaotická a nepřímočará. 8/10 [KVIFF 2014] (07.07.2014)

Možná je to tím, že jsem čekal zkostnatělý pomník od režisérského veterána, ale tenhle film mě po všech stránkách pozitivně překvapil. Třeba už jen tím jaký to má švih a že se Wajda nebál do filmu dát slušnou porci z absurdity doby vyplývajícího humoru. Robert Więckiewicz je samozřejmě opět výborný a jelikož jeho Walesa není plakátově dokonalý, ale má i svoje mouchy, tak působí nebývale autenticky. (26.08.2015)

Polští sousedé se na film možná mohou dívat poněkud přísnějšíma očima, byla to jejich historie a třeba tam dokážou objevit falešné tóny, které mně zůstaly jako člověku odjinud utajené. Za sebe ale mohu říci, že obraz Lecha Walesy a událostí, které dovedly k pádu polskou formu komunismu, pokládám za přesvědčivý. Wajda se dokázal vyhnout patosu tak nadužívaném v polské kultuře i idealizaci svého hrdiny, kterou tak dobře známe z havlománie v české společnosti. Vyhnul se i přehnané kritičnosti těch, co nikdy nic neriskovali a nyní si z bezpečí odplivují nad těmi, co kdysi pod nátlakem odvolávali a podepisovali spolupráci s tajnou policií. Atmosféra naštvaného Polska unaveného věčným zdražováním a všeobecným nedostatkem, které jen čeká na lidového tribuna, co se postaví do čela nespokojených, je působivá. U filmového Walesy jsou dobře znát povahové rysy jako samolibost, autoritativnost a narcismus, které mu později zavařily během prezidentské éry a vedly k ostudné porážce v souboji s Kwasniewskim, ale i odvaha, obětavost a soucit. Jednoduše žádná nablýskaná ikona, ale člověk z masa a kostí. Celkový dojem: 85 %. (22.09.2015)

Z Walesy jsem si odnesl dva poznatky (že je Wajda skvělý režisér jsem věděl už předtím;)): za prvé - Robert Więckiewicz je ve své roli geniální, a za druhé - Danuta Walesová musela být světice:) Těžko se mi hodnotí historická věrnost. Můžu jen říct, že mě překvapilo, kolik absurdních (leckdy ne až tak humorných) momentů Wajda do svého filmu vpravil, a také, že mi bylo sympatické, že Walesu nevykresluje jako nezlomného hrdinu, jehož nitro vyplňuje jedna vlastnost kladnější nežli druhá, ale je k němu místy i dost kritický. Přidejte si k tomu precizní masky, kostýmy, kulisy, a vyjde Vám 80%. (18.06.2020)