Walesa: člověk naděje

Andrzej Wajda opět nezklamal a předložil životopisný snímek, který jde i do hlubší psychologie zvolené osobnosti. Z politické činnosti Lecha Walesy včetně počátků jeho veřejných aktivit v rámci dělnických stávek si můžeme leccos přečíst i na Wikipedii, ale oproti filmu nedostaneme ten náhled za pokličku, jak na druhé straně přežívá nejednou trpké chvíle rodina v podobě manželky s již tehdy 5ti dětmi, což také dodávalo filmu na síle. I díky víceru pohnutým momentům, kde se politická a soukromá linie propojují (např. krátký pobyt během zatčení ve vězení i s přítomností malého dítěte), lze říct, že film dokáže být podobně strhující v obou rovinách. Vedle samotného náhledu do situace v Polsku 80. let předcházející tzv. výjimečnému stavu mě dost zaujal i onen paradox, kdy vývoj událostí způsobených protesty může (byť zde spíš dočasně) obrátit postoj stejného davu směrem k uctívané osobnosti na nenávist. Za velmi zdařilý považuji pravidelný rámec s rozhovorem pro zahraniční televizi, který hlouběji dotváří vykreslení Walesových pohnutků k protestních činnosti i vlastních postojů (a je zajímavé mj. slyšet z úst postavy budoucího prezidenta zcela úpřimná tvrzení typu „nejsem žádný politik, jsem jen elektrikář“). Neprovází mě tentokrát po skončení pětihvězdičkové nadšení, přesto jde za mě o vydařený životopisný snímek, včetně charismatického výkonu Roberta Więckiewicza, jehož projev i značně splývá s reálným Walesou v zařazených archivních ukázkách. [80%] (07.09.2024)

Je určitě dobře, že film o tak významné osobnosti novodobých dějin existuje a jsem ráda, že jsem ho viděla a něco se o životě Walesy dozvěděla, ale mohlo to být podané trochu přístupnější formou. Působilo to na mě až moc propagandisticky a přiznávám, že Lech Walesa mi svou náturou příliš k srdci nepřirostl. Ovšem pochvalu zaslouží zcela jistě soundtrack, ten sedne jako prdel na hrnec. (09.04.2020)

Odešel skutečně velký režisér... Až teprve dnes jsem ochutnala první z Wajdovy bohaté filmografie a stále to ještě vydýchávám. Jako dítě jsem za komančů vyrůstala a nemusela jsem řešit zásadní otázky každodenního bytí jako mí rodiče. To ale neznamená, že jsem svým způsobem život okolo sebe nevnímala. Polské dějiny v ukazováčku nemám, proto na mě tohle drama tolik zapůsobilo. Atmosféra dusná tak, že by se dala krájet. Prolínání skutečných filmových záznamů s těmi hranými bylo vynikající. Hudba rebelská a vhodně zvolená. Děkuji všem, kteří se zasloužili o to, že je tahle doba v tahu. (12.10.2016)

Ano, Poláci tento film potřebovali (stejně jako my budeme za pár let potřebovat podobný film o Havlovi), a ano, potřebovali ho opravdu od Wajdy, který umí opravdu profesionálně nakládat s polskou historií, která ovšem vždy musí být v první řadě vlastenecká a nacionální (a to i za cenu, že pravde je trochu někde jinde). V tomto filmu si Walesu opravdu zamilujete (kdo by neměl rád bojovníka za práva a obyčejné lidi, navíc takového skvělého týpka, se kterým byste si klidně zašli na pivo), ovšem to je ten hlavní kámen úrazu. Ve skutečnosti Walesa takový nebyl (proč jinak by většina Poláků nemohla tento film ani cítit a proč je dnes ten skutečný Walesa v Polsku tak neoblíbený?). Původně jsem chtěl dát tedy pouze tři hvězdičky (nic proti mistrnému herectví Wieckiewicze), ovšem pak jsem si uvědomil, že to mohlo dopadnout mnohem a mnohem hůře - viz další velkopolský narádní film "Bitwa warszawska" od dalšího režisérského velikána Jerzyho Hoffmana, kde si obdiv zaslouží pouze skvostné kostýmy a drahá výprava. Wajdův Walesa má kladů rozhodně více a působí uvěřitelněji (i když i tady jak jsem výše zmínil, by se dalo polemizovat). (22.03.2014)

Nemůžu komentovat do jaký míry je film trefný a do jaké zcestný, protože tak moc cv Lech Walesy neznám, ale samozřejmě to mě nebrání si tento film pustit, protože pro Poláky je samozřejmě jeho osoba součástí nových dějin Polska. Z tohoto důvodu považuji tento film za zajímavý a bavící od od začátku do konce. (23.03.2020)