Walesa: člověk naděje

Nemůžu komentovat do jaký míry je film trefný a do jaké zcestný, protože tak moc cv Lech Walesy neznám, ale samozřejmě to mě nebrání si tento film pustit, protože pro Poláky je samozřejmě jeho osoba součástí nových dějin Polska. Z tohoto důvodu považuji tento film za zajímavý a bavící od od začátku do konce. (23.03.2020)

Myslím, že se Wajdovi podařilo tímto snímkem důstojně zdokumentovat život Lecha Walesy a jeho rodiny. Podobně jako například ve snímku Občan Havel je zde kladen důraz hlavně na Walesovo věčné zápolení se zločinným režimem Polska, reprezentovaným především tajnou policií. Je až zvláštní, že i v tomto rozložení nachází Wajda prostor pro jemný situační humor, kterým se film příjemně odlehčuje. Přesto bych chtěl podotknout, že závěrečná třetina mi přišla poněkud chaotická a nepřímočará. 8/10 [KVIFF 2014] (07.07.2014)

Andrzej Wajda opět nezklamal a předložil životopisný snímek, který jde i do hlubší psychologie zvolené osobnosti. Z politické činnosti Lecha Walesy včetně počátků jeho veřejných aktivit v rámci dělnických stávek si můžeme leccos přečíst i na Wikipedii, ale oproti filmu nedostaneme ten náhled za pokličku, jak na druhé straně přežívá nejednou trpké chvíle rodina v podobě manželky s již tehdy 5ti dětmi, což také dodávalo filmu na síle. I díky víceru pohnutým momentům, kde se politická a soukromá linie propojují (např. krátký pobyt během zatčení ve vězení i s přítomností malého dítěte), lze říct, že film dokáže být podobně strhující v obou rovinách. Vedle samotného náhledu do situace v Polsku 80. let předcházející tzv. výjimečnému stavu mě dost zaujal i onen paradox, kdy vývoj událostí způsobených protesty může (byť zde spíš dočasně) obrátit postoj stejného davu směrem k uctívané osobnosti na nenávist. Za velmi zdařilý považuji pravidelný rámec s rozhovorem pro zahraniční televizi, který hlouběji dotváří vykreslení Walesových pohnutků k protestních činnosti i vlastních postojů (a je zajímavé mj. slyšet z úst postavy budoucího prezidenta zcela úpřimná tvrzení typu „nejsem žádný politik, jsem jen elektrikář“). Neprovází mě tentokrát po skončení pětihvězdičkové nadšení, přesto jde za mě o vydařený životopisný snímek, včetně charismatického výkonu Roberta Więckiewicza, jehož projev i značně splývá s reálným Walesou v zařazených archivních ukázkách. [80%] (07.09.2024)

Polští sousedé se na film možná mohou dívat poněkud přísnějšíma očima, byla to jejich historie a třeba tam dokážou objevit falešné tóny, které mně zůstaly jako člověku odjinud utajené. Za sebe ale mohu říci, že obraz Lecha Walesy a událostí, které dovedly k pádu polskou formu komunismu, pokládám za přesvědčivý. Wajda se dokázal vyhnout patosu tak nadužívaném v polské kultuře i idealizaci svého hrdiny, kterou tak dobře známe z havlománie v české společnosti. Vyhnul se i přehnané kritičnosti těch, co nikdy nic neriskovali a nyní si z bezpečí odplivují nad těmi, co kdysi pod nátlakem odvolávali a podepisovali spolupráci s tajnou policií. Atmosféra naštvaného Polska unaveného věčným zdražováním a všeobecným nedostatkem, které jen čeká na lidového tribuna, co se postaví do čela nespokojených, je působivá. U filmového Walesy jsou dobře znát povahové rysy jako samolibost, autoritativnost a narcismus, které mu později zavařily během prezidentské éry a vedly k ostudné porážce v souboji s Kwasniewskim, ale i odvaha, obětavost a soucit. Jednoduše žádná nablýskaná ikona, ale člověk z masa a kostí. Celkový dojem: 85 %. (22.09.2015)

Odešel skutečně velký režisér... Až teprve dnes jsem ochutnala první z Wajdovy bohaté filmografie a stále to ještě vydýchávám. Jako dítě jsem za komančů vyrůstala a nemusela jsem řešit zásadní otázky každodenního bytí jako mí rodiče. To ale neznamená, že jsem svým způsobem život okolo sebe nevnímala. Polské dějiny v ukazováčku nemám, proto na mě tohle drama tolik zapůsobilo. Atmosféra dusná tak, že by se dala krájet. Prolínání skutečných filmových záznamů s těmi hranými bylo vynikající. Hudba rebelská a vhodně zvolená. Děkuji všem, kteří se zasloužili o to, že je tahle doba v tahu. (12.10.2016)